archeologie

Neandertálci používali kamenné nástroje k ošetření zubního kazu už před zhruba 59.000 lety. Naznačuje to stolička nalezená v jeskyni Čagyrskaja na jihu Sibiře, v níž vědci objevili hluboký otvor vytvořený ostrým kamenným nástrojem ještě za života svého nositele.

Nenápadné norské pole vydalo poklad, který šokoval archeology. Více než 3 000 stříbrných mincí z doby Vikingů mění pohled na jejich bohatství i obchodní svět. Za tímto objevem se ale skrývá i záhada, která dodnes nemá odpověď.

Archeologové slaví: Pod hradem našli jeskyni, v níž se skrývalo pravěké naleziště, jaké nemá obdoby.

Nález, který na svém poli prakticky nemá obdoby. Starověký požár totiž zároveň zničil a zároveň zachoval pradávné obydlí, díky čemuž se nám naskytl jedinečný vhled do života v době bronzové.

Přátelství mezi člověkem a psem nezačalo v moderní době, ale už u ohňů pravěkých táborů před více než 15 000 lety. Nové genetické výzkumy odhalují, že psi stáli po boku lidí mnohem dříve, než se dosud myslelo – a že toto jedinečné pouto přetrvává dodnes.

Pod podlahou starého kostela v Maastrichtu se skrývalo tajemství staré více než tři století. Nález kostry nyní otevírá otázku, zda byly konečně objeveny ostatky legendárního mušketýra d’Artagnana, hrdiny románu Tři mušketýři.

Erupce sopky před téměř dvěma tisíci lety proměnila život rušného římského města v okamžik hrůzy. Nová výstava v Pompejích nyní ukazuje sádrové odlitky obětí, které zachycují jejich poslední chvíle v děsivě realistických pózách a připomínají tragédii, jež během jediného dne pohřbila celé město pod popelem.

Pod moderní nemocnicí v rumunské Constanțe archeologové objevili 34 hrobů z římského období. Nález bohaté hrobové výbavy, afrických amfor i vzácného fragmentu parádního štítu odhaluje, že starověké město Tomis bylo mnohem živějším a bohatším centrem římského světa, než se dosud předpokládalo.