Nejstarší důkaz přepisuje dějiny: Archeologové hlásí dechberoucí nález z doby před 430 tisíci lety
4. 2. 2026 – 7:00 | Magazín | Jiří Rilke
Díky novému objevu se posouvá časová osa dovedností našich předků o pořádný kus vzad.
Využití dřevěných nástrojů samozřejmě není pro lidský druh žádná velká novinka: Věděli jsme že, naši předkové uměli dovedně využívat dřevo ke svým potřebám již před více než čtvrt milionem let.
Nový objev ale překonává všechny dosavadní předpoklady a datuje první dřevěné nástroje ještě o pořádný kus hlouběji do pradávné minulosti.
Studie publikovaná ve vědeckém časopise PNAS popisuje, jak pradávní lidé na břehu jezera v dnešním Řecku kuchali maso za pomoci nejen kamenných, ale právě i dřevěných nástrojů. Pobřežní bahno totiž zachovalo jejich úlomky, které takto zakonzervovány přetrvaly skoro půl milionu let.
Artefakty, kterým vědci nakonec určili stáří zhruba 430 000 let, jsou vyrobené z vrby, topolu a olše: „Objevili jsme nejstarší důkaz o využití dřevěných nástrojů na světě,“ uvádí spoluautorka studie profesorka Katerina Harvati v tiskové zprávě.
Zbytky dřeva se samozřejmě dochovávají daleko hůř než kámen nebo kov: Jezerní bahno ale nabídlo ideální podmínky a vědcům se pod mikroskopy dostalo několik prastarých úlomků. Podrobné zkoumání pak odhalilo známky opracování a opakovaného používání.
Vedle dřevěných zbytků vědci našli také kamenné nástroje, což naznačuje, že prastaří lidé nebyli nijak zvlášť vybíraví a používali, co se zrovna hodilo.
Zda se ale opravdu jednalo o úplně nejstarší nástroje, samozřejmě není úplně jisté: V nalezišti v Zambii se například již dříve našly ještě starší dřevěné kusy. Úlomky staré 476 000 let ale sloužily jako součást budovy, ne jako přenosné malé nástroje.
To ale pochopitelně automaticky neznamená, že je tehdejší lidé nepoužívali. Jen jsme je prostě zatím nenašli, protože, jak už padlo, dřevo z tak starých dob se dochovává jen velmi vzácně.