Svojanov, tajemný hrad a inspirace umělců

MAGAZÍN - Magazín autor: Helena Kalendová

Svojanov na českomoravském pomezí, v jehož architektuře se poněkud nezvykle snoubí gotika s empírem, patří k  nejstarším kamenným hradům u nás. Strážní pevnost nad zemskou obchodní stezkou i svědek slavného milostného příběhu českého středověku. Inspirace básníka Jaroslava Vrchlického, jehož dílo se stalo předlohou vítězného snímku letošního filmového festivalu v Karlových Varech.

Svojanov

Svojanov,zdroj: Helena Kalendová

Důležitý strážní hrad vybudoval na vrchu nad údolím Křetínky královský purkrabí Svéslav z Bořitova již ve dvacátých letech 13. století. Když roku 1265 založil "železný a zlatý" král Přemysl Otakar II. město Poličku, zajišťoval Svojanov, tehdy módně přejmenovaný na Fürstenberg neboli Knížecí horu, ochranu tzv. Trstenické stezce spojující Brno s Litomyšlí. Po králově tragické smrti na Moravském poli roku 1278 připadl hrad Kunhutě, královně vdově.

Doba po úmrtí krále Přemysla není nadarmo označována za "zlá léta", o jejichž nekončících násilnostech a opakujících se hladomorech píše s hrůzou nejeden kronikář. Vláda Oty Braniborského, poručníka nezletilého následníka trůnu, přivedla rozvrácenou zemi na pokraj propasti. Královna s dětmi je internována na pevném Bezdězu, odkud se jí sice za pomoci lsti podaří uniknout, malý Václav však zůstane Braniborovým vězněm.

Kunhutiným přechodným útočištěm se stává opavský Hradec nad Moravicí, kde u skrovného dvora přijímá odpůrce braniborského "protektora". Zde se na scéně objevuje Záviš z Falkenštejna. Charismatický šlechtic z rodu jihočeských Vítkovců, který se spolu s ostatními pány z Růže účastnil vzpoury proti bývalému králi, je královnou nejen přijat, ale zanedlouho ustanoven i hradeckým purkrabím (1281). Mezi starší královnou-vdovou a mladším rytířem vzniká velmi odsuzovaný milostný vztah. A nezůstane bez následků.

Tehdy nastává nejslavnější epocha našeho hradu. Kunhuta se Závišem totiž odchází právě na Svojanov. Podle legendy přivede na svět Závišova synka na nedalekém hrádku v místě zvaném Hradisko. Ješek z Falkenštejna je pokřtěn okolo roku 1282, údajně olešnickým farářem, který dle výpisu z městských knih olešenských obdrží odměnou osadu Kněževes: "Kněžoves od jisté pobožné královny olešenské faře darována byla, která v pádu a Boží pomoci u té vsi syna porodila a na hradě Svojanově v šesti nedělích ležela."

Osudová chyba

Konec lásky Záviše a Kunhuty je dobře známý. Po návratu čtrnáctiletého Václava z braniborského zajetí přivítá mladý král matku i s partnerem u svého dvora. Nový Václavův otčím rychle stoupá v králově oblibě i po mocenském žebříčku. Vztah je legalizován oficiálním sňatkem v roce 1285, avšak již v září téhož roku královna Kunhuta umírá.

A Svojanov? Ten získává novou paní. Záviš se totiž potřetí ožení (jedna manželka neznámého jména existovala již před královnou Kunhutou). Novou ženou přitažlivého Vítkovce se stává Alžběta, sestra uherského krále, bývalá abatyše a Kunhutina sestřenice, v jejichž žilách koluje divoká krev kočovných Kumánů. Také ta mu daruje syna, který se narodí na Svojanově.

Novým sňatkem a opuštěním královského dvora se ovšem ctižádostivý Záviš dopouští osudné chyby. Při příjezdu k Václavovi, kterého chce pozvat na křtiny, je někdejší otčím zatčen, obviněn z příprav královy likvidace, a nakonec popraven roku 1290 pod hradem Hluboká. Alžběta prchá ke své sestře, osmiletého nevlastního bratra Ješka umístí král Václav II. do řádu německých rytířů.

