Dnes je pátek 27. listopadu 2020., Svátek má Xenie
Počasí dnes -1°C Skoro zataženo

Čech, který pracoval pro vynálezce letadla a přežil potopení Titaniku

Čech, který pracoval pro vynálezce letadla a přežil potopení Titaniku
Jeden ze záchranných člunů z Titaniku, na kterém mohl být i Čech Viktor Havla | zdroj: Profimedia.cz

Co nového vynalezl, hrdinského vykonal, prostě čím se proslavil? Taková je většina našich otázek ohledně (ne)známých osobností. Viktor Halva se proslavil tím, že – přežil. Přežil zkázu největší "nepotopitelné" lodi Titaniku. Navíc coby černý pasažér.

Viktor se narodil 21. března roku 1892 do rodiny moravského rolníka Tomáše Halvy jako druhý z dvanácti dětí. Z bydliště v Crhově následovalo stěhování do Lesoňovic a poté do Bystřice nad Pernštejnem, kde v domku čp. 118 strávil několik následujících let. (Ostatně bystřické muzeum na svého rodáka nezapomnělo a před nedávnem mu věnovalo tematickou výstavu s názvem "Moje jízda parníkem aneb čubičkou k soše Svobody".) Po ukončení školní docházky Viktor odchází do Brna vyučit se elektromechanikem.

V rušném prostředí moravské metropole se ovšem dějí onačejší věci než na malém městě. Třeba chystaná produkce jakýchsi dvou Američanů, slibujících předvést užaslým Brňanům speciální stroj, nejnovější světový div. Američané se jmenují bratři Wrightové a stroj Kitty Hawk je prvním letadlem, kterému se podařilo odpoutat se roku 1903 od země.

Bratři Orville a Wilbur Wrightovi, povoláním obchodníci s bicykly z Ohia, se původně věnovali výrobě a opravám jízdních kol a získané finance využívali pro experimenty s létáním. Nedostatky v potřebném studiu nahradili zručností a vynalézavostí. Rozhodli se postavit kolo s křídly, poháněné benzínovým motorem. Své pokusy prováděli v Kitty Hawk v Severní Karolíně, podle čehož získal jméno i jejich kluzák, původně nazvaný Wright Flyer či Flyer I. Poprvé vzlétli 17. prosince roku 1903.

Pomocník slavných vynálezců a Buffalo Billa

To bylo něco pro zvídavého mladíka! Viktora, kterého ostatně zajímalo vše, co se týkalo Ameriky, tato informace nemohla nechat chladným. Nabídl se cizincům za pomocníka pro montáž záhadného stroje a jeho služeb bylo náležitě využito.

Viktor Halva Viktor Halva | zdroj: Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem

Příštím Viktorovým setkáním, i když opět jen letmým, s romantikou Západu byla spolupráce s dalším Američanem, kterým tentokrát nebyl nikdo jiný, než Buffalo Bill. Skutečně, v srpnu roku 1906 navštívil Moravu slavný zálesák William Cody, známější pod přezdívkou Buffalo Bill se svou velkolepou "Wild West Show". Viktor Halva pochopitelně nemohl chybět a nechal se na pár dní zaměstnat coby osvětlovač a elektromechanik.

Buffalo Bill, tedy William Frederick Cody (1846–1917) byl ve svém životě jezdcem Pony Expressu, vojenským zvědem i kurýrem, a samozřejmě lovcem a loveckým průvodcem. Se svým podnikem zřízeným roku 1883, v němž poněkud idealizovaně přibližoval divákům lákavý svět Divokého Západu, podnikl mimo jiné čtyři turné po Evropě.

Jeho dramatické představení, se kterým navštívil více než tisícovku měst, shlédlo prý přes padesát miliónů diváků. Velkou atrakcí byl slavný náčelník Siouxů Sitting Bull čili Sedící Býk, který roku 1876 porazil generála Custera u Little Big Hornu. Ten ovšem na Moravě nevystupoval.

Z našich měst projela "Buffalo Bill Wild West Show" Brnem, Ostravou, Opavou, Českým Těšínem, Přerovem a Jihlavou. Následovaly Pardubice s Hradcem Králové a přesun přes Liberec do Německa. Kdo by nechtěl vidět "tři zvláštní vlaky, 500 koní, 800 osob, 100 rudokožců, jakož i skupinu japonských samurajů" a další lákadla!

