Válku se Severní Koreou by pocítili i Češi

VIDEO MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Válku na Korejském poloostrově si vznětlivý vrhač tomahavků Donald Trump nepřeje. Patrně ji nechce ani paranoidní severokorejský vůdce Kim Čong-un. Přesto může vypuknout a její dopady mohou být patrné až v Evropě.

Severokorejská vojenská přehlídka

Severokorejská vojenská přehlídka,zdroj: Profimedia.cz

Napětí kolem Korejského poloostrova by se dalo krájet. Druhá korejská válka může být blíž, než si myslíte.

Dalo by se také říct, že hrozí pokračování války první, která nikdy ukončena nebyla. Strany konfliktu v roce 1953 uzavřely pouze příměří nikoli mírovou smlouvu. Co víc, severokorejský režim před čtyřmi lety příměří odvolal.

Takže formálně vzato, obě Koreje ve válce už jsou.

Mizerné vyhlídky

Pokud by se z formální války stala válka reálná, pocítila by to také Evropa – a Česko by nebylo výjimkou.

Zatímco počátkem padesátých let byla role Jižní Koreje ve světovém byznysu zanedbatelná, nyní to je co do velikosti patnáctá největší ekonomika světa. Jižní Korea je hospodářskou velmocí s takovými giganty jako Samsung, LG nebo Hyundai. Výpadek její produkce by dopadl zejména na firmy zapojené do dodavatelských a odběratelských řetězců jihokorejských korporací.

Ceny mnoha produktů by vyletěly nahoru. Obdobně by na válku reagovaly ceny ropy.

Státy by se v nejisté době snažily zaplnit své sklady na maximální kapacitu, rostla by poptávka a cena černého zlata by vyskočila na více než 100 dolarů za barel. (To znamená, že v Česku by se litr benzínu prodával za víc než 40 korun).

Jednoduše řečeno, mizerné vyhlídky.

"Light" atomový útok

Zatím se nicméně nestřílí (pokud nepočítáme zkoušky severokorejských raket). Hrozby však padají z obou stran.

Severokorejský generální štáb vydal prohlášení, podle něhož bude agresivní americká politika odražena "lehčím jaderným úderem zaměřeným na různé cíle". "Naše nejtvrdší opatření proti USA a jejich silám budou přijata tak nemilosrdným způsobem, že nedovolí agresorům přežít,"  píše se v komuniké zveřejněnou vládní agenturou KSNA.

Severokorejci o víkendu odpálili raketu a jsou připraveni provést další ze série pokusných jaderných výbuchů.

Donald Trump pohrozil Severní Koreji jednostrannou akcí, pokud bude ve vývoji raket a jaderných zbraní pokračovat. Na otázku, co budou Američané dělat, pokud Čína svého chráněnce (Severní Koreu) nezkrotí, americký prezident lakonicky odpověděl: "OK, když Čína nebude řešit problém se Severní Koreou, vyřešíme ho sami."

Jihokorejská armáda patří k nejlépe vyzbrojeným na světě. Ve válce se Severní Koreou by se však bez pomoci Američanů neobešla. Ozbrojené síly komunistického režimu ze Severu Korejského poloostrova má početnější ozbrojené síly.

Američané vycházejí z analýz, podle nichž Severokorejci do čtyř let (tedy ještě za Trumpova prezidentství) budou mít rakety schopné zasahovat cíle ve Spojených státech. A v této době také dokážou osadit hlavice raket jadernou náloží. Předpovídá to třeba Americko-korejský institut při Univerzitě Johnse Hopkinse.

"To nedopustím," ujišťoval Trump před týdnem v jednom ze svých tvítů.

Dvakrát miř, jednou střílej

Přes silácké výroky je nicméně zjevné, že politici a generálové se do války nehrnou. Je jim jasné, že obě strany by za ni zaplatily vysokou cenu.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se naparuje, že je schopen Ameriku vymazat z mapy. Válečnický slovník je pro něj důležitý, v ovzduší strachu se může snáz držet u moci. Konflikt s Amerikou mu dodává legitimitu.

Také Trump se čas od času potřebuje bít do prsou jako King Kong, předvést se Američanům jako rozhodný vůdce. V korejském případě si však sotva může dovolit vyslat na sever poloostrova několik tomahavků a teprve poté přemýšlet, co dál – jak to udělal v Sýrii.

Jak Trump, tak Kim si válku nepřejí. Jenže války občas propuknou ne proto, že si to nějaký politik či generál přeje, ale shodou okolností, anebo špatným odhadem situace, případně zbrklostí.

Ne vždy se vedení států řídí pravidlem, dvakrát miř a jednou střílej.

Nechtěná válka

Ostatně, ani korejská válka v roce 1950 nevypukla tak, že by ji někdo někomu vyhlásil.

