Za své jméno Valdštejn zřejmě vděčí mohutným skalním balvanům, na nichž stojí – Waldenstein neboli Lesní kámen, zkráceně Waldstein. Mezi třemi pískovcovými skalisky vedly mosty, spojující předhradí první skály s prostředním hrádkem. Velká věž s palácem stála až na skalisku třetím, nejnižším. Téměř nedobytné místo bylo navíc chráněno předsunutým Kozlovem a Kavčinami, malou skalní pevností.

Údajně nejstarší hrad Českého ráje byl založen v polovině 13. století Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů. Tito předkové pánů z Valdštejna získali za věrné služby králi Václavu I. rozsáhlé majetky v severních Čechách. Bratrem pana Jaroslava byl Havel z Lemberka, manžel české světice Zdislavy. Po Markvarticích přicházejí Vartenberkové, ne však na dlouho, ztrácejí totiž Valdštejn ve víru husitských válek, kdy se místo stává opěrným bodem zdejších kališníků.

V letech 1427 až 28 je zde vězněn Zikmund Korybutovič, litevský kandidát na uprázdněný český trůn. Bývalý rodový hrad nakonec končí coby sídlo loupeživé chásky, kterou musí zlikvidovat zemská hotovost, vyslaná proti škůdcům roku 1440.

O pár desetiletí později přichází na Valdštejn krásná Kateřina ze Strážnice a Štítar, poslední obyvatelka hradu. Milenka Hynka, syna krále Jiřího z Poděbrad tam setrvá pouhé dva roky a umírá roku 1495.

"Tys mé největší utěšení, miluji tě nade všechno stvoření, nad zlato, perly i drahé kamení, a nic milejšího v mém srdci není," píše renesanční kavalír Hynek, třetí syn Jiříka Poděbradského, milovník krásných žen i turnajů a zároveň autor veršů odvážnějšího ladění. K erotické básni Májový sen mu prý inspirací byla právě Kateřina. Ne ovšem jedinou, údajně však nejvíce milovanou.

Milostné spisování se Hynkovi dařilo, správa majetku již méně. Velkoryse odpouštěl dluhy a hostil přátele, až jako zcela nemajetný zemřel v rodných Poděbradech ve věku čtyřiceti let coby první historicky známý Čech podlehnuvší "francouzské nemoci" čili syfilidě. Své milence, dceři bojovného husitského kněze a hejtmana Bedřicha ze Strážnice, stihl ještě darovat kolekci vzácných šperků v hodnotě menšího panství.

Po Hynkově smrti se Kateřina odstěhovala na Valdštejn. Snad se tam chtěla ukrýt před pomstou druhé Kateřiny, Hynkovy právoplatné manželky, která ji obvinila ze zcizení zmíněných klenotů. Zemský soud jí zakázal volně nakládat se svým majetkem po dobu trvání sporu. Kateřina ovšem na osamělém hradě, kde jídlo a topivo získávala od obyvatel svých podhradních vesniček, přežila pouhé dvě zimy. Po její předčasné smrti hrad osiřel. A ony šperky? Snad jsou v tamních rozvalinách ukryty dodnes.

Poustevník a 'máti kapucínů'

V zanedbaném stavu přečkal hrad éru pánů Smiřických, aby se roku 1621 stal konfiskátem císařského vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Nicméně i v rukou zakladatelského rodu se hradní zdi dále rozpadají až do počátku 18. století, kdy hraběnka Marie Markéta, nazývaná díky podpoře řádu kapucínů "máti kapucínů", mění Valdštejn na půvabné poutní místo. Kamenným mostem s barokními sochami zpřístupňuje první skálu, staví kostelík sv. Jana Nepomuckého, a na místě bývalé poustevny vzniká kaplička.

Ano, na Valdštejně se usídlil poustevník, slavný varhaník a skladatel barokní hudby Václav Holan Rovenský, který hrával i na pražském Vyšehradě. Původně rychtářský synek nakonec dožil coby kameník v rodném Rovensku pod Troskami, kde je i pohřben. Sluneční hodiny na pilíři zdejšího kostela jsou prý jeho dílem, jakož i část písní v kancionálu Capella regia musicalia (Kaple královská zpěvní a muzikální) z roku 1693.

Éra rodu Valdštejnů definitivně končí rokem 1821. Tehdy hrad přechází do rukou Lexů z Aerenthalu, posledních šlechtických majitelů nejen Valdštejna, ale také nedalekých Trosek a Hrubého Rohozce. Jan Lexa se synem Aloisem upravují v duchu romantismu okolní krajinu i hrad, který zpřístupňují veřejnosti. Mezi prvními turisty je básník Karel Hynek Mácha.

Zmatený Máchův portrét 

Právě jeho údajný portrét spatří dnešní návštěvník v malé kapli u vchodu do areálu. Jde o fresku zpodobňující svatého Jana Křtitele, kterému je kaplička zasvěcena. Skutečnost je však poněkud zamotaná. Roku 1858 potřebovali tzv. Májovci (Světlá, Neruda, Hálek) podobiznu slavného poety k vydání almanachu Máj. Bratr básníka jim poradil, že “v kapli svatého Jána na zříceninách hradu Valdštýna jest hlavní oltář svth. Jana Křtitele, a ten má být bratrowy, když prý do extázu přišel, velmi podoben". 

Ke zhotovení kopie byl vyslán malíř Uman. A tady dochází k osudné záměně – Uman totiž neokopíroval malbu z kostelíka sv. Jana Nepomuckého, ale fresku ze svatojánské kapličky. Není tedy divu, že básníkovu podobu nepoznávali nejen přátelé, ale ani jeho milá Lori. Z důvodu časové tísně omyl napraven nebyl a podobizna se pouze poopravila dle instrukcí Karla Sabiny. Původní obraz "sv. Jana Křtitele na poušti" zmizel, a tak turisté dodnes obdivují svatojánskou fresku.

Současný návštěvník pronikne na Valdštejn kamenným mostem, ozdobeným kopiemi barokních soch českých světců. Na prvním nádvoří si kromě zakoupení vstupenky a suvenýrů může prohlédnout sklepení s expozicí pískovců a zdejších archeologických nálezů. A samozřejmě proslulou kapličku s údajným Máchovým portrétem.

Po zdolání dalšího můstku pak vstoupí na nádvoří druhé s klasicistním domem a portrétní galerií posledních majitelů, kterou ovšem spatří pouze turista s "přikoupenou" průvodcovskou službou. K prohlídce přívětivého kostelíka sv. Jana Nepomuckého, v němž najdete původní barokní sochy z mostku i expozici věnovanou poustevníkovi a muzikantovi Rovenskému, naštěstí žádný doprovod nepotřebujete.

Romantické schodiště vás přes terasu s "biliárním sálem" a hradozámeckými modely Českého ráje zavede do nejstarší části areálu. Na zbytcích středověkého hrádku vybudovali Lexové z Aerenthalu novogotický palác - vstup opět pouze s průvodcem. Ale nevadí – všudypřítomné hradní ruiny, schodiště i sklepení spolu s překrásnou vyhlídkou na nedaleké Trosky – to je opravdová romantika! Jen kdyby okolo nebyly desítky až stovky dalších turistů, kteří si nejspíš myslí totéž...