Černokněžník z Jizerských hor: Věhlasný, ale záhadný léčitel doktor Kittel

MAGAZÍN - Komentáře autor: Helena Kalendová

Faust Jizerských hor, černokněžník z Šumburka a mnoho dalších podobných přezdívek získal proslulý lékař Kittel. V lidových legendách vlastnil létající plášť i čarovnou bylinu, a jeho léčitelské metody měly úspěch téměř kouzelný. Pověst o něm přetrvala dodnes.

Jan Kittel, Faust z Jizerských hor

Jan Kittel, Faust z Jizerských hor,zdroj: Repro ČT

Doktor Kittel (1704 až 1783) neboli Jan Josef Antonín Eleazar Kittel se narodil 3. února 1704 v Šumburku coby druhorozený ze čtrnácti dětí Melchiora Kittela. Jeho pozdější lékařské úspěchy ovšem nevznikly jen tak z ničeho, rozvětvený rod Kittelů měl totiž v ranhojičství dlouhou tradici.

Dědeček Kašpar se v Jizerských horách usadil již v polovině 17. století, a z jeho jedenácti potomků převzal léčitelskou štafetu právě Melchior, otec "zázračného doktora". Dva ze synů šli v jeho stopách – Ignác Kašpar, lékárník v Šumburku, a Jan Josef neboli slavný doktor Kittel.

Šumburk v Jizerských horách, kde mladý Jan Josef spolu se svými sourozenci vyrůstal, se kdysi nazýval Šubrtovice, a aby to nebylo jednoduché, dnes je z něj osada Krásná, součást obce Pěnčín. Krásný, ale drsný kraj. Drsné bylo i docházení za nemocnými z okolí, mnohdy i do nejodlehlejších horských koutů.

Ovšem doktor Kittel, prý silný a vysoké postavy, nenavštěvoval pouze horaly, od kterých většinou nebral žádný honorář, ale jeho pacienti často pocházeli až z Prahy či Vídně. Navíc se stal i osobním lékařem hraběcí rodiny Desfoursů, majitelů panství se sídlem na Hrubém Rohozci.

Těžká nemoc a proslulý Burk

Ač byl Kittel doktorem vyhledávaným, mezi absolventy lékařské fakulty bychom jej hledali marně. Od mladoboleslavského krajského grémia zřejmě obdržel atestaci, s níž se mohl ucházet o lékařské povolání na některém panství, většiny svých dovedností však nejspíš nabyl praxí u otce a celoživotním samostudiem.

(Mimochodem v knihovně "jizerskohorského Fausta" bychom prý našli i knihu od doktora Fausta skutečného - "Magia naturalis et innaturalis".)

V roce 1738 doktor Kittel těžce onemocněl, to když se pod ním při cestě za pacientem prolomil led a on prochladl v ledové vodě. Nikdy už nenabyl bývalé síly, nelehké ranhojičské řemeslo však provozoval i nadále. Po svém uzdravení začíná budovat proslulý Burk.

untitled (1 of 1)

Dobová fotografie "Burku",zdroj:Kittelovo muzeum na Krásné-Pěnčíně

"Burk" (z něm. burg-hrad), jak lidé impozantní roubený dům nazývali, dnes nese číslo 10. Nesloužil pouze jako obydlí doktorově rozvětvené rodině, ale byly zde i pokoje pro pacienty, Kittelova pracovna (prý s lidskou kostrou), knihovna, přípravna léků a údajně i pitevna. Ve sklepení pak dle lidových domněnek míchal "šumburský černokněžník" tajné elixíry.

Doktor ovšem nevyráběl pouze léčivé masti či nápoje, pro něž mu ingredience dodávala bylinková zahrádka vedle Burku, prováděl i některé chirurgické zákroky, třeba operace očí. Ještě před Priessnitzem využíval hydroterapie, a jeho pacienti se tak omývali v mírně radioaktivní léčivé vodě svatojosefské studánky nebo se koupali ve vanách umístěných přímo v Burku. 