Analytik Gideon Rachman v deníku Financial Times připomněl, že k ní vedla nešťastná poznámka šéfa Pentagonu Deana Achesona. Ministr na konferenci ve Washingtonu poznamenal, že Korejský poloostrov leží mimo americký obranný okruh.

Kim Ir-sen, zakladatel stalinistického režimu a děd Kim Čong-una, to pochopil jako nepřímou pobídku k útoku na jih. Počítal s tím, že Američané se do bojů nebudou plést.

Severokorejská armáda cvičí útok na jižního souseda:

Jenže korejský vůdce si Achesonova slova špatně vyložil, netušil, že Američané mají strategické zájmy také za obranným kruhem (perimetrem). A tak prezident Harry Truman povolal americké vojáky na obranu korejského jihu. Výsledkem byla válka, v níž zahynulo přes 330 000 lidí.

Kdo to zastaví?

Jistě, dnes je jiná situace. Zatímco Acheson dával najevo nerozhodnost, Trump předvádí rozhodnost a vyhlašuje, že Severní Koreu zastaví – třeba preventivním útokem.

Severokorejské vedení to může vzít vážně. Proto pouhý náznak útoku, třeba americká stíhačka blížící se k Severní Koreji, může vyvolat paniku a spustit řetězec reakcí, které vyústí ve válku. Tím spíš, že mezi Pchjongjangem a Washingtonem není žádná horká linka pro řešení krizových situací.

V oblasti Korejského poloostrova je přitom vysoká koncentrace vojenských jednotek a techniky. Severní Korea se opírá o milionovou armádu a další miliony záložníků. Téměř 700 000 mužů ve zbrani má Jižní Korea a po jejich boku stojí v zemi 28 000 amerických vojáků.

Ke Korejskému poloostrovu teď pluje americká flotila vedená letadlovou lodí Carl Vinson (60 letounů a 5000 členů posádky), dvěma torpédoborci, křižníkem vybaveným balistickými střelami a dalšími bojovými plavidly.

Pokud se tyto mašinerie dají do pohybu, bude téměř nemožné je zastavit.

Tomahawky a děla

Severokorejci by vojenský konflikt patrně otevřeli palbou z tisíců děl rozmístěných v kopcích za demilitarizovaným pásmem na 38. rovnoběžce. A odpalovali by také rakety. Jejich cílem by byla zejména 70 kilometrů vzdálená jihokorejská metropole Soul.

Severokorejská armáda má početní převahu. Nejspíš by se tedy pokusila proniknout do demilitarizované zóny a za ni.

Američané by v první fázi odpalovali křižující střely typu Tomahawk, které by ničily nervová centra severokorejské armády a důležitou infrastrukturu – letiště, silnice z Pchjongjangu na jih a mosty. Cílem by bylo odříznout armádní velení od jednotek v terénu a vyvolat chaos.

Není jasné, zda by Severokorejci byli schopni ve střetu nasadit jaderné zbraně. Zatím je nedokázali zmenšit natolik, aby se vešly do hlavic raket. A jejich letectvo by se s bombami sotva dostalo přes 38. rovnoběžku.

Co víc, Kim by byl šílený, kdyby dal rozkaz k použití jaderných zbraní, protože mu musí být jasné, že americkou jadernou odpověď by nepřežil.

Jisté je ale jen to, že Američané nemohou stovku skladů nukleárních látek umístěných v hustě zalidněných oblastech rychle obsadit (popsáno ve válečné hře North Brownlad – zde). Vojenští experti odhadují, že by na to potřebovali 90 000 vojáků a šest týdnů až dva měsíce.

Srovnání ozbrojených sil USA a Severní Koreje:

Jednodušší by bylo svrhnout na jaderné sklady "matku všech bomb", kterou Američané nedávno vyzkoušeli v Afghánistánu.

Japonci se obávají, že Severokorejci mohou náboje do děl a hlavice raket naplnit radioaktivní látkou, anebo bojovými plyny. Rakety přitom mohou odpálit nejen na Jižní Koreu, ale také na Japonsko nebo na americkou základnu na blízkém ostrově Guam.

Tři kohouti na smetišti

Vojenští experti odhadují, že válka by trvala šest měsíců až několik let a na jejím účtu by byly statisíce obětí. Předpokládají, že do konfliktu by se zapojili také sousedé Severní Koreje.

Čína by obsadila sever komunistické země, z něhož by zřídila nárazníkové pásmo. V něm by vybudovala uprchlické tábory. Obdobně by mohlo postupovat Rusko.

Je nasnadě, že blízkost armád Spojených států, Číny a Ruska by vytvořila výbušný koktejl. Riziko střetu velmocí by bylo vysoké. Dokázali by tuto situaci Trump, Putin a Si zvládnout?

Tagy: Česko zahraničí domácí Severní Korea KLDR Spojené státy americká armáda zahraniční politika Korejská válka mezinárodní vztahy geopolitika americká politika války a ozbrojené konflikty armáda KLDR

Zdroje: Vlastní