Češi se rádi koupají poblíž jezů nebo přímo v nich a vodáctví u nás patří mezi "národní sporty". Jezy se přitom obvykle sjíždí často mimo oficiální propusť, třeba proto, že chybí nebo je zavřená. V takovém případě by ovšem vodáci měli loď přenést, přímé sjíždění jezů je nejen velmi nebezpečné, ale i zakázané.

"Koupání v jezu je poměrně časté a samozřejmě pestré a zajímavé, ale z našeho hlediska je to větší riziko než na klidné vodě. Z legislativního hlediska je koupání i sjíždění jezů zakázané, protože jsou v majetku převážně povodí a dle Pravidel plavebního provozu je třeba k této činnosti zvláštní povolení (na osobu a každý konkrétní jez). Mnoho jezů je nebezpečných za různých stavů vodní hladiny a kdo to nedokáže rozeznat, tak se vystavuje velkému nebezpečí utonutí," varuje Kordík.

Řada lidí totiž má podle mě mylnou představu, že to nejhorší, co se jim může stát, je, že si natlučou. "Některý jez je zrádný, když je hodně vody, některý naopak když je vody málo. Je to zapříčiněno různou konstrukcí jezů. U některých se za určitého stavu vody může tvořit velice nebezpečný válec. V jezech je i další nebezpečí, jako jsou naplavené kameny, větve, stromy, které mohou zapříčinit zranění, která díky kontaminaci rány mohou skončit fatálně," dodává. 

Laická záchrana je obtížná, sežeňte alespoň lano

V červnu otřásl nejen rodiči případ, kdy otec a matka skočili do jezu pro své topící se děti a najednou se topili čtyři lidi. Matku a obě děti vytáhl pomocí lana voják, který nedaleko se strojem obracel seno, otci už bohužel nebylo pomoci.

Jak se tedy máme chovat, když zpozorujeme, že se na jezu někdo topí? "Jezy jsou z hlediska záchrany velice nebezpečné i pro záchranáře a provádět tam laickou záchranu je obtížné. První krok k záchraně je zavolat profesionální složky. Doporučuji využít aplikaci Záchranka, která předá ZZS přesné místo zásahu, což ušetří cenné minuty lokalizace. Nebo volat rovnou HZS, protože tonutí je bráno jako jedno z nejvážnějších ohrožení života a sjedou se hasiči, záchranka, často bývá povolán i vrtulník," vysvětluje Kordík.

A co když nemůžeme nebo nechceme čekat na profesionály, protože tonoucím je například naše dítě, jako se to stalo v onom nešťastném případu?

"Nejdůležitější je nehrnout se do záchrany bezhlavě. Vydá-li se někdo na vlastní pěst a bez přípravy do jezu s nebezpečným válcem, je ze zachránce další tonoucí. Často jsou na jezech umístěné záchranné kruhy či lana, které se dají využít k hodu kruhu do vody a vysvobození tonoucího z válce, odkud se necvičený člověk většinou sám nedostane," vysvětluje záchranář. 

Lze též využít upoutané plavidlo s jištěným záchranářem, to už však podle Kordíka vyžaduje odbornou znalost. "Ovšem, když jde například právě o otce a děti, naprosto chápu, že otec udělá vše, aby je zachránil. Tudíž, i když to nedoporučím a je to velice riskantní, tak osobní zásah ve válci je možný, pokud je záchranář navázaný na lano. Jedete-li na vodu, doporučuji pořídit si házecí pytlík (cca 20m plovoucí lano smotané v pytlíku) což vám umožní poskytnout bezpečnou pomoc," radí. 

Na vodu bezpečně

Jak si tedy užívat vodáckého sportu bezpečně?

"Existují portály (doporučuji vodácký portál raft.cz), kde vám doporučí bezpečné splutí jezu. I půjčovny vám dají mapku, který jez je nebezpečný a který lze bezpečně splout. Je vhodné tyto rady poslechnout a nepodceňovat rizika na vodě, mnoho lidí nerozezná bezpečné místo od nebezpečného, i když vypadají často podobně," upozorňuje expert. 

Samozřejmostí by měly být správně nasazené a zapnuté záchranné vesty. I nedotažená vesta se může stát v klíčovém okamžiku velkým problémem. 

