Je pád saského premiéra předzvěstí konce Merkelové?

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Společně s bavorským premiérem Horstem Seehoferem byl Stanislaw Tillich u nás rozhodně nejznámějším německým zemským ministerským předsedou – především díky četným kontaktům s českými politiky. Ve středu saský premiér překvapivě oznámil, že se po devíti letech v čele země rozhodl rezignovat. Jde o první záchvěv blížícího se zemětřesení po nedávných parlamentních volbách, kde vládnoucí křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové utrpěli hořké vítězství?

Saský premiér Stanislaw Tillich končí

Saský premiér Stanislaw Tillich končí,zdroj: Profimedia.cz

Osmapadesátiletý Tillich své rozhodnutí paradoxně a jakoby symbolicky oznámil právě v den, kdy v Berlíně začal vyjednávací maratón o nové německé vládě mezi zástupci konzervativní unie CDU/CSU v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými.

Potenciální koaliční partneři konzervativců tak na vlastní oči viděli, jak křehká je ve skutečnosti základna kancléřčiny partaje. Však se také šéf FDP Christian Lindner nechal slyšet, že Merkelová utrpěla po volbách výraznou ztrátu autority a je těžké říci, jestli zůstane ve funkci celé další čtyři roky.

To, že si saský ministerský předseda balí fidlátka, totiž nemusí být jedinou změnou v CDU. Ve straně po neúspěšných volbách, v nichž CDU/CSU sice vyhrála, ale dopadla nejhůře od roku 1949, stoupl tlak i na další politiky, včetně Merkelové. Objevily se i ojedinělé hlasy, že by měla opustit post šéfky strany, i když jako kancléřka se zřejmě udrží, protože se za ni zatím nenašla náhrada.

Tillich na Twitteru oznámil, že je potřeba nová a čerstvá síla, a že se proto rozhodl předat odpovědnost do mladších rukou. Ve volbách do Spolkového sněmu totiž dopadla CDU právě v Sasku na své poměry katastrofálně. Nejen že oproti volbám v roce 2013 ztratila 16 procentních bodů, ale ještě v této spolkové zemi skončila až těsně druhá za protiimigrační a protiislámskou Alternativou pro Německo (AfD).

Křesťanští demokraté přitom ve čtyřmilionovém Sasku od znovusjednocení Německa vždy stáli v čele vlády a sílící AfD u nich vzbuzovala obavy, že by mohla za dva roky zemské volby vyhrát.

Položil Tillich hlavu na špalek za kancléřku?

Tillichův krok se proto zdá být logický. Je ovšem otázka, nakolik nese za tuto volební porážku skutečně odpovědnost on sám. Pokles voličské podpory totiž souvisí především s tím, co během uplynulých dvou let napáchala spolková vláda kancléřky Merkelové.

Lze pochybovat o tom, že by CDU dopadla v Sasku o mnoho lépe, kdyby Tillich býval kancléřčinu migrační politiku důsledně podporoval. Jako Lužický Srb přitom projevoval spíše pochopení pro politiku v zemích ve východní části Evropské unie a vyzýval k němu i Německo.

"Příliš rychle se uchylujeme k poučování. Domníváme se, že forma demokracie, která se vyvinula v Německu nebo ve Francii, je ta jediná správná. Měli bychom ale uznat, že v Pobaltí, Polsku, Česku nebo na Slovensku mají vlastní cesty, jak jejich společnost funguje," prohlásil například loni v únoru.

Jeho nynější rozhodnutí rezignovat lze chápat a vykládat i jinak: Saský premiér nese politické důsledky za něco, co způsobila Merkelová, která naopak ani omylem nepomýšlí na to, že by z volebních ztrát vyvozovala jakoukoliv osobní odpovědnost. Její motto naopak zní "Jen tak dál". A ať si ztráty hlasů laskavě vyžerou šéfové jednotlivých zemských vlád.