Setkání s císařem

Studánku sv. Josefa naleznete v Krásné hned vedle kostela stejného zasvěcení. I ten je takříkajíc doktorovým dílem. Kittel jej nechal vybudovat na vlastní náklady a z darů vděčných pacientů. Dříve museli obyvatelé Šumburka docházet až do vsi Bzí, kde byl ostatně pokřtěn i samotný Jan Josef.

Nový svatostánek byl slavnostně vysvěcen roku 1760. Farním se stal o něco později, zato však v den doktorových 79. narozenin, a to na přímluvu samotného Josefa II. Když tudy císař projížděl v září roku 1779, setkal se totiž s Kittelem osobně. Do cestovního deníku si poznamenal: "Od Šumburku přehlédne se celá krajina na všechny strany. Také zde žije slavný doktor, který je velmi stár, ale výtečně léčí."

Jistou raritou jsou zdejší kostelní Svaté schody, které jinde najdeme jen na větších poutních místech. Vystupovalo se po nich po kolenou a ukládaly se do nich svaté ostatky. Podobné a nově opravené schody můžeme dnes obdivovat třeba v severočeské loretě v Rumburku. Kromě kostela dal doktor Kittel vybudovat v rodné vsi dnes již zaniklou školu, naopak se dochoval krásný barokní morový sloup spolu s farou.

Na hřbitově u kostela prý odpočívá na osmadvacet příslušníků rodu Kittelů. Snad je mezi nimi i doktor se svou ženou Annou Marií, jiní jeho hrob kladou do krypty pod kostelem. Když Jan Josef Kittel zemřel roku 1783 v necelých osmdesáti letech, začali prý uprostřed noci kokrhat všichni šumburští kohouti. To na znamení, že duše "jizerskohorského Fausta" odešla do nebe.

Rozloučení se slavným doktorem bylo velkou událostí, a na poslední cestu jej vyprovodily zástupy obyvatel z okolí spolu se zástupci šlechty a jednadvaceti kněžími. 

A Kittelovy děti? Otec jim umožnil náležité vzdělání, a tak hned několik z nich následovalo jeho příkladu. Pět synů provozovalo lékařskou praxi, z toho tři chirurgickou, jeden navíc získal šlechtický titul. Další syn Filip Jakub se stal prvním farářem v novém šumburském kostele. Doktor mohl být na své potomky právem hrdý.

Létající plášť a další legendy 

Po doktorově smrti přibylo pověstí o jeho nadpřirozených schopnostech. Lidé si vyprávěli o havranech a čarodějné knize, o bylině všehoji, získané od tajemného hada na svahu Černé Studnice.

Nejznámějším byl ovšem létající plášť, na němž se měl doktor dopravovat na ta nejvzdálenější místa. Vzdálený příbuzný mu údajně odcizil z kapsy kabátu jakýsi papír v domnění, že se jedná o návod k použití, rozuměj létání. Kat ze Žitavy, kterého pověřil rozluštěním klikyháků, jej však zklamal. Jednalo o recept na mast, která později došla slávy coby tzv. zámečnická mast (příbuzný byl zámečníkem) na bolavé klouby.

A skutečnost? Slovo "kittel" označuje v němčině dlouhý splývavý plášť. Doktor prý v každé roční době nosíval právě takový. Snad zde byla souvislost s jeho členstvím v třetím řádu sv. Františka. Ovšem františkáni volí barvou hnědou a plášť prý byl tmavě modrý s červenou podšívkou. Tak kdo ví...

Knihu o Kittelově životě, "zámečnickou mast", "životabudič", "šláftruňk" a mnohý další výrobek spojený se jménem slavného doktora si můžete pořídit v Kittelově muzeu, otevřeném v Krásné před šesti lety.

Ostatně postava "šumburského černokněžníka" inspirovala nejednoho umělce. Spisovatele české i německé, malíře Mikoláše Alše či Emmu Destinovou (rozenou Kittelovou), která o svém domnělém příbuzném napsala loutkovou hru. Ze současných pak třeba písničkáře Petra Linharta či amatérské filmaře, kteří roku 2007 natočili filmový snímek "Eleazar Kittel", jehož náklady v desítkách tisíc korun si nadšení amatéři dokonce zaplatili sami.

Tagy: Česko domácí zdraví a životní styl dějiny a fakta české dějiny česká kultura

Zdroje: Vlastní