Český korzár v Novém světě: Získal jmění a pochvalu od George Washingtona

MAGAZÍN - Magazín autor: Helena Kalendová

Škoda, že nemáme moře! A piráty a korzáry, povzdechne si možná nejedno dítko. Omyl. Jeden by se našel. Augustin Heřman, obchodník, diplomat a kartograf, tvůrce první mapy Virginie a Marylandu. A korzár, tedy alespoň na chvíli. V pohnutém sedmnáctém století brázdil s lodí jménem La Grace vody Karibiku i Atlantiku.

Replika Heřmanovy lodě 'La Grace', kterou postavili čeští nadšenci a která jim nešťastnou náhodou uvízla u španělských břehů

Replika Heřmanovy lodě 'La Grace', kterou postavili čeští nadšenci a která jim nešťastnou náhodou uvízla u španělských břehů,zdroj: Profimedia.cz

S původem českého korzára je to tak trochu nejasné. Podle první verze se narodil roku 1621 ve Mšeně na Kokořínsku jako syn zdejšího evangelického pastora. Rodina musela kvůli víře opustit zemi, a to pravděpodobně do roku 1627, kdy v Čechách vstoupilo v platnost tzv. Obnovené zřízení zemské s uzákoněním katolického náboženství. V druhé verzi byl Augustinův otec bohatým obchodníkem, který zemřel roku 1620 v bitvě na Bílé Hoře.

Sám Heřman o sobě tvrdil, že se narodil v Praze. Vznikl snad "mšenský výklad" omylem při záměně starých farních zápisů? Je to možné, městečko Mšeno je však na svého údajného rodáka hrdé a roku 1935 mu věnovalo pamětní desku. Ať tak či onak, Heřmanova rodina odchází ze své vlasti do holandského Amsterodamu, kde se mladík vyučí zeměměřičem a kartografem.

Nezanedbal ani studium cizích jazyků – však se mu ještě budou hodit! Kromě českého a německého ovládal prý holandský, španělský, anglický i francouzský. A latinu. Mladík čile cestuje po Evropě a dostává se i do Ameriky.

Schopný český obchodník v Novém světě

Kdy? Tady nastávají další nejasnosti. Jistá se zdají být čtyřicátá léta sedmnáctého století, kdy se mladý Čech objevuje v Novém Amsterodamu, dnešním New Yorku. S pomocí holandské společnosti Pietra Gabryho začíná obchodovat s kožešinami a virginským tabákem, zavádí zde dokonce pěstování indigovníku. Nakupuje pozemky, spekuluje, stává se významným exportérem na evropský kontinent. Prostě nedaří se mu špatně.

Nový guvernér Peter Stuyvesant, muž silný až tvrdý (přezdívaný prý "Stříbrný hřebík" podle hřebíků ve své dřevěné nožní protéze) oceňuje Heřmanovy nemalé schopnosti jak obchodní, tak diplomatické, a pověřuje jej mnohými úkoly. Právě s jeho svolením a podporou se mladý muž začne věnovat další činnosti – korzárskému řemeslu, dosti drsnému, nicméně v oné době legálnímu způsobu získávání majetku.

Se svou fregatou jménem La Grace se Augustin obratně pohybuje ve vodách Atlantiku i Karibiku, kde přepadá a zajímá nepřátelské plavidla. Zvláště úspěšný je v akci u pobřeží Guatemaly, kdy zajme dvě španělské lodě plně naložené tabákem, cukrem a vínem. La Grace se prý ostatně objevila i při korzárských akcích, vedených proslulým Henry Morganem.

Kdo by rád spatřil, jak loď českého korzára vypadala, může shlédnout stejnojmennou repliku, dokončenou skupinou nadšenců v roku 2010. I ona se plaví po světových mořích a na webových stránkách nabízí dokonce plavbu široké veřejnosti.

Vězení a pak rovnou svatba

Guvernér Stuyvesant (skutečně, to podle něho nese jméno značka světoznámých cigaret), od roku 1645 správce všech holandských kolonií v Severní Americe, sehrál v Heřmanově životě důležitou úlohu. Především díky jemu se stává již tehdy vlivný Heřman roku 1647 členem městského poradenského sboru "Rady devíti", což ho vynáší na společenské výsluní.