Buffalo ovšem neměl přílišné povědomí o národnostních třenicích rakouských zemí, v Přerově jej tudíž téměř zlynčovali, když oslovil diváky německy. Zato v Brně byl úspěch veliký, do města byla již předem vyslána stovka jezdců, zdařile předvádějící útěk Indiánů před kovboji v místních ulicích, které lemovaly davy nadšených přihlížejících. Obyvatelé moravské metropole měli možnost shlédnout hned tři vystoupení, konající se v obřím stanu s 12 000 sedadly.

Cesta na palubu nejslavnější lodi

Viktor Halva předpokládal, že by u společnosti mohl získat trvalé místo, ke svému zklamání se však dočkal pouze doporučení pro příštího zaměstnavatele. Co dělat! Nastoupil tedy do vídeňské továrny na lehkou munici, nicméně touha podívat se do světa jej neopustila. Když se roku 1912 přiblížil nástup k povinné vojenské službě, rozhodl se opustit Evropu.

Útěk se však nezdařil a mladík byl za trest poslán do severočeských uhelných dolů na půlroční nucené práce. Ovšem již třetího dne po příchodu se připojil k hromadnému útěku zdejších horníků, přičemž se mu podařilo dostat se do Hamburku, kde si zakoupil lodní lístek do vysněné Ameriky.

Stále byl však v hledáčku policie, nalodil se tedy nakonec raději coby černý pasažér na nákladní loď mířící do Anglie. V dubnu 1912 přistál v Southamptonu a tady poprvé spatřil Titanic, další div světa, "nepotopitelnou" a největší loď své doby, která zanedlouho vyplouvala do Ameriky.

Mladý muž byl ohromen a uchvácen. Americký lodní lístek stále ještě platil, nicméně všechna místa na Titaniku byla obsazena. Nakonec se mu podařilo přemluvit jednoho cestujícího, aby jej u sebe tajně ukryl. Halva proklouzl na loď při zmatku s nakládáním zásob a dobu zbývající do vyplutí trávil pod lodním lůžkem dobromyslného pasažéra z kajuty č. 903, který jej navíc pravidelně zásoboval jídlem.

Sedmipatrový kolos, přes dvě stě padesát metrů dlouhý "nepotopitelný" Titanic vyráží 10. dubna na svou osudnou plavbu. Jen o čtyři dny později se chvilku před půlnocí ozve výkřik: "Vpředu ledovec!"

Černému pasažérovi se podaří dostat se na palubu. Když jsou na hladinu spuštěny záchranné čluny, skáče mladík do ledové vody a hledá, čeho by se zachytil. Má štěstí. Jeden ze člunů proplouvá okolo něj a posádka vytahuje promrzlého Viktora na palubu. Spolu s dalšími tak přečká osudnou noc, aby je k ránu zachránil parník Carpathia, který má k místu tragédie nejblíže.

profimedia-0277762480 Co, když je právě mezi těmito pasažéry na lodi Carpathia zachráněnými po potopení Titaniku je i Čech Viktor Halva? | zdroj: Profimedia.cz

Viktor dostává rum na zahřátí a deku na zabalení tak jako ostatní trosečníci. Není jich mnoho. Více než tisíc pět set cestujících a členů posádky nepřežilo. Viktor Halva ano. Je mu právě 20 let.

Nový život Čecha v USA

Na palubě legendárního parníku se zřejmě vyskytovalo ještě několik Čechů, např. lodní stevard Rudolf Linhart, strojník Jan Kabát nebo člen lodní kapely Karel Stanke. A ledovec, který se stal zkázou Titanicu? Jeho fotografii pořídil také Čech – Štěpán Řehořek z Dolních Štěpanic, a to z paluby lodi Bremen, plující kolem místa neštěstí jen několik dní poté.

Viktor Halva se přece jen do vysněné Ameriky dostal. A zůstal tam natrvalo. Za první světové války sloužil v americké armádě, později pracoval jako specialista na opravy generátorů a elektromotorů. Roku 1919 se oženil s Mary Mlady, tedy Marií Mladou, s níž měl tři děti a pět vnoučat.

Český černý pasažér, který přežil zkázu největší lodi světa, zemřel 4. prosince roku 1958 na Grand Islandu v Nebrasce v nemocnici pro válečné veterány. Pohřeb bývalého zběha z rakouské armády provázely vojenské pocty.

Zdroje:
Vlastní

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,160 26,240
USD 21,900 22,020
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma