Mrtvý/oživlý novinář se jednou chce vrátit domů americkým tankem

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Málokdy se podaří, aby se z lidské tragédie udělala přes noc fraška. Ukrajinci to před týdnem dokázali. Evropa nevěřícně kroutí hlavou a v Kremlu si pobaveně mnou ruce.

Pieta za zavražděného-nezavražděného novináře Arkadije Babčenka

Pieta za zavražděného-nezavražděného novináře Arkadije Babčenka,zdroj: Profimedia.cz

Minulé úterý ukrajinské úřady oznámily, že v Kyjevě byl zastřelen novinář a kritik ruského režimu Arkadij Babčenko a že stopy zřejmě vedou do Ruska. Ve středu se však Babčenko objevil na tiskové konferenci šéfa tajné služby SBU živý a zdravý. Fingovaným zločinem prý SBU zabránila skutečné vraždě žurnalisty, jehož údajně chtěly nechat zlikvidovat ruské tajné služby.

Je to pravda? Není to pravda?

Cílem akce navíc prý bylo získat od objednavatele vraždy seznam dalších lidí určených k likvidaci, přičemž šlo vesměs o kritiky Kremlu v ukrajinském exilu. Bezpečnostní orgány mají prý seznam 47 lidí, které chtěli organizátoři pokusu o novinářovu vraždu rovněž zlikvidovat. Generální prokuratura slíbila, že jim všem bude stejně jako Babčenkovi poskytnuta ochrana.

Tolik tedy fakta. Ale jsou to opravdu fakta? Tvrzení ukrajinské tajné služby může být pravda, ale také nemusí – důkazy pro to nejsou. A v tom je hlavní kámen úrazu. Kyjev to za tuto bizarní operaci pořádně schytal doma i v zahraničí a Babčenkovi se vytýká, že svou účastí na tomto tyátru ohrozil důvěryhodnost práce žurnalistů a zpochybnil jejich nezávislost.

"Babčenko je blbec a my všichni jsme troubové, že jsme tomu uvěřili," nechal se například slyšet ruský novinář Alexej Kovaljov. "Nevím, jestli je to nejgeniálnější, nebo nejhloupější zpráva, o níž jsem kdy slyšel. Myslím, že obojí," přidal se moskevský zpravodaj pro Financial Times Max Seddon.

Domů? Až NATO osvobodí Rusko

Babčenkovy kontroverzní texty ruskou společnost rozdělovaly a rozdělují, zvlášť když v nich zcela vědomě provokoval. Koncem roku 2016 po pádu letadla s Alexandrovci například vyvolal značné pobouření svým článkem, že nemá s oběťmi a pozůstalými soucit, protože šlo o muzikanty, kteří jeli šířit ruskou propagandu do rozbombardované Sýrie. Když se následně ozvaly hlasy, aby mu bylo odebráno ruské občanství, opustil tento Putinův kritik zemi a od loňska pracuje na Ukrajině pro exilovou krymskotatarskou televizi ATR. Tehdy prohlásil, že až Severoatlantická aliance osvobodí Rusko, vrátí se domů americkým tankem.

Nyní se mu zkrátka dostalo té zvláštní cti, že si ještě za života mohl číst své nekrology a oslavné řeči a koukat, jak kvůli němu svět truchlí. On sám pak odhalil detaily, jak byl trik s jeho fingovanou smrtí proveden. Večer v osudný den přišel k němu domů maskér a nalíčil ho tak, aby vypadal jako oběť střelby. Dostal tričko s otvory po střelách a polili ho prasečí krví. Pak lékaři, kteří byli do plánu zasvěceni, potvrdili, že je mrtvý, a byl převezen do nemocnice a následně do márnice. Ani jeho manželka netušila, že jde o kamufláž. Babčenko ovšem kritiku odmítá a tvrdí, že mu šlo především o jeho život a o bezpečnost rodiny. Akce se plánovala několik měsíců.

