Dialog státníků někdy může připomínat soupeření výrostků, kteří si poměřují pindíky. Za příklad může posloužit pubertální komunikace Donalda Trumpa a Kim Čong-una.

Severokorejský vůdce se v novoročním projevu holedbal, že jeho rakety osazené jadernými hlavicemi mohou zasáhnout kterékoli místo ve Spojených státech. K tomu chvástavý Kim upozornil, že má jaderné tlačítko neustále připravené na stole.

Narcis z Bílého domu se samosebou neudržel a vzápětí tvítoval: "Mohl by mu (Kimovi) někdo z jeho vyčerpané a vyhladovělé země laskavě oznámit, že také já mám jaderné tlačítko. Je však mnohem větší a mocnější než to jeho, a mé tlačítko navíc funguje!"

Pád do čtvrté cenové

Na první pohled je tahle slovní přestřelka k pousmání. Jenže takhle spolu komunikují šéfové jaderných států. Lze to snad pokládat pouze za žertovné a nevinné špílce?

Trumpovi předchůdci v Bílém domě si s Kimy (nejen Kim Čong-unem, ale i s jeho otcem Kim Čong-ilem) invektivy nevyměňovali. Neměli potřebu se poměřovat s diktátory.

Je přece zjevné, na čí straně je převaha. Američtí prezidenti nikdy neměli potřebu zdůrazňovat, že jejich země je mnohonásobně silnější než stalinistický režim ze severu Korejského poloostrova.

Proč by to také dělali? Každý, kromě části severokorejské populace přece ví, že vojenská síla obou zemí je nesouměřitelná.

Pokud se pustíte do verbální války s odporným diktátorem, můžete navíc snadno poklesnout na jeho úroveň. Právě to se stalo Donaldu Trumpovi.

Gangster versus rakeťák

Trump je zvláštní kategorie, originál – není pouhý prezident, ale také moderátor reality show z Bílého domu. A tak se s Kimem pouští do křížku. Popisuje ho jako "malého tlustého rakeťáka na sebevražedné misi" a hrozí mu "ohněm, zuřivostí a totálním zničením jeho státu".

Kim zase označuje Donalda za "lumpa", "amerického gangstera" a "starého senilního chlápka", který za své hrozby Severokorejcům "těžce zaplatí". Reálně je však pro něj nynější americký prezident požehnáním.

Trumpovy výpady mu umožňují ospravedlnit severokorejský zbrojní program. Alespoň v očích domácího publika. Jemu i světu pak zvěstuje, že pokusné jaderné výbuchy a testy raket jsou vyprovokovány americkým prezidentem.

Letos v srpnu hájila hlásná trouba severokorejského režimu, agentura KCNA, hrozby směřované Kimem vůči Americe argumentem, že "dialog s chlápkem, který postrádá rozum, není možný".

Trump, rady všeho druhu

Trumpova tvítovací politika vůči Severní Koreji, pokud se tomu politika dá vůbec říct, musí amerického ministra zahraničí (kulantně řečeno) dopalovat.

Když Rex Tillerson jeden den informoval, že americká diplomacie udržuje se severokorejským režimem komunikační kanály a zjišťuje, zda je ochoten jednat o svých jaderných zbraních, druhý den Trump na Twitteru napsal: "Řekl jsem Rexi Tillersonovi, našemu úžasnému ministru zahraničí, že ztrácí čas snahou o vyjednávání s malým rakeťákem… Šetři svou energií, Rexi. Uděláme to, co je nezbytné!"

Donald tak nabídl pohled do chaotické kuchyně americké vládní politiky. Není divu, že Tillerson má svého šéfa plné zuby. Jednou se už neudržel a nazval ho tupcem (jeden z možných překladů anglického výrazu "moron"), což zaslechlo několik novinářů.

Teď ale Trump dělá starosti hlavně jihokorejské diplomacii. Na Korejském poloostrově sice udeřila zima, ale politicky vzato tam začaly tát ledy.

Šťastný nový rok s maniaky!

Stalinisté ze Severní Koreje se po více než dvou letech připojili na horkou linku pro naléhavou komunikaci s Jižní Koreou. Kim Čong-un dokonce začal uvažovat o tom, že by vyslal severokorejské sportovce na únorové zimní olympijské hry do jihokorejského Pchjongčchangu ležího necelých osmdesát kilometrů od 38. rovnoběžky, kterou prochází hranice mezi Korejemi.

Jihokorejská vláda naznačila, že by mohla souhlasit s tím, aby sportovci obou Korejí při nástupu na zahajovacím ceremoniálu olympiády kráčeli pod jednou vlajkou a vytvořili několik společných týmů. Nepochybně si nepřeje, aby Trumpovy rozmíšky s Kimem tento plán zhatily.

A jak to vidí Amerika? Zatím to vypadá tak, že se dokáže na chvástání Donalda a Kima podívat s nadhledem a humorem.

"Máme dva maniaky s jadernými hlavicemi, kteří se vytahují, kdo má větší tlačítko," poznamenal na závěr své první letošní late-night talk show komik Jimmy Kimmel a připojil přání: "Šťastný nový rok všem!"