Aktivní blbec jako nástroj propagandy

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Václav Štefan

Co může v rámci Česka vypadat jako politický bizár, za hranicemi se dokáže proměnit v účinnou munici zběsilé propagandy. Svědčí o tom i rozsáhlý příběh doněckého "konzulátu" v Ostravě a jeho zakladatelky Nely Liskové.

Aktivistka Nela Lisková během slavnostního otevření doněckého "konzulátu" v Ostravě

Aktivistka Nela Lisková během slavnostního otevření doněckého "konzulátu" v Ostravě,zdroj: Alexandr Satinský / MAFRA / Profimedia

Propaganda na sebe může vzít různé podoby, může využívat celou řadu osvědčených i nových nástrojů, které dnešní svět nabízí, a cestu k lidem si hledat všemožnými pochybnými cestičkami. Někdy jde o skutečně tak kuriózní akce, že to budí údiv i u běžných čtenářů propagandistických a dezinformačních webů.

Takový je i příběh "konzulátu" Doněcké lidové republiky v Ostravě, o jehož likvidaci minulý týden rozhodl vrchní soud v Olomouci. Takzvaný konzulát samozvaného separatistického státu na východě Ukrajiny, oficiálně zapsaný jako spolek Zastupitelské centrum DNR, vznikl takřka před dvěma lety v červenci 2016.

Stojí za ním na internetu dobře známá proruská aktivistka Nela Lisková - neúspěšná politička, která byla v minulosti krátce členkou ČSSD a později marně kandidovala v ostravských komunálních volbách za stanu LEV 21 Jiřího Paroubka.

Poprvé na sebe výrazně upozornila, když společně s bývalým vojenským lékařem Markem Obrtelem a etnografem a aktivistou Františkem Krejčou založili v rámci hysterie kolem uprchlické krize velmi kontroverzní Národní domobranu.

Extrémisté jak z učebnice

Tato iniciativa se zaměřuje na organizování dobrovolných paramilitantních jednotek mimo státní vliv. Je sledována Bezpečnostní informační službou České republiky (BIS) a pravidelně se objevuje ve zprávách ministerstva vnitra o extremismu. Ač se na svých internetových stránkách Národní domobrana označuje za apolitickou, ve skutečnosti tvrdě propaguje krajně pravicové a antisystémové ideje.

Jde takřka až o učebnicový příklad, kde najdeme snad všechny klasické znaky dnešní extrémní pravice hezky vedle sebe. Národní domobrana volá po vystoupení z Evropské unie, NATO označuje za zločineckou organizaci, nevěří mainstreamovým médiím, místo kterých se zaměřuje raději na dezinformační a konspirační servery. Ojevují se tu i projevy rasismu, islamofobie, homofobie, straší se řízenou genocidou bílé rasy.

Především je to ale iniciativa silně proruská. Otevřeně se hlásí k prezidentu Vladimíru Putinovi, volá po jednotě slovanských národů, nekriticky přijímá vše východní a naopak útočí na vše západní, jako by členové zamrzli ve studené válce. Není tak s podivem, že se velkým tématem pro Národní domobranu stala také válka na východní Ukrajině, kde se nekompromisně staví na stranu proruských separatistů z Doněcka a Luhanska.

Z domobrankyně konzulkou

To vyvrcholilo tím, že Národní domobrana vyslala na začátku roku 2016 do samozvané Doněcké lidové republiky oficiální delegaci, jejíž návštěvu zaštítilo přímo ministerstvo zahraničí DLR a skupinka českých národovců včetně Nely Liskové tam mimo jiné posloužila místním médiím k propagandě. 

V pořadu Téma doněcké televize Union Lisková vyprávěla konspirační teorie o tom, že USA je ekonomicky na dně a jediné, z čeho těží, je systematické rozpoutávání válečných konfliktů po celém světě. Samozřejmě že bez jakýchkoliv důkazů, podkladů nebo kritických otázek moderátora.

Tím ale přímá služba Nely Liskové pro proruskou propagandu pouze začala. Jako členka Národní domobrany byla oslovena ministryní zahraničí DLR Natálií Nikonorovou, se kterou se poté měla dohodnout na založení onoho zastupitelského centra v Ostravě, a 24. června 2016 tak byla Lisková jmenována honorárním konzulem Doněcké lidové republiky v České republice.

Proti tomu se pochopitelně ozvalo české ministerstvo zahraničí s tehdejším šéfem Lubomírem Zaorálkem. Lisková se do úřadu jmenovala prakticky sama, a navíc se postavila do čela zastupitelského úřadu samozvané republiky, kterou neuznává Česko ani jiná ze zemí OSN.

Doněcká lidová republika je uznána pouze Republikou Jižní Osetie, s jejíž mezinárodním uznáním to také není příliš valné. Není možné, aby v České republice působil konzul státu, jehož existenci Česko neuznává.

