V ukrajinské metropoli byl začátkem minulého týdne zadržen šéf ukrajinské pobočky ruské státní tiskové agentury RIA Novosti Kirill Vyšinskij. Tamní tajná služba SBU novináře podezírá z vlastizrady.

Formální důvod k obvinění ukrajinské bezpečnostní orgány mají. Během razie v kanceláři agentury a bytě Vyšinského byly nalezeny důkazy spojující žurnalistu se vzbouřenými republikami na východě Ukrajiny a ruským režimem. Tajná služba SBU zveřejnila snímky vysokého ruského státního vyznamenání Za zásluhy o vlast a medaili Za navrácení Krymu, které Vyšinskij obdržel od Vladimira Putina.

Jak sdělil novinářům představitel ukrajinské tajné služby Viktor Kononěnko, získané materiály potvrzují, že Ruskem kontrolované informační zdroje prováděly "destruktivní informační akce v rámci hybridní války proti naší zemi." Šéfredaktor zpravodajského serveru se proti obvinění ohradil a označuje proces za politický. "Mé trestní stíhání považuji za přímý a zjevný tlak na svobodu projevu na Ukrajině," prohlásil během soudního jednání.

Soud poslal Vyšinského na dva měsíce do vazby. Proti procesu s šéfem ukrajinské filiálky ruského mediálního molocha protestovalo před ukrajinským velvyslanectvím v Moskvě několik desítek ruských novinářů a jejich sympatizantů. Mezi nimi se objevila třeba šéfka televizního kanálu RT Margarita Simonjanová nebo Dmitrij Kiseljov, který je známý svými skandálními propagandistickými výstupy a který zároveň šéfuje mezinárodní informační agentuře Rossija segodňja, pod níž RIA Novosti na Ukrajině spadá.

Proti nátlaku na novináře na Ukrajině v souvislosti s případem Vyšinského se ozvala OBSE a Reportéři bez hranic, nevládní organizace obhajující svobodu tisku a médií.

Novináři pod tlakem

Anexe Krymu a následný konflikt na Donbasu vyhloubily mezi Ukrajinou a Ruskem propast, která se rozevřela uvnitř společností obou států. Proukrajinští nebo protiváleční aktivisté v Rusku jsou stále cejchováni jako banderovci, naopak na Ukrajině jakékoliv sympatie k Rusku nebo vzbouřeným republikám na východě země znamenají minimálně přezdívku vaťák, odvozené od oblečení muklů sovětských lágrů. Pod velkým tlakem jsou rovněž novináři. A to nejen ti, kteří se pohybují v konfliktní zóně a riskují své životy pod palbou.

Ruské odtržení Krymu a moskevská podpora separatistům na východě Ukrajiny radikálně změnily ukrajinský mediální prostor. Ukrajinští novináři či novináři působící na Ukrajině se musí pod hrozbou trestu vyhýbat jakékoliv veřejné podpoře "ruského agresora" či čemukoliv, co by se dalo za takovou podporu považovat.

Za poslední čtyři roky se na Ukrajině konalo několik procesů s novináři, jimž byla vytýkána proruská pozice. Nejznámější je případ žurnalisty Ruslana Kocaby. Ten byl v květnu 2016 za výzvy k bojkotu mobilizace ukrajinské armády odsouzen na tři a půl roku. Lidskoprávní organizace Amnesty International ho označila za vězně svědomí, nejvyšší soudní instance země poté rozsudek zrušila.

Tlaku ze strany státu a radikální části ukrajinské společnosti čelí také média. Populární televizní kanál Inter, patřící oligarchovi Dmitro Firtašovi, který dříve kontroloval dodávky ruského plynu na Ukrajinu, byl 9. května obklíčen radikály. Se zapálenými dýmovnicemi protestovali proti tomu, že je stanice málo vlastenecká. Akce byla klidnější než před dvěma roky, kdy se extremisté pokusili její sídlo podpálit.

Ruští novináři, kteří přijíždějí na Ukrajinu, mají situaci ještě obtížnější. Zejména pokud pracují pro prokremelská média. Jsou v zemi fakticky persona non grata. Jejich krátké působení zpravidla končí zadržením tajnou službou a vyhoštěním.

Vypuzeni z Moskvy

V obtížné situaci se nacházejí i ukrajinští novináři působící v Rusku. Už během protestů proti autoritativnímu prezidentu Viktoru Janukovyčovi, v němž Moskva spatřovala protiruský rozměr, museli čelit tlaku. Ten zesílil po vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny.

Rusko postupně opustila většina ukrajinských žurnalistů. Neodešli dobrovolně, byli přímo nebo nepřímo vypuzeni státními orgány. V Moskvě zůstal pouze jeden akreditovaný ukrajinský novinář. Je vystaven mimořádnému tlaku, a jak sdělil Tiscali.cz, redakce zvažuje jeho odvolání zpět na Ukrajinu.

Jak nebezpečná je situace pro ukrajinské novináře v Rusku, ukazuje případ Romana Suščenka. Zpravodaj agentury Ukrinform byl v září 2016 ruskou tajnou službou FSB zatčen a obviněn ze špionáže. Suščenko po celou dobu vyšetřování sedí v obávaném moskevském vězení Lefortovo, které dříve patřilo KGB.

