Dnes je pondělí 16. května 2022., Svátek má Přemysl
Počasí dnes 27°C Oblačno

Trump je jako diktátoři. Mussolini se taky bál podání ruky, srovnává Albrightová

Trump je jako diktátoři. Mussolini se taky bál podání ruky, srovnává Albrightová
Nová knížka Madeleine Albrightové se věnuje současným i nedávným silným lídrům, kteří jsou na hraně toho, aby se z nich stali diktátoři. Na snímku z roku 2000 se severokorejským vůdcem Kim Čong-Ilem | zdroj: Profimedia

Liberální demokracie po celém světě upadá a současní mocní vůdci se nebezpečně přibližují diktátorům z nedávné minulosti. Největším rizikem je americký prezident Donald Trump, píše ve své knize bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Podle ní dráždí dřívější, téměř zacelené rány z dob fašismu. 

Bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová se narodila v době totality. Když její rodiče utekli v roce 1939 z Československa kvůli Hitlerově okupaci, byla teprve batole. Rodina se sice do Prahy po válce vrátila, ale po komunistickém puči v roce 1948 odešla ze země znovu, píše v americkém deníku The New York Times Michelle Goldbergová.

Otec Albrightové, diplomat Josef Korbel, posléze požádal pro rodinu o azyl ve Spojených státech. Postupem času se z něj stal uznávaný profesor politických věd a v roce 1997 tehdejší americký prezident Bill Clinton jmenoval jeho dceru ministryní zahraničí USA. Stala se tak první ženou, která tento post zastávala.

Bylo to už po skončení studené války a zdálo se, že velké ideologické rozepře 20. století jsou urovnány. Liberální demokracie byla na vzestupu a země, kterou si Albrightová osvojila, představovala nejmocnějšího zastánce tohoto kurzu. Vypadalo to, že její životaběh se kryje s celosvětovým pohybem od tyranie ke svobodě.

Zhoršení občanských svobod

V tomto ohledu působí smutně a varovně, že nyní osmdesátiletá Albrightová minulý týden vydala knihu s temným názvem Fašismus: Varování (Fascism: A Warning). Titul si nevšímá pouze (amerického prezidenta) Donalda Trumpa; autorku znepokojuje úpadek liberální demokracie po celém světě a napsání knihy plánovala ještě před Trumpovým zvolením.

Přesto současný americký prezident v knize zabírá nezanedbatelný prostor. "Představíme-li si fašismus jako ránu z minulosti, jež se téměř zacelila, pak Trump v Bílém domě se rovná stržení obvazu a rozdráždění té dřívější rány," napsala Abrightová.

Letos v lednu americká nevládní organizace Freedom House, jež monitoruje stav demokracie, uvedla, že v 71 zemích světa se loni zhoršila politická práva a občanské svobody, zatímco situace se v tomto ohledu zlepšila pouze ve 35 státech. "Hlavní událostí vývoje v roce 2017 je odklon Spojených států z pozice zastánce a příkladu demokracie," uzavírá zprávu Freedom House.

Fašista se vším všudy

Bývalá první dáma americké diplomacie neoznačuje Trumpa za fašistu se vším všudy. Ještě nesáhl k násilí bez posvěcení soudů - nepočítáme-li to, že své posluhovače vyzýval, aby protestující na shromážděních zmlátili - a jeho pokusy podkopat právní řád dosáhly, zčásti kvůli jeho bezhlavosti, jen smíšeného úspěchu, napsala Goldbergová.

Trump je ale podle Albrightové "nejvíce nedemokratickým prezidentem" v moderních dějinách Ameriky. V rámci celého světa podporuje autoritářství a svému vzestupu na oplátku vděčí mezinárodnímu vzestupu pravicového populismu. "Stádní chování se silně odráží v mezinárodních vztazích. Světoví lídři se navzájem pozorují, učí se od sebe a napodobují se," píše Albrightová v nové knize. "Fašismus" v ní chápe v širším smyslu jako synonymum autoritářství.

Její kniha zahrnuje Itálii Benita Mussoliniho, Rusko Vladimira Putina, ale také Venezuelu Huga Cháveze, Turecko Recepa Tayyipa Erdogana a KLDR za vlády posledních dvou Kimů. Vyjma Mussoliniho se Albrightová se všemi zmíněnými setkala.

"Všechny je pojí vlastní domněnka či rozhodnutí, že ztělesňují ducha národa, mají na vše odpověď a neomylný instinkt. Jsou přesvědčeni, že jsou chytřejší než všichni ostatní a že všechno zvládnou sami," uvedla Albrightová.

Shodné znaky

Podobně podle ní stát a svou osobu ztotožňuje i Donald Trump. Celá řada detailů, které v historkách o různých diktátorech Albrightová uvádí, připadne americkému čtenáři povědomá. Mussolini například slíbil, že "vysuší bažinu" a jeho přívrženci se na manifestacích hloučkům novinářů posmívali a vypískávali je. Italský vůdce měl podobně jako Trump za to, že podávání ruky je nehygienické.

Albrightová se zmiňuje také o někdejším venezuelském prezidentovi Hugovi Chávezovi. "Jeho komunikační strategií bylo zapálit rétorický ohňostroj a vypálit jej všemi směry," uvádí se v knize. Chávez si, jak píše Albrightová, liboval v ovládání mediálního prostoru, kde "se chlubil svými úspěchy a těmi nejhoršími výrazy napadal své skutečné i domnělé nepřátele".

Na otázku, jak se vyhýbá pocitům beznaděje, když autoritářství, které ovlivnilo její dětství, se v čase jejího stáří šíří po celém světě, odpověděla, že se to naučila od svých rodičů. "Aby člověka nepřemohlo zoufalství, musí si najít způsob, jak se s vnějšími problémy vypořádat - nestačí jim pouze přihlížet. Musí přijít na to, že v tom každý hraje svou roli," dodala.

Zdroje:
ČTK, The New York Times