Trochu hubatá, celkem vtipná, hodně od rány. Taková je nová předsedkyně německých sociálních demokratů (SPD) Andrea Nahlesová. Poprvé ve své 155leté historii si tahle partaj zvolila do svého čela ženu, výsledek nedělní volby ale byl všechno jiné, jen ne přesvědčivý. Na další průšvihy mají zřejmě sociální demokraté předem zaděláno a tolik nutná obnova strany je stále v nedohlednu.

Populistické strany umějí pracovat s emocemi svých sympatizantů a proměňovat je ve volební zisky. Jedna emoce přitom vyniká – hněv. Právě ten pomáhá populistům získávat přinejmenším optickou převahu i na sociálních sítích. Algoritmus Facebooku takové emotivní příspěvky zvýhodňuje, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

V Německu se po krachu jednání o tak zvané jamajské koalici (jak se podle stranických barev říkalo černé konzervativní unii kancléřky Angely Merkelové CDU/CSU, žlutým liberálům z FDP a Zeleným) nyní schyluje k pokračování černo-červené velké koalice konzervativců se sociálními demokraty (SPD). Předsednictvo SPD je pro, stranické základně se to ale nelíbí. Rozhodnutí padne na čtvrtečním partajním sjezdu.

Bývalý český prezident Václav Klaus má své věrné publikum i u krajně pravicových kruhů v sousedních státech. Blízko má zejména k rakouské straně Svobodných a k Alternativě pro Německo, jejíž mítinky pravidelně navštěvuje. Při těchto jeho cestách mu asistují čeští diplomaté, někdy i přímo velvyslanci. Jak se Klausovy soukromé cesty slučují s českou zahraniční politikou, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

Lidé ani netuší, jak výrazně, a přitom nenápadně prorůstá krajně pravicové myšlení do občanské společnosti. To není tvrzení politika, novináře ani politologa, ale mladé dámy, která velmi dobře ví, o čem mluví. Němka Heidi Benneckensteinová vyrůstala mezi neonacisty a od dětství se jí tato ideologie vštěpovala do hlavy. Před šesti lety se jí podařilo z tohoto prostředí vycouvat a nyní o tom ve svých 25 letech napsala knihu.

Společně s bavorským premiérem Horstem Seehoferem byl Stanislaw Tillich u nás rozhodně nejznámějším německým zemským ministerským předsedou – především díky četným kontaktům s českými politiky. Ve středu saský premiér překvapivě oznámil, že se po devíti letech v čele země rozhodl rezignovat. Jde o první záchvěv blížícího se zemětřesení po nedávných parlamentních volbách, kde vládnoucí křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové utrpěli hořké vítězství?

Kdepak Auf Wiedersehen. Angela Merkelová se ještě neloučí, vyhrála čtvrté volby v řadě a pokračuje v kancléřství. Jenže v zádech bude mít smečku nelítostných pronásledovatelů.

Nahlíženo z Česka to může být stěží pochopitelné: Němci se počtvrté v řadě chystají Angelu "Mutti" Merkelovou pasovat na kancléřku.