Známe to z filmů - prezident některé ze světových velmocí sedí před červeným tlačítkem na svém stole a hloubá, zda ho má stisknout a začít jadernou válku. Nebo ještě lépe - kladní hrdinové se snaží padouchům zabránit v tom, aby jediným zmáčknutím tlačítka vyhodili svět do povětří. Ale existuje vlastně vůbec podobné tlačítko?

Pozemní a vzdušné jaderné výbuchy v Nevadě nebo Kazachstánu ovlivňovaly za studené války počasí také v tisíce kilometrů vzdálených evropských zemích. Vyplývá to z nové studie britských vědců.

Kytovci s protáhlou usměvavou čelistí a vysokým dětským čelem pátrají po vetřelcích ve vodách, které obklopují 'sklad soudného dne'.

Nová simulace vědců potvrzuje že důsledkem jaderné války mezi Spojenými státy a Ruskem by byla nukleární zima a upřesňuje její průběh i délku.

Experti Bílého domu připravují na pokyn prezidenta Donalda Trumpa návrh smlouvy o omezení strategických zbraní. Ta by měla nahradit smlouvu, která byla před devíti lety podepsána v Praze, tvrdí americká televize CNN. Nová dohoda se má vedle USA a Ruska týkat i Číny. 

Napětí mezi Indií a Pákistánem opět připomnělo lidstvu existenci jaderných zbraní. Z relativně daleké Asie přesto může riziko jaderné přestřelky mezi oběma státy působit poměrně méně významně, než riziko téhož na našem území. Ačkoliv se situaci mezi oběma státy podaří zřejmě uklidnit, i hypotetická limitovaná atomová válka v Pákistánu a Indii by dost možná měla klimatické důsledky i na nás.

Donald Trump s Vladimirem Putinem mohou vrátit Evropu do časů blízkých éře studené války. A Čechy to může stát majlant. Desítky a desítky miliard.

Politika může být nevyzpytatelná. Zejména tehdy, když ji dělají nevyzpytatelní politici, jakými jsou Donald Trump a Kim Čong-un.