Únos v Kyjevě

Zpravodaj Tiscali.cz hovořil s ruským a ukrajinským novinářem, kteří se stali rukojmími konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Jak na celou věc nahlížejí a jaké mají konkrétní zkušenosti?

"Vyšla jsem z kanceláře. Udělala jsem doslova pár kroků a už ke mně přistoupilo několik mužů. Poklepali mi na rameno a požádali mě o doklady. Automaticky mě začali prohledávat. Pak jako v nějakém akčním filmu u nás prudce zabrzdilo auto. Strčili mě dovnitř a odvezli neznámo kam," popisuje své zadržení v Kyjevě ruská novinářka Anna Kurbatovová.

Žurnalistku provládního Prvního kanálu zatkla ukrajinská tajná služba SBU. Podle jejich slov byl důvodem termín "občanská válka", jímž popsala ve své reportáži konflikt na východě Ukrajiny.

"Žádné přesvědčivé výhrady neměli, jen tu občanskou válku. Kdybych řekla, že jde o ruskou agresi, žádný problém by nevznikl. Ale já si to nemyslím. Konflikt na východě Ukrajiny není ruskou agresí," říká Kurbatovová dnes už s lehkým úsměvem na tváři.

"Po výslechu mě znovu posadili do automobilu a odvezli mě na hranici. Přitom mi nedovolili zabalit si věci, neměla jsem žádné peníze a telefon jsem měla skoro vybitý. Měla jsem štěstí, že mi běloruští celnici pomohli. Z jejich služebny jsem mohla zavolat do Moskvy a sdělit, co se se mnou stalo," popisuje poslední chvíle na Ukrajině Kurbatovová.

Jak podotýká, vyhostili ji ze země bez jakéhokoli oficiálního rozhodnutí a dokumentu o deportaci.

Podle svých slov však před časem na Ukrajinu nejela s obavami. "Vůbec jsem tehdy neuvažovala, jestli se mám bát, když jedu na Ukrajinu. Jsme novináři. Naším úkolem je říkat pravdu. To znamená, že musíme být v místě dění, hovořit s lidmi a vidět všechno na vlastní oči. My musíme říkat lidem pravdu. Kdo jiný, než my?" vysvětluje své přesvědčení reportérka Prvního kanálu.

Tvrdí, že se na Ukrajině nedá pracovat. "V Kyjevě nelze veřejně vyjádřit alternativní pohled na situaci v zemi," vysvětluje důvody zásahů proti novinářům. "Nevím, jestli jsou novináři rukojmí. Přála bych si ale, aby zdravý rozum nakonec zvítězil. Aby to šílenství skončilo, abychom mohli normálně pracovat a hovořit spolu jako civilizovaní lidé," přeje si Anna Kurbatovová.

Nenávist v Moskvě

"Kulantně řečeno, v Moskvě se necítím příliš komfortně. Rozhodně nemám radost z toho, co se děje," říká rozvážně Roman Cymbaljuk. Zpravodaj informační agentury UNIAN zůstal v Moskvě posledním akreditovaným ukrajinským novinářem.

Cymbaljuk má v Rusku zvláštní postavení. Snad kvůli tomu, že je jediný žurnalista bratrského národa, jak Ukrajince rádi Rusové nazývají. To mu ale nebrání v tom, aby nekompromisně zastával proukrajinské postoje. Proslavil se zejména tím, že poslední čtyři roky na výroční tiskové konferenci pokládá Vladimiru Putinovi nepříjemné otázky ohledně anexe Krymu či ruského působení na východě Ukrajiny.

"Český čtenář by byl asi překvapen, kdyby v Praze působilo médium, jehož novináři by byli vyznamenáni za anexi českého území. To by vaši společnost i vaše novináře určitě znepokojovalo," říká Cymbaljuk k zatčení Vyšinského.

Podle jeho slov není korektní považovat v této situaci Ukrajinu za špatnou a Rusko za nevinnou oběť zvůle Kyjeva. Zejména když v ruském vězení sedí ukrajinský novinář Suščenko obviněný ze špionáže a v Ruskem podporované separatistické Doněcké republice už rok zadržují proukrajinského novináře Stanislava Asejeva.

Jak Cymbaljuk říká, v souvislosti se situací okolo zatčení Vyšinského musí čelit nepřímým hrozbám dokonce od ruských politiků. "Někteří ruští senátoři vtipkují, že když jsem ukrajinský občan, nemůžu být obviněn z vlastizrady. Ale mohu být obviněn třeba z prodeje drog. Pokud to je vtip, pak je velmi nepovedený."

Ukrajinský novinář tvrdí, že podobným verbálním útokům čelí často. "Počet hrozeb roste. Je to spojeno jak s mými mediálními aktivitami, tak s pokračováním konfliktu na východě Ukrajiny. Když Rusové považují Ukrajinu hned po USA za hlavního nepřítele, pak tato energie musí směřovat na něco konkrétního. A proto tomu musím čelit. S oficiálními státními orgány však problém nemám," vysvětluje ukrajinský novinář.

Jeho agentura proto přemýšlí, co za této nebezpečné situace dělat. "Redakce uvažuje, že mě pošlou zpět domů," dodává unaveným hlasem Roman Cymbaljuk.