Roku 1649 se však oba muži dostávají do konfliktu, když Augustin spolu s dalšími zasílá do Amsterodamu stížnost na guvernérovy tvrdé metody. Stuyvesanta si tím pochopitelně znepřátelí. A když se o dva roky později dostává český exulant do "platební neschopnosti" díky úmrtí svého společníka a zároveň věřitele Gabryho, guvernér toho s radostí využije. Heřman se dokonce na čas ocitne ve vězení pro dlužníky.

Ve stejném roce se ovšem Augustin žení - 10. února roku 1651 si bere za ženu dceru holandských přistěhovalců. Jannetje Marie Varlethová mu dá pět dětí – syny Efraima a Kašpara a dcery Annu, Juditu a Francinu.

A karta se pomalu obrací, také díky Heřmanovým nemalým diplomatickým a jazykovým schopnostem. V květnu 1653 jej guvernér pověřuje vedením delegace, vyslané do Bostonu k urovnání závažného konfliktu mezi holandskou a anglickou kolonií. Augustin se úkolu úspěšně zhostí a dostává se zpět mezi společenskou smetánku. Roku 1659 je pak rokem další diplomatické mise do Marylandu. Tehdy jedná s Angličany o vzájemné hranici.

Není nadarmo vyučeným kartografem, navrhuje Stuyvesantovi vyhotovení podrobné mapy sporného území. Ten sice zájem neprojeví, nabídku však s potěšením přijímá marylandský guvernér Calvert. Odměnou má být udělení rozsáhlých koloniálních pozemků. Tato domluva velmi popudí Holanďany, k nimž si tak Heřman v podstatě uzavírá dveře. Po téměř dvaceti letech ve službách holandských přechází nyní do anglických.

Pochvala od George Washingtona

Práce zabere Heřmanovi celých deset let. Teprve pak je první mapa Marylandu a Virginie, používaná až do 19. století, hotova. Obdiv jí později vyjádří i první americký prezident George Washington, sám původně zeměměřič. Precizní kartografická práce vynese bývalému exulantovi nejen pozemky, ale také titul lorda.

Heřman se ovšem zvěčnil nejen svým dílem, ale také – na něj. Umístil totiž na mapu svůj autoportrét s nápisem Augustin Herrman Bohemian. Zdá se, že rodák z Čech na svou zem často vzpomínal.

Nejenže velkou část svého nového území pojmenoval Bohemia Manor, tedy České panství, ale najdeme zde i názvy jako Little Bohemia, České Mlýny čili Bohemia Mills i Three Bohemia Sisters, zřejmě dle Heřmanových tří dcer. Místní řeka získává jméno Bohemia River, její přítoky pak Big Bohemia Creek a Little Bohemia Creek.

Heřmanovi se v Marylandu daří, přikupuje další pozemky, a nadále slouží jako koloniální vyjednavač s domorodým obyvatelstvem. Jeho projekt, návrh průplavu mezi Chesapeake Bay a Delaware Bay, se však uskuteční až v 19. století.

Česká stopa v amerických dějinách

Po smrti své první ženy se Heřman podruhé oženil s Angličankou Catherine Wardovou, která mu dala další tři další děti. Augustinovi potomci, náležející později ke zdejším předním rodinám, sice vymřeli po meči, v ženské linii zato pokračují dodnes. Mšenský badatel dr. Rechcígl mezi nimi dokonce nalezl několik amerických zákonodárců a deset senátorů!

Augustin Heřman umírá 11. listopadu 1686 na svém Českém panství coby bohatý a vážený občan. Na jeho památku je pojmenována dálnice č. 213 mezi Chestertownem a Elktonem - The Augustine Herman Highway, i dvě marylandské školy Bohemia Manor Middle School a Bohemia Manor High School. Jeho portrét je umístěn na stěně sněmovny státu Maryland  v Annapolis. Popravdě, u nás slavného rodáka stěží známe...

A závěrem ještě jedna historka: Když roku 1664 prodal guvernér Stuyvesant Nový Amsterodam Angličanům, vypravil se Heřman do města ve snaze zabránit konfiskaci svého majetku. Byl ovšem zadržen a uvězněn i s koněm, z něhož odmítl sestoupit, v budově bývalého skladu. Ač ve druhém patře, unikl v noci oknem na koňském hřbetě, přičemž statečné zvíře doneslo svého pána v pořádku až domů. Heřman nechal tuto událost zvěčnit na plátně, a šemíkovsky věrný oř prý dodnes odpočívá na rodinném hřbitově.

Tagy: Česko domácí dějiny a fakta české dějiny

Zdroje: Vlastní