Nikdo samozřejmě netvrdí, že se v Sasku neudělaly chyby, a je také pravda, že tamní CDU příliš dlouho bagatelizovala zdejší silné projevy pravicového extremismu. Ale přesto tato spolková země představuje úspěšný model – hospodářsky, kulturně, i pokud jde o politiku vzdělávání.

Jestliže na pozadí těchto úspěchů odstupuje premiér, který se navíc těší poměrně velké oblibě, pak je to varovný signál, který se musí projevit i na celostátní úrovní. A jestli se Tillichovým nástupcem navíc stane agilní generální tajemník saské CDU Michael Kretschmer, bude to o důvod víc. Kretschmer totiž po volbách vypadl ze Spolkového sněmu. Nikoliv snad dobrovolně, ale proto, že mu přímý mandát sebral právě kandidát AfD. Měl by se snad stát zemským premiérem někdo, kdo si za takovou porážku může jedině sám?

Kretschmer patří ke skupině mladých křesťanskodemokratických politiků, kteří již dříve více či méně otevřeně kritizovali kancléřčinu migrační politiku. Dalo by se říct, že v zemi vyrůstají nové politické síly, které jsou protiváhou údajně všemocné Merkelové. A Tillichova poznámka, že to chce "novou a čerstvou sílu", se určitě netýkala pouze Saska.

A opravdu: po volebních vítězstvích Emmanuela Macrona ve Francii nebo Sebastiana Kurze v Rakousku působí Merkelová po dvanácti letech ve funkci velmi staře, omšele a zaprášeně. A její věčně omílaná mantra, že 'neví, co by bývala měla dělat jinak' a 'že by se znovu ve všem rozhodla stejně', musí na spoustu Němců nutně působit neuvěřitelně nafoukaně a samolibě. A nedává to naději, že by se v dohledné době mohlo cokoliv změnit.

Tillichova rezignace je prostě varovný signál, že se nad úřadem spolkové kancléřky stahují mračna a blíží se bouře, protože i jeho rozhodnutí kancléřku značně oslabí. Čtyřiadvacétého září přece nešlo o zemské volby, ale o volby spolkové, a lídr CDU se nejmenoval Tillich, ale Merkelová.

Židle se houpe i pod šéfem bavorské CSU

Příliš růžové to navíc nevypadá ani s CSU, která je partnerskou stranou CDU v Bavorsku. Podle posledního průzkumu by v zemských volbách získala jen 41 procent hlasů, a přišla by tak o absolutní většinu, kterou znovuzískala v roce 2013. Pro stranu, která má v Bavorsku od druhé světové války prakticky nepřetržitě premiéra, to rok před tamními volbami není dobré znamení.

Ve stejném průzkumu 60 procent dotázaných uvedlo, že by se Horst Seehofer měl vzdát alespoň jedné z funkcí, více než čtvrtina dokonce soudí, že by měl rezignovat jak na post bavorského premiéra, tak na pozici stranického šéfa. I největší spolkovou zemi proto možná čeká změna - na Seehoferovo místo se tlačí ambiciózní ministr financí Markus Söder. Sám Seehofer se ale drží zuby nehty a hájí se tím, že tyto otázky má vyřešit nadcházející stranický sjezd.

Unesou křehké základy CDU kancléřku po celé čtyři roky?

Pro rozhovory o novém spolkovém kabinetu nebylo Tillichovo rozhodnutí dobrým začátkem. Takto nesourodá koalice na celoněmecké úrovni zatím nikdy nevznikla a vládu, v níž by zasedalo tolik různých politických uskupení, měla spolková republika naposledy v 50. letech minulého století. Situace v poválečném západním Německu byla ale tehdy úplně jiná.

Očekává se proto, že jednání budou velmi obtížná a dlouhá. Koaliční partneři navíc na vlastní oči viděli, že základy CDU jsou více než křehké. Kancléřku sice ještě unesou, ale otázka je, jak dlouho...

Tagy: Německo zahraničí sasko německá kancléřka německá politika

Zdroje: vlastní,Die Welt,Cicero