"Důležité je nepodceňovat riziko a nepřeceňovat vlastní dovednosti. Při převržení na jezu je zásadní vesta. Loď neotáčíme zpět, vyprostíme se, lehneme si na záda nohama dopředu, abychom minimalizovali riziko zaklínění se o kameny. Nesnažíme se pod dně v proudu chodit, způsobíme si jen zranění, když nás proud strhne na kameny. Pokud máme situaci pod kontrolou, teprve řešíme táhnutí lodi a vybavení (které by mělo být přivázané) ke břehu," vysvětluje. 

K otázce alkoholu na vodě, která v poslední době často rozvířila média, je Lukáš Kordík zcela nekompromisní. "Alkohol a voda prostě nejdou dohromady, je to jedna z nejnebezpečnějších situací. Vodáci by měli být dle zákona střízliví a je to tak správně. Když spadnete opilí na kole, odřete si koleno a zůstanete ležet na zemi, na vodě si třeba také odřete koleno, ale zůstanete ve vodě pod hladinou," dodává.

Nepřeceňujte plavčíky, zahoďte nafukovací kruhy

Od vodáckého sportu se přesouváme ke koupání obecně, k radám, které platí stejně u jihočeského rybníka jako u moře.

Lidé na koupališti či pláži, kde jsou přítomni plavčíci, podle Kordíka přeceňují jejich schopnosti a pozornost a mají sklon třeba polevovat v dozoru svých dětí. To může být fatální chyba.

"Stejná nebezpečí hrozí na hlídaných i nehlídaných koupalištích, bazénech či plážích. Plavčík je tam od toho, aby poskytl první pomoc, ale je to jen člověk a nemusí si všeho všimnout. Dbejte sami na bezpečí svoje a svých dětí, nechoďte do vody sami a pokud chcete plavat dál, nebo v případě dětí, neplavte bez pomůcek," radí. 

Pokud se chystáte na jakékoli plavidlo, je dobré použít záchrannou vestu nebo plavecké pásky. "Najít pod vodou zvlášť dítě je velice složité i s profesionálním vybavením a většinou je již pozdě," vysvětluje odborník.

"Nepoužívejte s dětmi rukávky či kruhy, ze kterých může dítě vypadnout a již se nevynoří. S kruhem dítě není v bezpečí, jak si rodiče myslí, a nelze se od něho vzdálit ani na metr! Mnohem lepší je pevně zapnutý, správně utažený plavecký pásek. I tak ale děti nespouštějte z očí a buďte blízko, abyste mohli zasáhnout. Doporučuji návštěvu portálu www.bezpecnedetstvi.cz," popisuje Kordík.

Pravidla chování ve vodě

Lidé by si podle Kordíka měli zapamatovat jednoduchá pravidla . "Neplavat do plavební dráhy (vznikají fatální zranění), neplavat bez pomůcky, nechodit sami do vody, nechodit do vody pod vlivem alkoholu, neskákat do neznámé vody, nevběhnou přehřátí do vody (rychlá změna teploty může tělu způsobit šok, který tělo nemusí zvládnout) a ani nechodit do vody po jídle a nepřeceňovat své síly," upozorňuje záchranář.

A jaký je postup při tonutí v klidné vodě? I záchrana na rybníce nebo v mělkém moři může být totiž fatálně nebezpečná. 

"Správný postup zůstává stále stejný: zavolat pomoc (aplikace Záchranka, 150, 112), určit místo, uklidnit se a zachovat zdravý rozum, sehnat záchrannou pomůcku a další lidi a zachraňovat s pomůckou, nejlépe ze stabilní lodi," vysvětluje Kordík.

Je potřeba si pamatovat, že záchrana topícího není jednoduchá. "Tonoucí se doslova stébla chytá a i desetileté dítě je schopné utopit dospělého člověka, který mu jde na pomoc. Je vhodné i použít lano na upoutání záchranáře, kterého lidi na břehu mohou přitáhnout zpět v případě nebezpečí. Improvizované záchranné pomůcky jsou například paddleboardy, žížaly do vody či cokoliv plovoucího, například i větší větev," dodává Kordík.