Tzv. Bratrské oltáře, dle pověstí kdysi místo tajných bohoslužeb a setkávání vyznavačů zakazované víry, najdete na severovýchodním svahu kopce Jehla nad Českou Kamenicí. Datum a důvod vzniku jsou ve skutečnosti nejasné, můžeme si tedy vybrat hned z několika možností.

Podle lidových vyprávění se zde v 16. a 17. století scházeli tajní katolíci, žijící pod vládou protestantské šlechty, po Bílé hoře pro změnu utajení protestanti. Další vysvětlení dává "Oltář bratří" neboli Brüderschaftaltar do souvislosti s činností náboženského bratrstva (Brüderschaft), působícího v Kamenici v letech 1665 až 1783, přičemž romantické pověsti by pak byly dílem neméně romantického 19. století.

Ať už platí cokoliv, pravdou zůstává, že celý areál byl a stále je místem velmi působivým, využívaným tehdy i dnes nejen k modlitbám věřících, ale také jako oblíbený výletní cíl.

V letech poválečných nastaly pro Bratrské oltáře špatné časy. Tak jako jinde ve zdejším kraji místo postupně pustlo a chátralo. Teprve v devadesátých letech se začalo blýskat na lepší časy, a počínaje rokem 2010 dochází ke skutečné obnově.

Bratrské oltáře | zdroj: Helena Kalendová

Do třinácti skalních výklenků se navrátily dle nově nalezených originálů zhotovené obrázky křížové cesty. Také sochy znovu zaujaly svá stará místa, i když pouze v kopiích. Svatý Jan Nepomucký spolu se svatým Antonínem (tedy spíše s jeho zakonzervovaným torzem) zase střeží schody vedoucí k Bratrským oltářům, u výklenku Božího hrobu opět stojí zádumčivě hledící "Génius smrti" v podobě anděla. Nechybí ani nový oltář pod pískovcovým převisem, opraveno je schodiště dřevěné i kamenné.

Lesy plné kamzíků a trpaslíků 

V okolí poutník nalezne i další zajímavosti, třeba zbytek kapličky Nejsvětější Trojice s obrázkem. Chatka, vystavěná kdysi nadšenci z místního okrašlovacího spolku, už bohužel nestojí, zrovna tak jako miniaturní vesnička Brandmühle s dřevěnými modely mlýnů od českokamenického Antona Gampeho, zničená po roce 1945. Nicméně Jehla (478 m n. m.), dvouvrcholový čedičový kopec, má stále svou malou vyhlídkovou skalku se zábradlím a výhledem na Českou Kamenici, odkud lze za pěkného počasí zahlédnout i Děčínský Sněžník či stolové hory Saského Švýcarska.

V 17. století poskytly zdejší lesy azyl účastníkům selských rebelií, počátkem století dvacátého pro změnu kamzičí populaci, dovezené z alpských vrcholků na zdejší panství tehdejším majitelem hrabětem Kinským.

Kdo ví, zda právě toto nepopudilo další lesní obyvatele natolik, že se odhodlali k odchodu ze zdejších krajů. Ano, řeč je o českokamenických trpaslících. Ti se prý zde dle pověstí vyskytovali v hojném množství, obzvláště na svahu Jehly, kde si měli dokonce postavit malý pivovárek.

Však se také českokamenická "desítka" nazývá Kamenický dukát, to díky pověsti "Trpaslíci na Jehle", v níž je chudá vdova obdarována za svou pomoc vděčnými skalními skřítky plnou nůší bukového listí. Samozřejmě kouzelného, které nerozumně vysype. Pár lístků se naštěstí zachytí na dně krosny, a ty se pak promění ve zlaté dukáty.

Také samotná Česká Kamenice nabízí mnohé zajímavosti. Půvabný barokní areál s poutním kostelíkem Narození Panny Marie a zázračnou soškou Českokamenické Madony. Goticko-renesanční chrám sv. Jakuba, v jehož kostelní věži bytoval českokamenický věžník, mající za úkol varovat město před požárem či blížícím se nepřítelem. A samozřejmě zdejší hradní zřícenina s vestavěnou dřevěnou vyhlídkovou věží, která se nachází na vrcholu čedičového Zámeckého vrchu.