Pravda je, že by Babčenko nebyl první podobnou obětí vraždy. Jen během posledních tří let zaplatil za svou práci životem například investigativní novinář Pavel Šeremet, bývalý komunistický poslanec Státní dumy Denis Voroněnkov, proruský ukrajinský novinář Oles Buzyna a dva atentáty přežil čečenský bojovník Adam Osmajev.

Voda na ruský mlýn

Při každém větším průšvihu někdo dříve či později přijde s tím, že v tom mají nějak prsty Rusové. Ať už jde o otrávení Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii, vraždy odpůrců Putinova režimu, sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou, zřícení polského vládního speciálu ve Smolensku nebo vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách. A reakce Kremlu je pokaždé stejná: je to lež, nemáme s tím nic společného, všechny důkazy jsou zfalšované.

Ukrajina svou vraždou/nevraždou teď Rusku poskytla munici do kanonu. Touto fraškou by se totiž mohl Kreml v budoucnu pohodlně ohánět a odbývat veškerá další obvinění jako fake news. To je přímo voda na mlýn Putinova "ovčáčka" Dmitrije Peskova a jemu podobných. "Dříve se lidé kvůli geopolitické provokaci opravdu vraždili. Někdy i desítky lidí. Dneska prostě stačí nějakého Skripala nebo Babčenka na pár dnů někam schovat," nechala se například slyšet šéfka stanice RT Margarita Simonjanová.

Pokud operace SBU opravdu zabránila vraždě několika desítek lidí, pak byla úspěšná. Problém je ovšem v tom, že se to nedá ověřit. Světoví politici a veřejnost se v tomto spiknutí stali nedobrovolnými komplici ukrajinské vlády, čímž důvěryhodnost Kyjeva utrpěla těžkou ránu. A kriticky se napříště budou vnímat veškeré zprávy o vraždách i fotografie údajných obětí ležících v kalužích krve.

"Až bude příště nějaký kritik Kremlu zastřelen, otráven nebo se zřítí z balkonu a roztříští se o beton, vždy jako první vyvstane otázka: opravdu je mrtvý?" napsal britský The Guardian.

Pro toho, kdo chce do Evropy, musí platit jiné standardy

Ukrajinská vláda si tedy rozhodně neprospěla. Její tajné služby se navíc už v minulosti projevily jako málo spolehlivý zdroj informací, když například značně nadhodnocovaly počet zahraničních bojovníků na východě Ukrajiny. A stále není objasněna Šeremetova vražda, třebaže investigativní novináři tvrdí, že v ní SBU sehrála aktivní roli.

Zaseté semínko nedůvěry může být pro Ukrajinu fatální, zvlášť když svět pomalu ztrácí trpělivost kvůli nedostatečným reformám a některým nedemokratickým krokům Kyjeva. Evropská budoucnost, za níž se před čtyřmi lety bojovalo na Majdanu, se zemi vzdaluje víc než kdy předtím.

Zůstává tedy řada otázek. Bylo opravdu nutné dělat takové divadlo, aby se zabránilo vraždě Babčenka? A když jsou tedy ukrajinští vyšetřovatelé tak bystří a vynalézaví: proč se dodnes nepodařilo pořádně vyšetřit vraždy Šeremeta nebo Buzyny?

Akce navíc značně zpochybnila věrohodnost a nezávislost ukrajinských novinářů. Země, která si tolik libuje v tom, aby ruskému sousedovi každou chvíli omlátila o hlavu jeho dezinformace a propagandu, by s podobnými operacemi měla zacházet nanejvýš opatrně.

Nikdo nepopírá, že zmatení nepřítele a šíření dezinformace v zájmu národní bezpečnosti jsou běžnou výbavou tajných služeb. Kyjev je ve válce s mocným Ruskem, které používá podobné metody bez ohledu na ztráty. Ukrajina se ale musí měřit podle vyšších standardů, pokud chce být jako demokratický stát součástí Evropy. A to snad stále ještě chce...

Tagy: Rusko vražda zahraničí Ukrajina investigativní novinařina útok na novináře krize na Ukrajině tajné služby rusko-ukrajinské vztahy

Zdroje: vlastní