Kim Čong-un vypadá a vystupuje jako velké rozmazlené dítě. Teatrální gesta zavalitého nemotory mohou být leckomu k smíchu. Jenže zábava s ním není. Je to vůdce, který má neomezenou moc nad životy 25 milionů Severokorejců, pod palcem milionovou armádu, jaderné zbraně a rakety. Vzdoruje zastrašování i ekonomickým sankcím.

Rok od roku je nebezpečnější, vojenské schopnosti jeho země se zvyšují. Nedávno Severokorejci testovali vodíkovou bombu, teď připravují další zkoušky raket. Spěje snad Korejský poloostrov k válce, která může být jadernou?

Zaútočí Američané na Severní Koreu preventivně?

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson prohlásil, že americká vláda preventivní úder zvažuje pro případ, kdy Severní Korea "povýší zbrojní program na takovou úroveň, která to bude vyžadovat". Jenže jaká prevence? Vždyť Severokorejci už jaderné zbraně mají. Není Tillerson nějak pozadu?

John Delury, profesor mezinárodních vztahů na Jonsejské univerzitě v Soulu v časopisu Foreign Affairs na takovou otázku odpovídá kladně a upozorňuje: "Čas na preventivní útok už vypršel. Komunistický režim pokročil v militarizaci natolik, že úder by se neobešel bez velkých ztrát a škod na straně spojenců, zejména Jižní Koreje."

Američané sotva zahájí útok bez souhlasu jihokorejské a japonské vlády. Úder by nejspíš vedli jen v případě, kdyby Severokorejci zaútočili jako první, anebo kdyby bylo zjevné, že Kimův režim útok chystá a že je neodvratný.

Udeří jako první Severní Korea?

Stalinistický režim ze severu Korejského poloostrova provokuje. K frontálnímu útoku však Kim Čong-un rozkaz jen tak nevydá. Není šílený, ačkoli je za šílence na Západě často pokládán – protože tak vypadá. Nezahrává si s myšlenkou zničit svět, nechce spáchat jadernou sebevraždu. Dobře ví, že Američané na něj mohou zaútočit jadernými zbraněmi, i když je on sám nepoužije.

Severokorejský vůdce si pořizuje jaderné bomby ne k útoku, ale jako pojistku. Chce na nich dřepět, protože předpokládá, že mu zaručí nedotknutelnost a jeho režimu další existenci. "S jadernými zbraněmi řídím svůj osud, bez nich jsem pro Ameriku zákusek po nedělním obědě." Tak popsal Kimovo uvažování Jon Wolfsthal, poradce pro kontrolu zbraní ve vládě Baracka Obamy pro web Politico.

Kim nechce skončit jako irácký diktátor Saddám Husajn nebo nejvyšší libyjský beduín Muammar Kaddáfí. A přitom usiluje o to, aby ho svět bral vážně.

Jaký je nejreálnější začátek války?

Většina vojenských expertů za nejpravděpodobnější spouštěč války pokládá špatný odhad situace některou ze stran.

"Může se stát, že severokorejská raketa se vinou poruchy odchýlí z plánované dráhy a dopadne na obydlenou oblast Jižní Koreje nebo Japonska. Američané se spojenci pak neodhadnou, že to nebyl záměr, a spustí masivní odvetu, která zase vyvolá reakci Severokorejců," vysvětluje Daniel Pinkston, profesor mezinárodních vztahů Troyovy univerzity v Alabamě v deníku Daily Telegraph.

Hrozbu takového scénáře umocňuje to, že mezi Korejemi není zavedena "horká linka" pro řešení obdobných malérů. Nemůžete proto telefonovat protivníkovi a sdělit mu: "Haló, tady nepřítel. Nelekejte se, ulítla nám raketa."

Jak vysoká je pravděpodobnost války?

Kwon Jong-sun, seniorní analytik japonské investiční skupiny Nomura (kdysi majitele české Investiční a poštovní banky – IPB), odhaduje pravděpodobnost brzké války na Korejském poloostrově a v jeho okolí na 35 procent. Je to nejpesimističtější prognóza. Kwon upozorňuje, že Japonci plánují evakuace svých občanů z Jižní Koreje, Američané už odtud rodiny svých vojáků začali odvážet.

