Anna Svídnická, od jejíž korunovace českou královnou dnes uplynulo 670 let, sehrála v životě Karla IV. velkou roli. Porodila mu syna - následníka, který přežil dětství a později nastoupil na trůn jako Václav IV. Též byla po Karlově boku, když se stal císařem Svaté říše římské, a navíc ho k ní poutal silný cit. Sama Anna byla také pozoruhodnou osobností, bohužel zemřela velmi mladá.

Také jste letos obdivovali rozzářený vánoční strom na Staroměstském či jiném náměstí? Určitě ano. Pozadí vzniku této tradice však příliš známé není. O rozsvícení prvního takzvaného Stromu republiky roku 1924 v Brně se zasloužil spisovatel Rudolf Těsnohlídek a nález jedné opuštěné holčičky.

Jen pár dní před Vánoci před deseti lety, 18. prosince 2011 zemřel prezident Václav Havel. Pro mnohé zůstává nejen symbolem Sametové revoluce, ale i čestného a lidského politika.

Druhou generálkou v české armádě se stala rektorka Univerzity obrany Zuzana Kročová. Prezident Miloš Zeman ji povýšil společně s dalšími 16 zástupci armády, policie, hasičů, Vězeňské služby, celníků a tajných služeb. Naopak už pošesté nevyhověl návrhu povýšit do generálské hodnosti ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku.

První sčítání lidu v státech vzniklých po rozpadu Rakouska-Uherska bylo otázkou národní cti. Tak moc se ale úřady snažily, aby z toho země vyšly dobře, až se falšovalo, co jen šlo.

Kde leží tajemný Čud, do něhož jako do černé díry mizí lidi, zvířata i věci (hlavně pak peníze)? Původ známého rčení kromě tak trochu nudného jazykového vysvětlení nabízí i úvod do československých dějin tunelování…

Fialová barva asi nepatří mezi obecně nejoblíbenější, ale proč čeština při představě čehosi odporného používá zrovna označení "hnus fialovej"? Proč ne třeba "hnus zelenej" nebo "hnus hnědej"?

Renesanční velmož Vilém z Rožmberka, starší bratr slavného Petra Voka, jedna z nejvýznamnějších postav Království českého druhé poloviny šestnáctého století. Chybělo jen málo, a usedl na polský královský trůn. A to hned dvakrát.