Ozvěny slavných májových pobožností

A pro případné zájemce ještě jeden výlet do méně známého okolí - k Lipnické kapli. Půvabné místo s někdejším názvem "Limpacher Kapelle" objevíte mezi obcemi Lipnice a Studený při silnici z České Kamenice. Nachází se na okraji tzv. Hluboké rokle (Tiefen Loch), úzkého údolíčka se strmými srázy lemovanými pískovcovými skalami s malým potůčkem na dně.

Lipnická kaple | zdroj: Helena Kalendová

Dle nápisu dal kapli vystavět Christof Austen, rychtář ze Studeného, spolu s lipnickým sedlákem Eliasem Schiefnerem 14. června roku 1733. To "k větší slávě Boží a jeho matky Panny Marie" jako díkůvzdání za uzdravení svých dětí z morové nákazy. A původní vzhled? Malý oltář, chráněný ozdobným dřevěným přístřeškem s plůtkem, vytesaný do pískovcové skalky na okraji srázu. S reliéfem Panny Marie s Ježíškem, zobrazující Českokamenickou Madonu.

Zdejší májové pobožnosti bývaly slavné. Dokonce měly svou vlastní speciální píseň, složenou místním děkanem Marschnerem. Lidí se občas sešlo tolik, že byli rozsazováni po okolních skalkách. A ta krásná akustika v údolíčku mezi pískovcovými skalami! Kromě toho se u Lipnické kapličky každoročně zastavovala procesí při svatoantonínském svátku. Děvčata nesla sošku Panny Marie ozdobenou stuhami, chlapci korouhve. Ani vesnická kapela nechyběla. Poutníci došli až do Kamenice, aby se po bohoslužbách navrátili zpět, kde oslavy dokončili v poněkud světštějším duchu doma či v hostincích.

Mír a úcta padlým bez rozdílu

A léta poválečná? Barva oprýskala, stříška zmizela a kaplička byla vystavena nepřízni počasí. Postupně zůstal jen omšelý reliéf na holé skále. Záchranu přinesl teprve rok 2002, kdy Lesy ČR nechaly nejen zhotovit nový plůtek se stříškou, ale především na své náklady zrestaurovat oltářík děčínským kameníkem Janem Pokorným. Kaplička byla vysvěcena ještě téhož roku.

  Lipnická kaple | zdroj: Helena Kalendová

Hlubokou roklí po letech zněla hudba, kapela hrála a lidé se modlili. A také vzpomínali. Místní obyvatelé i němečtí rodáci. Tak alespoň píše Karel Stein ve svých "Pomníčkách Lužických hor a Českého Švýcarska".

I bývalé lipnické obrázky zaujaly svá místa - svatý Antonín opět shlíží na kapličku, okolní skalky obsadila Nejsvětější Trojice spolu s Korunováním Panny Marie. A na opačné straně silnice připomíná votivní obraz Panny Marie Pomocné s klečící dívkou šťastnou záchranu děvčete, spadlého ze skály r. 1850. Malby jsou opět dílem Jan Pokorného, vysvěcení pak českokamenického děkana P. Jordána Červeného, který mimochodem nalezl i ztracené originály výše zmíněné křížové cesty z Bratrských oltářů.

A ještě dva pomníčky stojí u lipnické silnice. Připomínají bitvu rakouského a pruského vojska, která se odehrála v červenci roku 1757 na svazích Studence. Mnoho padlých bylo pohřbeno v nedalekých hromadných hrobech. Počátkem 20. století dal pomníky zhotovit vysloužilý důstojník Lehmann z Chřibské. Bez ohledu na to, na čí straně stáli, hlásají jejich nápisy mír a úctu všem padlým bez rozdílu...