Zatímco proruské servery oslavovaly, jak to česká vlastenka a hrdinka nandala Bruselu a USA tím, že v Evropě založila první zástupné centrum samozvané Doněcké lidové republiky, a na českém ministerstvu zahraničí řešili právní kroky proti "konzulátu", Lisková na začátku září 2016 úřad slavnostně otevřela.

U toho byl krom jejích kolegů z Národní domobrany přítomný například i komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, který je rovněž známý svou náklonností k Putinovi a návštěvami východní Ukrajiny.

Pro Čechy spíš vtip

Od té doby se o Zástupném centru Doněcké lidové republiky v českých médiích už příliš nemluvilo s výjimkou serveru Hlídací pes, který případ dlouhodobě monitoruje a postupně z něj přináší další detaily. Pouze občas se objevily krátké zprávy o tom, jak se vyvíjí snaha českého ministerstva zahraničí "konzulát" zlikvidovat, která byla úspěšně ukončena minulý týden vrchním soudem v Olomouci.

Jinak se o "konzulátu" i Liskové debatovalo hlavně internetovými vtipálky, pro které byla aktivistka pro své konspirační teorie a extravagantní vystupování vždycky vděčným cílem a zábavnou figurkou. Lisková například kdysi šířila falešnou informaci, že na ni byl ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem vydán zatykač, za čímž měl stát tehdejší předseda TOP09 Miroslav Kalousek.

Před letošními prezidentskými volbami nahrála video, ve kterém s vážnou tváří tvrdí, že když se prezidentem stane Jiří Drahoš, za mříže poputují vlastenci, propukne občanská válka a naši zemi zaplaví statisíce muslimů. Na Facebooku dokonce vzniklparodický účet Nely Liskové.

Ostatně Lisková je zvláštní případ i v rámci české extremistické scény. Dokonce i tady se najdou lidé, kteří ji neberou vážně, nebo se proti ní ostře vymezují. Lisková například nemůže publikovat na kontroverzních Parlamentních listech, které se přitom často kasají svou nekorektností a tím, že na ně může psát každý. Podle aktivistky za zákazem samozřejmě stojí vláda, která se ji snaží umlčet.

Vlastenecké noviny, další z dezinformačních serverů, o Liskové mluví jako o lhářce, nebo o "lehčí slečně, jejíž lascivní fotky kdysi zdobily internet". Na jiných pochybných webech je ale jako doma a její košaté texty s názvy jako "Největší teroristické organizace na světě jsou USA, NATO a OSN - Organizace Smrti a Násilí" se tam vesele objevují. Své názory publikuje především na webu Rukojmí.

Aktivní blbec

Na první pohled se Lisková a její svérázná akce se samozvaným konzulátem můžou zdát jako neškodný a prakticky bezvýznamná politická kuriozita, situace za hranicemi je o něco jiná. , kterému se dá jen zasmát a mávnout nad ním rukou. Tak to ale, bohužel, úplně není. Někdo, kdo v Česku vyvolává vesměs jen posměch, slouží pro doněckou a ruskou propagandu jako účinná munice. 

Informační válce v současnosti může posloužit sebevětší hloupost. Není divu, že od počátku o "konzulátu" a aktivitě Liskové horlivě informovala právě ruská a proruská média, která dávala aktivistce výrazně více prostoru, než ta česká.

Lisková přitom hrozila doněckou odvetou v případě likvidace ostravského "konzulátu", kdy dle jejích slov ministerstvo zahraničí DLR má varovat ostatní podobné organizace, které po vzoru "úřadu" v Česku vznikly během posledních let například v Řecku a Itálii. Výhrůžky Liskové jsou sice relativně bezzubé, faktem ale je, že se i likvidaci samozvaného zastupitelství může použít v rámci protizápadní propagandy, která si takovou příležitost sotva nechá ujít.

Liskovou každopádně rozhodnutí soudu, zdá se, zastavit nemůže a s největší pravděpodobností si založí novou organizaci, přes kterou bude aktivně nahrávat proruské propagandě. Ostatně na ruské sociální síti VKontakte (Lisková pravidelně mívá zabanovaný facebookový účet, takže se na něm příliš nevyjadřuje) se aktivistka kasala, že "tohle nic neznamená, jen si pár hlupáků naivně myslí, že mají navrch. Jenže věci už jdou paralelně vedle jejich politiky a je už nikdo nebere vážně."

V současné "postfaktické" éře tak více než jindy platí pořekadlo, že "aktivní blbec je horší než nepřátelská divize".

Tagy: Rusko Česko Ukrajina domácí diplomacie extremismus východní Ukrajina informační válka manipulace a propaganda zahraniční

Zdroje: Vlastní