Proč Němci volí Merkelovou. A proč by ji nevolili Češi

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Nahlíženo z Česka to může být stěží pochopitelné: Němci se počtvrté v řadě chystají Angelu "Mutti" Merkelovou pasovat na kancléřku.

Angela Merkelová

Angela Merkelová,zdroj: Profimedia.cz

Angela Merkelová nemá kdovíjaké charisma, nevyvolává emoce a nedokáže strhnout. Přesto ji Němci dokolečka volí.

V čele křesťanských demokratů míří ke čtvrtému volebnímu vítězství za sebou. Muselo by se stát cosi nepředvídatelného, aby nedělní volby do Spolkového sněmu její Křesťanskodemokratická unie (CDU) nevyhrála a aby Merkelová nedostala pověření řídit Německo po další čtyři roky.

V zemi vklíněné mezi Bavorsko a Sasko by „Angie“ na takovou šňůru pomýšlet nemohla. V Česku by stěží vyhrála strana, jejíž lídr by prohlašoval Evropskou unii za „krásný projekt“ a v zemi vítal statisíce uprchlíků z muslimské země.

Němci však na Merkelovou pohlížejí jinak. Proč ji tedy volí? Tady je sedm hlavních sedm příčin:

1. Vykradla sociální demokraty

Merkelová se svými konzervativci řídí Německo už dvanáct let. Zvolit stejnou partaj a posadit do čela vlády stejnou ženu třikrát za sebou a ještě se k tomu chytat počtvrté, to není obvyklé. Nálady voličů a jejich preference se přece mění. Že by snad Němci zanevřeli na levici? Kdepak, levicovou politiku v Německu dělá Merkelová.

Jejím předchůdcem ve futuristické budově kancléřství na břehu Sprévy, kde padají rozhodnutí ovlivňující vývoj nejen v Německu, ale v celé Evropské unii, byl Gerhard Schröder. Tento sociální demokrat (SPD) hlásal politiku nového středu, reformoval pracovní trh a kradl konzervativcům z CDU/CSU liberální ideje.

Merkelová to sociálním demokratům vrací i s úroky. Vykrádá jejich agendu. Zavedla šrotovné, genderové kvóty, přikývla na minimální mzdu i na předčasný odchod do důchodu (v 63 letech, jinak ale její vláda před pěti lety zvýšila důchodový věk na 67 let). Do programu CDU prosadila plnou zaměstnanost. Za ni je pokládán stav, kdy počet lidí bez práce nepřevyšuje tři procenta. Křesťanští unionisté ji chtějí dosáhnout do roku 2025.

Proto pro Merkelovou (pro CDU) hlasuje mnoho voličů, kteří by se jinak přiklonili k SPD. A proto rozezlení sociální demokraté udělili Merkelové titul „nejlepší sociálnědemokratický kancléř Německa“.

2. Vykradla i Zelené

Dceru luteránského pastora volí také někteří stoupenci Zelených. A kdo by se divil?

Merkelová za sebou v politice zanechává výraznou zelenou stopu. Kývla na odchod od jádra – německé reaktory mají být odstaveny v roce 2022. Její vláda dotuje energie z obnovitelných zdrojů i elektromobily. Němec, který doma koupí hybridní auto, dostane příspěvek 3000 eur, kupec elektrického vozu 4000 eur.

Kabinet Angely Merkelové přijal ambiciózní programy omezující uhlíkové emise. Zavázal se je snížit do roku 2020 o 40 procent pod úroveň z roku 1990 (a o 80 procent do roku 2050). Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů má klesnout o více než 35 procent v roce 2020 a o 80 procent do roku 2050.  

3. Je šetrná

To je vlastnost, kterou němečtí voliči dokážou ocenit. Merkelová dokáže jít na ruku levicovým voličům, na rozdíl od jiných evropských politiků však nepřistoupila na to, aby staré dluhy byly spláceny fiktivním ekonomickým růstem nastartovaným novými dluhy.  A do spolkové ústavy prosadila dodatek, podle něhož musí být vyrovnaný nejen spolkový rozpočet, ale i rozpočty všech spolkových zemí.

