Ještě před pár desítkami let to byla nemoc, kvůli níž její nositelé zpravidla nepřežili svá dětská léta. Hemofilie v době méně kvalitní lékařské péče měnila lehký úraz v boj o život, který mohl skončit tragicky. A někdy člověka zabila "prakticky bez příčiny". Choroba, jíž se někdy také říká královská, navíc krutě zasáhla i nejvyšší kruhy šlechty a zamíchala politikou.

Perchta z Rožmberka, ochranný duch Rožmberků, či skutečná historická postava? Tak trochu obojí, i když s bílou paní ztotožnil renesanční šlechtičnu ze slavného jihočeského rodu teprve barokní historik Bohuslav Balbín v 17. století.

Bylo to období pádu západořímské říše a Evropa tak byla zmítána chaosem – plundrování a masakry se však odehrávaly nejen v Městě měst, ale i v malé vesničce na pobřeží ostrova Öland na území dnešního Švédska. Tým archeologů tu odkryl důkazy o tom, že kolem roku 450 našeho letopočtu byla většina osady za záhadných důvodů pobita.

Rovných sto šedesáti let by se letošního dubna dožila jedna z prvních českých profesionálních výtvarnic. Malířka, knižní výtvarnice a spoluzakladatelka moderní české grafiky Zdenka Braunerová byla jednou z nejzajímavějších osobností českého kulturního života na přelomu 19. a 20. století. Neobyčejná žena, múza soudobých umělců v českých zemích i ve Francii a žena, která bořila předsudky o slabším pohlaví.

Minulý pátek si tisíce Berlíňanů opět užily skoro již tradiční nedobrovolnou bojovku, kdy se musely evakuovat kvůli plánované likvidaci letecké pumy z druhé světové války. I 73 let po skončení bojů se v Německu každý rok najde přes dva tisíce tun válečných bomb, munice a podobného harampádí. Podle expertů je riziko s tím spojené čím dál tím větší.

Byla jednou z dcer královny Viktorie a dlouho jí patrně byla ze všech dětí nejblíže. Do historie se ale princezna Alice, později velkovévodkyně hesenská, zapsala i svým zájmem o pomoc lidem a bohužel i životem plným smutku a osobních tragédií. Právě dnes od narození této na svou dobu v jistých ohledech nekonvenční šlechtičny uplynulo 175 let.

Pěkná řádka slavných herců a hudebníků stála už na prknech pražského Stavovského divadla, od jehož slavnostního otevření uplyne v sobotu 235 let. V jeho zdech zazněly první tóny slavného Dona Giovanniho pod taktovkou samotného Mozarta. A právě zde natáčel Miloš Forman svého Amadea.

Dá se dnes ještě najít skutečný poklad? Určitě ano, jak se ukázalo nedávno na německé Rujáně. A nešlo přitom jen o pár střepů a rezatých hřebíků, ale o pořádnou kopu mincí a šperků z desátého století. A navíc ne jen tak ledajakých: Zbyly tam po králi, který dal jméno i logo bezdrátové komunikaci Bluetooth.