Brutální pravěk: Vědci odhalili děsivý konec příběhu, který začal před 27 000 lety
14. 2. 2026 – 7:00 | Magazín | Jiří Rilke
Vědecký tým přezkoumal kosterní pozůstatky mládence z paleolitu a po dlouhých letech dokázal určit příčinu smrti.
V dnešní době už je prakticky nemožné si něco podobného vůbec představit, však všichni trávíme celý život v bezpečí civilizačních hodnot. Ale zkuste se v mysli přenést pár desítek tisíc let zpět. Do nezkrocené, divoké přírody, které člověk ještě dávno nevévodil. Naši předkové se v prastaré divočině rvali o život doslova každý den. A rozhodně ne vždycky úspěšně.
Smutný příběh vypráví také kosterní pozůstatky, které již před více než 80 lety našli archeologové v severovýchodní Itálii v jeskyni Arene Candide. Na první pohled bylo zřejmé, že mladík, kterému mohlo být mezi 14 a 16 lety, nezemřel přirozenou smrtí. Trvalo ale bezmála celé století, než vědci zjistili, co přesně se stalo.
Nová zjištění publikovali v prestižním vědeckém časopise Journal of Anthropological Sciences.
Mladík utrpěl devastující zranění. Archeologové popsali významné poškození jeho klíční kosti, čelisti, ramene a krční páteře. Předpokládalo se, že za tragédií stála nehoda při lovu, po přezkoumání kostí ale odborníci zjistili, že mladíkův život nejspíš ukončilo tragické setkání s medvědem.
„Prakticky s jistotou můžeme prohlásit, že mladík padl za oběť velké masožravé šelmě, pravděpodobně medvědovi. Zle poraněný chvíli přežíval v obrovských bolestech, než zemřel a byl pohřben s velkými poctami,“ vysvětlil spoluautor studie Julien Riel-Salvatore z univerzity v Montrealu v tiskovém prohlášení.
Krom devastujících poranění naznačujících mocný úder do oblasti hlavy a krku našli vědci také oděrky na lebce, které identifikovali jako stopy po medvědích drápech. Další zranění na lýtkové kosti naznačuje, že medvěd nešťastníka také kousl do nohy.
Kosti vykazovaly známky raného hojení, což ukazuje, že smrt nepřišla okamžitě, ale nebožák nejspíš přežil ještě dva až tři dny po útoku, než zraněním podlehl. Příčinou smrti mohlo být selhání orgánů, vnitřní krvácení či poškození mozku.
Zemřelému se pak dostalo velkých poct: Do hrobu ho uložili se slonovinovými ozdobami, do ruky mu dali pazourkovou dýku a na hlavu ozdobnou čelenku ze stovek mušlí a srnčích zubů.
Podobný styl pohřbu říká jediné: Mladík nebyl ostatním lhostejný a jeho smutný osud pravděpodobně silně zasáhl jeho blízké. A díky svědomité práci vědců si "prince z Arene Candide", jak se mu začalo díky bohatému pohřbu přezdívat, připomenout i o téměř 30 000 let později.