Svojanov osiří. Už nikdy nedosáhne královského lesku, ač se v jeho zdech vystřídají šlechtické rody jako Boskovicové, Trčkové z Lípy, Zárubové z Hustířan či Salmové, později nahrazené majiteli z řad měšťanstva. Roku 1800 kupuje hrad poštmistr z Běchovic Jiří Haissler, po něm Martin Dlouhý, marně hledající poklad "krále železného a zlatého", ukrytý prý ve svojanovských zdech.

Když mladou paní zazdívali

Zato objeví naleziště tuhy, což dá vzniknout grafitové manufaktuře přímo v hradním areálu, jejíž výrobky můžete spatřit při zámecké prohlídce. Baron Rüdiger ze Stillfriedu nalezne místo pokladu zazděného "obra", tedy ostatky nadměrně vysokého jedince. Jeho duch prý bloudí po svojanovských chodbách dodnes.

Ne nadarmo je hrad ve známé Březovského knize nazýván "Tajemným hradem Svojanovem". Mezi zdejšími zdmi se totiž prohání celý zástup strašidelných postav. Nevěrná Kateřina, zazděná manželem Mikulášem Trčkou z Lípy.

"Když mladou paní zazdívali, tu všichni lidi zaplakali. Pán zasmušilý v okně stál, a jediný on neplakal," zveršoval údajnou skutečnou událost, k níž se ovšem hlásí i zámek Opočno, poeta Erben. Kostra ženy byla na hradě opravdu nalezena, a k tomu několik kostřiček dětských.

Hradem se navíc prohání zlý správce Rašín na ohnivém býku či tragicky zesnulá dcerka majitele hradu Kateřinka, a občas lze zaslechnout i žalostné hlasy "skalníků", popravených po dokončení tajné chodby. Bílá paní, sedávající pod hrušní na palouku pod hradem, drží na klíně hrnec zlaťáků a krásně zpívá. Na onom místě se prý skrývá zlatá přilbice.

Chybět ovšem nemůže ani královna se Závišem, který se k přízraku své krásné ženy přidal po porušení slibu nikdy více se neoženit. Možná však, že Falkenštejnův trest již vypršel, naposledy byl totiž spatřen roku 1885 při šestistém výročí Kunhutiny smrti.

České granáty v říčce

Kromě zástupu nehmotných postav láká svojanovské sídlo také na tzv. dům zbrojnošů, hluboká sklepení, gotickou zahradu, empírové salonky a vrcholek válcové hradní věže s dalekým výhledem do kraje – tedy v případě, že se vám podaří zdolat náročné schodiště. A okolí? Zvídavý příchozí objeví svatomikulášský kostelík s gotickými freskami a záhadology oblíbenou kamenickou výzdobou, či zbytky údajného kláštera, založeného českou královnou na "Majdalence". Navíc několik léčivých studánek, českou orchidej střevíčník pantoflíček, a také granáty.

Ano, české granáty můžete dodnes nalézt v místní říčce i na cestě ke hradu. Bohužel ne v drahokamové kvalitě, což poněkud mrzelo Jaroslava Vrchlického, který na Svojanov několikrát zavítal. K zveršovaným Svojanovským granátům píše své blízké přítelkyni: "Přinesu Vám jich pár, nedá se vyslovit, jak jsou půvabné ve své bezcennosti. Něco jako chtít a nemoci být drahokamem. Kus symboliky, ne?" 

Samotný hrad pak básníka inspiroval k nedávno znovu objevenému dílku o devítiletém synkovi zdejšího hradního pána, vydávajícím se na cestu do Svaté země. Právě podle něj natočil režisér Václav Kadrnka letošní vítězný snímek karlovarského filmového festivalu, který mu přinesl "Křišťálový glóbus". Jmenuje se Křižáček.

Tagy: Česko domácí hobby a volný čas turistika a cestovní ruch dějiny a fakta české dějiny

Zdroje: Vlastní