V klíčových chvílích se kancléřka zachovala jako švábskáhospodyně. – schwäbische Hausfrau. (Za Šváby jsou označování obyvatelé německé země Württemberg, pověstní spořivostí. Říká se, že příslovečně spořiví Skotové jsou potomci Švábů, kteří se vystěhovali do Skotska.)

profimedia-0350030567

Kancleřčin fanoušek,zdroj:Profimedia.cz

S ministrem financí Wolfgangem Schäublem kázala Merkelová celé Evropě „austerity“ – politiku rozpočtové přísnosti založenou na mixu výdajových škrtů a vyšších daní. Doma však až tak přísná nebyla. Růst sociálních výdajů v Německu převyšoval růst HDP už od roku 2012, tedy ještě dřív, než křesťanští demokraté a sociálové upekli velkou koalici se sociálními demokraty. A převyšuje ho také v současnosti.

4. Německu se daří

Německá ekonomika roste, nejrychleji za posledních pět let. Hrubý domácí produkt loni stoupl o 1,9 procenta a na letošek i příští rok jsou prognózy ekonomických institucí obdobně optimistické.Nezaměstnanost je na nejnižší hodnotě od sjednocení, mezi pěti a šesti procenty.

Vláda Angely Merkelové hospodaří s přebytkovým rozpočtem 19,2 miliardy eur (500 miliard korun). Toto číslo odpovídá 0,6 procenta hrubého domácího produktu. A vývoz utěšeně roste. Vývozy loni překonaly dovozy o nevídaných osmi procent HDP.

A když se daří německé ekonomice, daří se také (alespoň většině) Němců, kteří proto netouží po změně.

5. Mutti zvládá Evropu

Spojenectví Francie a Německa bývá označováno za motor Evropské unie. Jenže tenhle motor přinejmenším od krize v roce 2009 pracuje jen na jeden válec – německý. Proto také nynější francouzský prezident Emmanuel Macron ve volební kampani ujišťoval: „Nebude stát v čele evropské provincie a nebudu sloužit jako vicekancléř Angely Merkelové.“ 

Teď jezdí po Evropě a hlásá velkolepé změny v Evropské unii a zejména v eurozóně. Jenže po německých volbách se do jeho plánů pustí Merkelová. Bude je opravovat a bude v nich škrtat. Na co Macronovi nekývne, to nebude.

Merkelová je díky německé ekonomice, která dělá z Německa evropského hegemona, pevná v kramflecích a Francouzům nejde na ruku. Také to na ni Němci oceňují.

Češi často pokládají kancléřku za eurofilku, která prosazuje Spojené státy evropské. To je však zkreslený pohled. Merkelová zdůrazňuje, že Evropské unii a eurozóně nechybí větší míra centralizace, ale odpovědnost vlád (ordnung) a společné dluhy (evropské bondy), které prosazují Francouzi a státy evropského jihu, odmítá.

6. …a ustojí krize

Merkelová přečkala tři velké krize – finanční, řeckou a migrační.

Poté, co finanční krize udeřila v Evropě, její vláda do velkých bank nalila peníze, převzala v nich podíly a přiměla několik bankéřských celebrit odstoupit z  vedení. Merkelová také zvýhodnila firmy, které nepropustily zaměstnance, ale zavedly „kurzarbeit“, tedy zkrácenou pracovní dobu. „V sociálně tržním hospodářství je stát garantem pořádku a lidé v něj musí mít důvěru,“ pravila kancléřka.

Řeckou krizi Merkelová a Schäuble vyseděli. Svou neústupností přiměli řecké marxisty, aby kapitulovali a přistoupili na podmínky věřitelů.

Migrační krize byla pro kancléřku nejhorší. Před dvěma lety rozhodla, že ty, kteří prchají před válkou v Sýrii, má Německo morální povinnost přijmout a otevřela hranice. Zprvu jejímu gestu Němci tleskali a uprchlíky vítali. Poté však otočili.

Nakonec svou Mutti přece jen vzali na milost. Mimo jiné i proto, že od Evropské komise převzala iniciativu a s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem upekla dohodu, která zastavila proud migrantů přes Balkán.

7. Němci mají rádi jistotu

Německo mělo od roku 1949 sedm kancléřů a jednu kancléřku – Angelu Merkelovou. V Česku se od roku 1993 vystřídalo jedenáct premiérů – a brzy nastoupí premiér s pořadovým číslem 12.

Z toho si můžete spočítat, že průměrná životnost šéfa vlády v Německu je 8,5 roku. V Česku vychází na dva roky.

Důkaz, že Němci (na rozdíl od Čechů) si cení jistot – i v politice. A Angela Merkelová je pro ně jistota.

Tagy: Německo zahraničí Parlamentní volby německá politika

Zdroje: Vlastní