Bijte na poplach! Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi hrozí obrovské nebezpečí. Brzy se stane obětí velkého spiknutí, v jehož čele stojí zákeřný předseda Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu Paul Ryan, který se rozhodl pána Bílého domu za každou cenu dostat.

A co je nejhorší: hlavní vinu na tomto zlu, které uvrhne USA do naprostého chaosu a možná dokonce další občanské války, nese naše malá zemička. Tedy především ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán, kvůli němuž jsme do Států poslali tu nejhorší a nejnebezpečnější zbraň proti našemu hrdinnému příteli Trumpovi: údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina.

Tedy aspoň tak nějak se celá situace kolem Nikulina jeví podle kampaně, kterou od jeho vydání do USA rozjelo osazenstvo Pražského hradu a jeho blízcí spojenci, jež na domácí půdě selhali ve své urputné a nijak zvlášť neskrývané snaze zařídit vydání obviněného do Ruské federace.

Nejasný ruský zájem

Pro připomenutí: Nikulin byl zadržen českou policií v Praze v říjnu 2016 na základě zatykače Interpolu. O jeho vydání obratem nepožádaly pouze USA, kde čelí obvinění z rozsáhlé krádeže dat více než sedmdesáti milionů uživatelů z profesní sociální sítě LinkedIn, serveru Formspring a úložiště Dropbox, ale přidalo se i Rusko. To až po Nikulinově zatčení v České republice vydalo na údajného hackera narychlo zatykač kvůli internetové krádeži, která se prý uskutečnila v roce 2009 a bylo při ní odcizeno v přepočtu necelých sto tisíc korun.

Ruské počínání pochopitelně vzbudilo spekulace, že zatykač je pouze účelový a hlavním cílem je zabránit Nikulinovu vydání do USA. Celý případ se stal sledovaným politickým tématem, do kterého se zapletl rovněž Pražský hrad - nepřekvapivě na straně Ruské federace.

Na Nikulina tak přišla řeč i na setkání české hlavy státu s jejím ruským protějškem Vladimírem Putinem během Zemanovy návštěvy Ruska na konci loňského roku. Ještě před tím se s českým prezidentem o kauze bavil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který mu měl nabízet výměnou za zadrženého hackera dvojici Čechů drženou na Krymu. Je hezké, že se nejvyšší ruští politici tak zajímají o osud prostého internetového zlodějíčka.

Prohra Hradu

Miloš Zeman a jeho svita se opravdu snažili ruským přátelům vyjít vstříc, leč marně. Nepomohlo ani Zemanovo opakované lobbování u ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, na jehož rozhodnutí vydání záleželo, ani dopis od Nikulinovy matky, který Pelikánovi na jiné schůzce předal hradní kancléř Vratislav Mynář. Ministr se tlakem z Hradu ovlivnit nenechal, jako závažnější a podstatnější žádost o vydání určil tu z USA a milého Nikulina poslal za Atlantický oceán.

Když se to doneslo na Hrad, navíc prostřednictvím pro tamní osazenstvo tak nenáviděných "Bakalových médií", jež o vydání informovala první, mohlo se pomalu zdát, že se Hradčany pod tou velkou tíhou takřka hmatatelné hysterie a zloby propadnou hluboko do pekel. To se sice nestalo, ale na druhou stanu díky tomu následovala ta nádherná groteska, v jakou se vyjadřování Hradu k tématu Nikulin zvrhlo.

Prvně začala pořádně syčet pára v podobě útoků na ministra spravedlnosti a na jeho rozhodnutí. Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček neváhal vydání označit za netradiční, přičemž se oháněl ústavou. Ano, přesně tou ústavou, kterou si jeho šéf tak často rád svérázně ohýbá, jak se mu to zrovna hodí.

Hradní kancléř Vratislav Mynář dokonce přišel s prohlášením, že Robert Pelikán jednal nezákonně. Je poněkud směšné, že se takto ostře vůči ministru spravedlnosti vyjadřují státní úředníci bez právnického vzdělání, především když vše bylo v pořádku i dle prohlášení Ústavního soudu ČR.

