Tip na výlet: Karlovarským krajem za 'panenkou skákavou'

MAGAZÍN - Magazín autor: Helena Kalendová

Rčení "panenko skákavá" asi slyšel mnohý z nás. Ale odkud se vzalo? Zřejmě – ze Skoků. Ano, Skoky neboli Maria Stock v Karlovarském kraji bývaly známým poutním místem. Dokonce se mu prý říkalo české Lurdy a kdysi ho navštěvovalo až 40 tisíc poutníků ročně. Dnes zbyl z původní vsi jen monumentální barokní kostel a polorozbořený hostinec. A to je vše. 

Skoky

Skoky,zdroj: Helena Kalendová

V době barokní patřily Skoky pod žlutické panství. Cesta do Žlutic nebyla ovšem jednoduchá, a tak farníci navštěvovali svatostánek poněkud liknavě. Místní farář Rick si tedy roku 1717 svolal deset skokovských sedláků a vyzval je ke stavbě kaple.

Po prvotním souhlasu nadšení vyprchalo a o kapličku se nakonec zasloužil jediný z nich – sedlák Adam Lienert. Otec sedmi dětí prodal svého koně a stržené peníze poskytl na stavbu kaple a na mariánský obraz. Malíř z nedaleké Toužimi zhotovil kopii oblíbené pasovské Panny Marie Pomocné za osm dnů.

Tak vznikla Panna Maria Skokovská. Na ruce drží malého Ježíška a je netradičně zahalena v roucho červené barvy namísto obvyklého modrého pláště.

Po několika uzdraveních začali přicházet poutníci, jejich počet rostl a kaplička se změnila v barokní chrám Navštívení Panny Marie. Je krásný a zvláštní. Stojí totiž na vyvýšené terase zcela osamocen. Okolní Skoky zmizely z povrchu zemského.

Nedošlo k tomu najednou. Po válce byli původní němečtí obyvatelé odsunuti. Přišli osadníci noví, převážně ze Slovenska, ale nezůstali dlouho. Konečnou ranou bylo napuštění Žlutické přehrady.

Vody zaplavily nejen několik okolních obcí, ale i hlavní cestu, zůstala pouze neschůdná náhradní. Skoky se pomalu vylidňovaly, až ve vsi zbyla jediná obyvatelka. I ona už přes třicet let odpočívá na zdejším hřbitůvku. Kostel přežil, ovšem v letech devadesátých dochází k nové devastaci.

Zlodějům se hodilo téměř vše. Nakonec došlo i na kostelní báně a jejich měděný plech. Mladík se při krádeži zřítil z věže – a přežil. Poslední zázrak.

Dnes Skoky postupně ožívají díky zdejšímu spolku Pod střechou a dalším nadšencům, kteří zajišťují průvodcovskou službu. Ostatně o podobném krátkodobém "zapůjčení" kostela se můžete informovat na www.skoky.eu.

Kostel je otevřen denně po celé léto a kromě bohoslužeb se v něm pořádají koncerty i výstavy. Legendární C&K Vocal zde hraje už tuto sobotu. A Maria Stock se jmenuje i píseň hudebníka Petra Linharta, inspirovaná právě tímto místem.

A proč vlastně "panenka skákavá"? Důvodem snad byl speciální závěs na pohyblivých kolejničkách, po kterých se obraz trochu trhaně spouštěl k poutníkům. Anebo šlo jednoduše o "příjmení", odvozené podle názvu místa.

A zajímavosti okolo? Ve zdejším kraji jich není zrovna málo. Tak třeba nově opravený hrádek Hartenštejn u Bochova. Nebo městečko Žlutice, v jehož muzeu spatříte faksimile tzv. Žlutického kancionálu, iluminovaného zpěvníku z 16. století. A samozřejmě dominanta kraje, stolová hora Vladař.

Na vrcholku stávalo opevněné hradiště a nachází se zde i malé jezírko, ve skutečnosti cisterna z doby bronzové. U Vladaře se bránil r. 1421 Jan Žižka z Trocnova po tři dny, než se mu podařilo uprchnout k Žatci. Mimochodem U Vladaře se jmenuje i restaurace v nedaleké Toužimi s chutnou kuchyní a možností ubytování.

Na výborné jídlo i pití můžete zavítat i do nedalekého městečka Chyše. Zdejší zámecký pivovar po mnohaleté odmlce nabízí skvělé pivo značky Prokop.

Zasloužil se o něj nový majitel, kterému patří i novogotický zámek. Pan Lažanský není přímým příbuzným bývalých zámeckých pánů, i když se jejich rodokmeny kdesi v dávné historii protínají. Budovy nezískal restitucí, ale musel je zakoupit. Energicky se pustil do oprav a zvelebil okrasný park i zámecké interiéry.

Ostatně při prohlídce vás možná sám provede zámeckými interiéry se vzácnou nástropní freskou Petra Brandla. Komnatami se občas prochází i duch zdejší hraběnky, která kdysi neprozřetelně vypila elixír mládí. Pověst o ní inspirovala Karla Čapka k sepsání divadelní hry Věc Makropulos.

Spisovatel na zámku pobýval roku 1919 jako vychovatel třináctiletého Prokopa Lažanského a inspiraci tu našel i k dílům Krakatit a Modrá chryzantéma. Ta sice nerostla přímo v Chyši, ale v nedalekém Lubenci. Při jeho návštěvě si můžete prohlédnout krásné vitráže v obchůdku manželů Kantových a v blízké vsi Vroutek obdivovat svatojakubský románský kostelík.

Opomenout nesmíme ani nádherný barokní zámek Valeč. Stojí na samé hranici nepřístupných Doupovských hor a spatřit ho můžeme v nejednom filmovém snímku. Třeba v Radúzovi a Mahuleně z roku 1970 či Doteku motýla režiséra Juraje Herze.

Zámecká zahrada se sochami Matyáše Brauna, prastaré stromy a altánek spolu se znovu přístupnými interiéry rozhodně stojí za návštěvu. A celé půvabné "podzámčí" s roubenými domy, dvěma krásnými kostely a Braunovým mariánským sloupem taktéž.

untitled (1 of 1)

Valeč,zdroj:Helena Kalendová

Poválečná konfiskace zámek proměnila v domov pro válečné veterány, v padesátých letech v útočiště pro korejské děti a nakonec v dětský domov. Roku 1976 tu dokonce vypukl požár. Původní zařízení už tedy nespatříte, nicméně více než úspěšně jej nahrazují časté výstavy a kulturní akce.

Kávu i zákusek si můžete dopřát v zámecké kavárně Prádelna, kde vám ochotně prodají i nějakou tu publikaci. A nezapomeňte se projít po zdejším teatronu, barokním hledišti pod širým nebem, jehož zvláštní polopostavy vystupující ze zdi vám připomenou doby dávno minulé.

Tagy: Česko domácí kulturní památky hobby a volný čas turistika a cestovní ruch dějiny a fakta památky a architektura

Zdroje: Vlastní