Vojenští experti však zpravidla nedávají válce víc než 10 procent. Vycházejí přitom z předpokladu, že válku si nepřeje žádná ze stran.

Jaký by válka měla průběh a jak by dopadla?

Severokorejci by vojenský konflikt patrně otevřeli palbou z tisíců děl rozmístěných v kopcích za demilitarizovaným pásmem na 38. rovnoběžce. A odpalovali by také rakety. Jejich cílem by byla zejména 70 kilometrů vzdálená jihokorejská metropole Soul.

Severní Korea vydržuje milionovou armádu, má početní převahu. Už v prvních hodinách konfliktu by se proto nejspíš pokusila proniknout do demilitarizované zóny mezi Korejemi a za ni.

Američané by v první fázi odpalovali křižující střely typu Tomahawk, které by ničily velitelství severokorejské armády a důležitou infrastrukturu – letiště, silnice z Pchjongjangu na jih a mosty. Cílem by bylo odříznout armádní velení od jednotek v terénu a vyvolat chaos.

Není jasné, zda by Severokorejci byli schopni ve střetu nasadit jaderné zbraně. Jejich bombardéry s jadernými pumami by Američané snadno sestřelili. A rakety? Severokorejci tvrdí, že jsou schopni vyrobit miniaturizovanou vodíkovou bombu, kterou mohou umístit na mezikontinentální raketu. Ale kdoví jestli.

Klíčová je však otázka, zda by se Kimův režim vůbec odhodlal tyto zbraně nasadit. Musí přece vědět, že by tím nad sebou vynesl ortel smrti. Vojenští experti každopádně odhadují, že Američanům a Jihokorejcům by trvalo nejméně šest měsíců, než by Severní Koreu obsadili.

Do konfliktu by se patrně zapojili také sousedé Severní Koreje. Čína i Rusko by obsadily území komunistické země, přiléhající k jejich hranici, kde by vymezily nárazníkové pásmo – jinak by měli přímo na hranici Američany.

… a kolik životů by konflikt zmařil?

Profesor Daniel Pinkston, kterého cituje Daily Telegraph, odhaduje, že v konvenční válce by zahynul nejméně milion lidí. Pokud by byly nasazeny jaderné zbraně, byl by počet obětí mnohonásobně vyšší. V nejhorším případě - pokud by jaderné zbraně nasadili nejen Američané, ale kdyby se to podařilo Severokorejcům – by mohly zahynout i desítky milionů obyvatel.

Na Korejském poloostrově žije na 80 milionů lidí. Katastrofální důsledky může mít útok na Japonsko, jednu z nejhustěji zalidněných zemí světa, obývanou téměř 130 miliony lidí. Ze Severní Koreje do Tokia to je vzdušnou čarou 1200 kilometrů, do Hirošimy necelých 600.

Jaké by byly důsledky války pro svět?

Válka by v mnoha zemích mohla zastavit ekonomický růst. Jižní Korea je patnáctá největší ekonomika světa s giganty jako Samsung, LG nebo Hyundai. Výpadek její produkce by dopadl zejména na firmy zapojené do dodavatelských a odběratelských řetězců jihokorejských korporací.

Ceny mnoha produktů by vyletěly nahoru. Obdobně by na válku reagovaly ceny ropy. Státy by se v nejisté době snažily zaplnit své sklady na maximální kapacitu, rostla by poptávka a cena černého zlata by vyskočila na více než 100 dolarů za barel.

…a jaké pro Česko?

Ekonomické důsledky by pocítilo i Česko. Jižní Korea patří mezi jeho nejvýznamnější obchodní partnery mimo Evropu. Je čtvrtým největším investorem v Česku.

To je však "jen" ekonomika. Lze si ještě položit otázku, kdy budou Kimovy rakety s jadernou náloží schopny doletět do Evropy a do Česka. Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová v úterý na letní univerzitě obrany v jihofrancouzském Toulonu prohlásila, že to "bude dřív, než se ještě nedávno předpokládalo". Žádné datum ale nevyslovila.