Žijeme v nebezpečném světě. Hrozeb přibývá a z těch lokálních se v propojeném světě často stávají globální.

Čím dál větším nebezpečím pro své okolí, Ameriku, ale i Evropu je nevyzpytatelný stalinistický režim na severu Korejského poloostrova. Severokorejci odpalují jednu balistickou raketu za druhou. K tomu testují jaderné a vodíkové bomby.

Kim Čong-un, infantilní tlouštík vládnoucí jedné z nejizolovanějších zemí světa, se přitom ze svých zbraní raduje podobným způsobem, jakým šílený šéfinspektor Dreyfus v Růžovém panterovi jásá nad zbraní schopnou na dálku vymazat cokoli ze světa. 

Podívejte se na mapu

V noci na středu Severní Korea vyzkoušela novou balistickou raketu Hwasong 15. Ze střel testovaných Severokorejci byla dosud nejsilnější. Dosáhla výšky 4475 kilometrů, dolétla tedy desetkrát výš než mezinárodní vesmírná stanice ISS. Po 53 minutách letu dopadla u japonského pobřeží, "pouhých" 960 kilometrů od místa startu.

Severokorejská vládní agentura KCNA oznámila, že "tato raketa je schopná zasáhnout jakékoli místo ve Spojených státech včetně hlavního města Washingtonu". A američtí experti na raketovou techniku to potvrzují. Shodují se, že kdyby byla vedena pod optimálním úhlem, mohla by střela doletět až do vzdálenosti kolem 13 tisíc kilometrů. Připomněli však, že raketa nesla atrapu, nikoli skutečnou bojovou hlavici, která je těžší a se kterou by byl její dolet kratší.

I kdybychom ale připustili, že severokorejská raketa se skutečnou hlavicí dolétne do vzdálenosti "pouhých" 10 tisíc kilometrů, stačilo by to, aby ohrozila cíle v téměř celé Evropě, Česko nevyjímaje. Důkaz podávají mapy zde, anebo tady.

Na starém kontinentu si ale málokdo všímá, že evropské metropole – Berlín, Vídeň, Paříž, Řím, ale také Praha – jsou Severní Koreji blíž než Washington. V případě české metropole dělá rozdíl více než dva tisíce kilometrů.

K tomu se patří dodat: Vzdušné vzdálenosti neodpovídají drahám, po nichž rakety létají, avšak nejsou až tak rozdílné.

Sedět na zadku a čekat

V minulých letech kdekdo zpochybňoval schopnosti Severokorejců vést skutečné raketové útoky i jejich pokrok ve vývoji jaderných zbraní. Avšak režim postupoval rychleji, než většina analytiků předpokládala.

Jistě, přesný stav vývoje není znám. Není zejména jasné, zda Severokorejci zmenšili jadernou nálož tak, aby se vešla do hlavice rakety. Pokud to ale ještě nedokázali, může se jim to podařit v příštích měsících, anebo v nejbližších letech.

Odborníci na raketovou techniku, které cituje web stanice BBC, také upozorňují, že režimu chybí technika, která by umožnila přesně rakety zacílit. Odradilo by však Kima od rozkazu k útoku to, že raketové vojsko nedokáže střelu navést s přesností na kilometry nebo stovky metrů?

Severokorejský pokrok v raketové technice a nukleárních zbraních je každopádně zjevný. Co s tím dělat? Trpělivě čekat, až se režim dynastie Kimů zhroutí?

Jednou se to snad stane. Jenže může to být až na svatého Dyndy.

Nechme Kima Trumpovi

Evropské vlády (včetně české) vydaly ve středu prohlášení, ve kterých Severní Koreu kritizují. Pouze francouzská vláda však vyzývá k ostřejším sankcím a ke společnému postupu s Američany. 

Jinak ale Evropané nedělají o nic víc, než čekají na reakci Donalda Trumpa. Jako by se jich jaderný a raketový program Severokorejců ani netýkal.

Pravda, arcinepřítelem dynastie Kimů je Amerika. Takže necháme tenhle problém Američanům?

Severokorejský vládní deník Rodong Shinmun nedávno otiskl komentář, který Evropu k takovému postoji nabádá. Ujišťuje, že "balistické rakety KLDR jsou určeny k tomu, aby odstrašily americké hlasatele nukleární války, a nejsou určeny Evropě".

Copak ale mohou evropští spojenci Američanů z NATO na takové prohlášení spoléhat?

Kim může snadno obrátit. Tím spíš, že jeho kasárenský režim je ze své podstaty nepřátelský ke všem liberálním demokraciím Západu.

Blíž válce?

Čas na preventivní útok na Severní Koreu každopádně vypršel. "Komunistický režim pokročil v militarizaci země natolik, že úder by se neobešel bez velkých ztrát a škod na straně spojenců, zejména Jižní Koreje," upozornil v časopisu Foreign Affairs John Delury, profesor z Yonsei univerzity v Soulu.

Anna Fifieldová v deníku Washington Post píše, že Američané mají nejméně 25 milionů důvodů, aby na Severní Koreu nezaútočili – na tolik obyvatel Jižní Koreje míří komunistický režim z děl a raket rozmístěných v kopcích nad demilitarizovanou zónou.

Američanům tak nezbývá, než kolem severokorejského režimu utahovat ekonomické šrouby. A přimět ke stejnému postupu Číňany.

Donald Trump ve středu telefonoval čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi a vyslovil požadavek, aby jeho země zastavila dodávky ropy a dalšího zboží Severokorejcům. Na naléhavém zasedání Rady bezpečnosti k severokorejskému testu pak americká ambasadorka v OSN Nikky Haleyová vyzvala státy, aby veškeré styky s režimem Kim Čong-una.

Vláda ve Washingtonu nejspíš v příštích dnech nebo hodinách vyhlásí vůči Severní Koreji další sadu sankcí. Televize CNN informuje, že se budou týkat čínských bank, které Kimovi pomáhají financovat nákup ropy a dalších surovin. Americká vláda také zvažuje námořní hlídky, které by bránily dovozu zakázaného zboží do severokorejských přístavů.

"Jsme blíž válce," prohlásila v newyorské centrále OSN ambasadorka Haleyová.  V Evropě však převládá jiný pocit: "Jsme ještě daleko od války."