Poprvé v historii se lidem podařilo něco, co ještě před pár lety znělo jako sci-fi – natočit živou obří oliheň v jejím přirozeném hlubokomořském prostředí. Stalo se to 9. března 2025, přesně sto let po tom, co byl tento záhadný tvor poprvé identifikován. Mezinárodní tým vědců na palubě výzkumné lodi Falkor (too) Schmidtova oceánografického institutu zrovna zkoumal dno poblíž Jižních Sandwichových ostrovů, když se před kamerou dálkově ovládaného robota SuBastian objevilo cosi, co jim vyrazilo dech – mládě obří olihně, téměř průsvitné a zcela klidně plující v temnotě 600 metrů pod hladinou.

Byl to okamžik, který nikdo nečekal. Výzkumníci sledovali živý přenos a nevěřili vlastním očím. O těchto tvorech jsme až doposud věděli jen z útržků – z chapadel nalezených ve střevech vorvaňů, z neúplných těl vyplavených na pobřeží nebo z exemplářů ulovených v kritickém stavu. Dospělí jedinci mohou dorůst délky přes sedm metrů a vážit až půl tuny, čímž se obří oliheň stává nejhmotnějším bezobratlým živočichem na planetě. Ale živá? V hlubinách? Nikdy. Až doteď. Mládě, které tým spatřil, měřilo necelých 30 centimetrů, ale už teď neslo charakteristické rysy tohoto záhadného obra moří. Mělo téměř skleněné tělo – průsvitné a éterické – což jen přispělo k dojmu, že sledují něco nadpozemského. „Byla krásná a neobvyklá,“ řekla hlavní vědkyně expedice, Dr. Michelle Taylorová z Univerzity v Essexu. „Nejdřív jsme vůbec nevěděli, co to je, ale natáčeli jsme dál.“

A to nebylo všechno. Jen dva měsíce předtím, 25. ledna, jiný tým na Falkoru (too) pořídil vůbec první záběry dalšího téměř neviditelného druhu – ledové skleněné olihně (Galiteuthis glacialis) v Jižním oceánu u Antarktidy. Ani tento tvor nebyl dosud nikdy spatřen živý ve svém přirozeném prostředí. Dvě unikátní pozorování během dvou měsíců? Náhoda? Štěstí? Nebo snad začátek nového věku objevování?

„Je ohromující, že jsme během dvou po sobě jdoucích expedic zachytili dva různé druhy olihní, které jsme dosud znali jen z pověstí a mrtvých zbytků. To dokazuje, jak málo víme o tom, co všechno se skrývá v hlubinách,“ uvedla výkonná ředitelka institutu, Dr. Jyotika Virmaniová. Díky vysokému rozlišení záznamu mohli biologové po celém světě přesně určit, o jaké druhy se jedná – i když sami na palubě nebyli. Robot SuBastian, který se díky svým schopnostem stal jakýmsi „lovcem přízraků“, má už na kontě první záběry olihně rohaté z roku 2020 a také hlubinného druhu Promachoteuthis z roku 2024. Ale tentokrát se z vědecké mise stalo něco víc. Něco jako moment, kdy zahlédnete bájného tvora a víte, že se právě přepisuje dějepis přírody.

„Tyto nezapomenutelné okamžiky nám stále znovu připomínají, že oceán je doslova přeplněný tajemstvími, která jsme teprve na začátku chápat,“ dodává Virmaniová.

Co dalšího se v hlubinách skrývá? Kolik tvorů o nás nemá ani ponětí, zatímco my o nich sníme už celé generace? A kdy přijde další šokující odhalení? Možná dřív, než si myslíme.