Škeble byly pro lidstvo důležitější, než si myslíme. Umožnily druhu Homo sapiens překonat cestu rozsáhlými neúrodnými oblastmi a vyvést ho ven z Afriky.

Nedávno objevená malba na zdi jeskyně je stará téměř 44 tisíc let. Dá se pokládat za nejstarší zobrazený příběh.

Otázka, proč vymřeli neandrtálci a byli nahrazeni lidmi moderního typu, zaměstnává vědce už desítky let. Nová studie dospěla k závěru, že  k tomu výrazně přispělo příbuzenské rozmnožování.

Kdo se může pochlubit tím, že má doma na zahradě muzeum pravěku?

Éteričtí kytovci jsou jedněmi z nejvelkolepějších obyvatel naší planety. Třebaže se jich dnes prohání pozemskými oceány ve srovnání s určitými obdobími třetihor už jen zlomek, stále mezi nimi nalezneme tak ikonické druhy jako mimořádně inteligentní delfíny, nebo největší obyvatele naší planety, plejtváky obrovské.  

Velcí býložravci dokáží svou činností změnit ráz celé krajiny. Dokonce i v našich podmínkách mohou napomáhat udržení ostrůvků otevřené krajiny na úkor lesa. Ti největší z nich, zejména sloni, dokáží bez problémů zabránit šíření stromového pokryvu do savany. Ve velkých počtech ovšem mohou být důsledky jejich spásání devastující a kvalitu daného ekosystému spíše snižovat.

Dinosauři bývají označováni za vládce druhohor. Oprávněně. Po dobu téměř 150 milionů let ovládali přední příčky prakticky ve všech suchozemských ekosystémech. Na pomalu se prosazující savce a ptáky zbyly jen okrajové životní strategie jako hmyzožravost nebo noční aktivita. Pro představu – od slavného vymření dinosaurů uplynulo "jen" asi 65 milionů let, necelá polovina doby dinosauřího kralování! 

Představit si pravěkého tvora o hmotnosti stovek tun pohybovat se rychlostí podobnou dnešním, mnohem menším predátorům či býložravcům, není úplně jednoduché. Během posledních dvou let se ale ukázalo, že to se studenokrevností pravěkých gigantů mohlo být všelijak.