Nakonec ale převládla úplně jiná rétorika - možná proto, že hradní partička v této otázce stála na politickém poli prakticky sama, a nemělo tak smysl bojovat proti všem. Další kritika vydání Nikulina do USA přišla pouze z řad komunistů, od nichž snad nikdo nemohl čekat cokoliv jiného. Každopádně se Hrad rozhodl prohraný boj aspoň trochu stočit ve svůj prospěch a vypořádat se s kritikou, která se na něj za okaté nadržování Ruské federaci na úkor aliančních spojenců snesla. Rozjela se tak kampaň, která byla zmíněna na začátku.

Jak to vidí "skuteční přátelé USA"

To, co se původně tvářilo jen jako dalších pár ulítlých tweetů Jiřího Ovčáčka, se stalo velkým příběhem, kterak ti skuteční přátelé dnešních USA, a především prezidenta Donalda Trumpa pochopili, že třetí muž Států Paul Ryan chce údajného hackera Nikulina využít v politickém boji proti Bílému domu a rozpoutat drsný vnitropolitický konflikt. Nikulin by totiž krom svého případu mohl vypovídat také ve vyšetřování ruského vměšování do amerických prezidentských voleb, v nichž zvítězil Trump.

Nad některými prohlášeními hradního mluvčího člověk skutečně jen žasne. "Skličující je, že naši největší rusobijci ve skutečnosti efektivně pomáhají Moskvě. Skutečný přítel USA ví, že vydání Nikulina je ve své podstatě nepřátelský akt proti USA," napsal například Jiří Ovčáček do jedné z facebookových diskusí. Takováto perla si určitě zaslouží být zachována pro další generace.

Do tvorby příběhu, za který by se nemusel stydět kdejaký konspirační web, se během své návštěvy Slovenska zapojil i sám Miloš Zeman. Jen se poněkud ztrapnil tím, že u Paula Ryana dával za příklad jeho odporu k Trumpovi historku, podle které si během zvolení americké hlavy státu vzal naschvál černou kravatu. To ale, jak se každý může z fotografií přesvědčit, není pravda - Ryan měl kravatu modrou. K tomu navíc Zeman přisadil špatně citovaný epigram svého oblíbeného Karla Havlíčka Borovského, jímž Česko přirovnal k bandě sedláků, kteří by se neměli plést do záležitostí velkých pánů. Co k tomu dodat? Je dobře, že se z nás Miloš Zeman snaží vychovat tak hrdý národ.

Paul Ryan měl v minulosti s Donaldem Trumpem sice velké rozpory, když se během jeho kampaně objevily nahrávky, v nichž Trump urážel ženy, ale nakonec ho v prezidentské volbě stejně podpořil. Teorie o velkém Ryanově spiknutí to samozřejmě dotáhly i na dezinformační weby jako Aeronet a Sputnik. Své k tomu řekl i bývalý prezident Václav Klaus, který tvrzení Hradu o vnitropolitickém boji o USA podpořil v rozhovoru pro MF DNES.

Snaží se Hrad maskovat?

Další absurdní rovinu této rétorice Hradu dává i fakt, že již na začátku minulého týdne, tedy předtím, než se teorií o vnitropolitickém boji začal ohánět i Miloš Zeman, přišlo poděkování za vydání údajného hackera přímo z Bílého domu. Zdá se, že ani chudák Donald Trump nemá ponětí, co se na něj chystá. Snad ho na to naši "skuteční přátelé USA" rychle upozorní. 

Ve výsledku tak celá tahle komedie skutečně působí, jako by se Hrad neobratně snažil zamést stopy své podpory Ruské federace v otázce vydání Nikulina a vyhnul se kritice, která se na něj snáší ze všech stran. Připomeňme si například, že minulý týden se proti chování prezidenta postavil senátní výbor pro bezpečnost, který prohlásil, že Miloš Zeman hájí zájmy cizích států. To hradní mluvčí ihned na twitteru napadl slovy "Zbytečné prohlášení senátorů. Prezident republiky dlouhodobě podporuje naše jednoznačné zakotvení v EU a NATO."

Celé to trochu připomíná absurdní vtip o legendárním sovětském tajném agentovi Stierlitzovi v třetí říši: "Třiadvacátého února si Stierlitz vzal svoji starou oblíbenou buďonovku, do rukou uchopil velkou rudou vlajku a zpívaje revoluční písně vyrazil k říšskému kancléřství. Toho dne byl tak blízko k prozrazení, jako ještě nikdy předtím."