Nikdo za hranicemi KLDR přitom nezná přesné složení ani objem tohoto arzenálu, ale podle údajů jihokorejské rozvědky může mít Pchjongjang až pět tisíc tun dvacítky nejrůznějších chemických zbraní – od sarinu, somanu, tabunu, chlóru a látek třídy V, jako je VM a VX, až po yperit, chlóracetofenon, kyanovodík nebo fosgen.

Kimův chemický útok by šmahem zabil dva a půl milionu lidí

To představuje obrovské nebezpečí především pro Jižní Koreu a regionální stabilitu. Severokorejské chemické zbraně jsou totiž rozmístěné podél demilitarizovaného pásma oddělujícího oba korejské státy. Analytici soudí, že Pchjongjang je v případě vojenského útoku proti KLDR připraven použít chemické zbraně v rámci odvetného úderu, což by mohlo okamžitě zasáhnout Soul a jeho deset milionů obyvatel.

Odhaduje se, že například použití sarinu by v jihokorejské metropoli usmrtilo až dva a půl milionu lidí a zasáhlo miliony dalších. Všichni přitom ještě mají živě před očima záběry syrských dětí otrávených sarinem. Kimův útok by byl tisíckrát horší.

Právě případ dvou žen, které jsou podezřelé z toho, že v únoru nervovým plynem VX zavraždily v Malajsii Kimova bratra Kim Čong-nama, potvrdil obavy expertů, že Pchjongjang disponuje látkou VX, která je na rozdíl od sarinu v běžném prostředí stálá a nepodléhá rozkladným reakcím. Atentát navíc připomněl, že severokorejský smrtící zbrojní arzenál není omezen jen na jaderné zbraně.

Skutečnost, že se VX nepozorovaně dostal ze Severní Koreje do zahraničí, zároveň může naznačovat, že Kim Čong-un využívá rozsáhlé severokorejské pašerácké sítě k tomu, aby tajně dodával chemické zbraně do zahraničí nebo pomáhal s jejich výrobou. Severní Korea se kromě toho na rozdíl od dalších 192 zemí nepřipojila k Úmluvě o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení z roku 1997.

Útok v Chán Šajchúnu má podle OPCW na svědomí Asad

K úmluvě se přitom připojil dokonce i syrský prezident Bašár Asad poté, co byl v roce 2013 obviněn z použití sarinu. Následně ovšem úmluvu několikrát porušil a dubnový útok sarinem v Chán Šajchúnu dokonce přiměl amerického prezidenta Donalda Trumpa k odvetnému raketovému úderu proti západosyrské letecké základně Šajrát.

Experti z Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) zrovna minulý týden ve čtvrtek ve své zprávě obvinili z útoku v Chán Šajchúnu syrskou vládu. Dokument tak potvrzuje počáteční zjištění Spojených států, Francie a Británie, podle nichž bombu se sarinem shodila syrská vojenská letadla.

Rada bezpečnosti nyní musí rozhodnout, zda budou závěry šetření předány Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu (ICC). Ten by pak mohl zahájit vyšetřování, to ale zjevně ztroskotá na ruském vetu. Moskva jako Asadův spojenec zatím v Radě vždy rezoluce proti syrskému režimu zablokovala. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov navíc řekl, že ve nové zprávě jsou informace, které si vzájemně protiřečí, dále logické nepřesnosti a svědectví, která jsou pochybná a nepotvrzená. Řekl, že Rusko později vydá podrobnější "rozbor".

Dvakrát měř, jednou řež, Trumpe!

"Při tomto barbarském útoku byla dokonce krutě zavražděna i krásná miminka. Žádné boží dítě by nemělo zažít takovou hrůzu," řekl Trump v dubnovém emocionálním projevu k národu, když oznamoval úder proti syrské základně.

Podobná ukázka síla by ale měla v případě Koreje katastrofální následky. Jaderné zbraně sice slouží Pchjongjangu především k zastrašování, ale jeho chemické zbraně v tomto případě plní stejný účel. Experti odhadují, že kdyby byl pro výstrahu napaden konvenčními zbraněmi, mohl by chemické zbraně použít jako odvetu.

Doufejme tedy, že si prezident Trump vzpomene na hrůzné obrázky z Chán Šajchúnu a dvakrát si rozmyslí, než zaútočí na Kimův režim. Závisí na tom životy milionů Jihokorejců, napsal americký New York Times.