Rusko si chce vydělat anexí Krymu. Poslanci plánují poslat Kyjevu účet za ukradený poloostrov. Budou chtít kompenzaci i za základny, které v 90. letech ve střední Evropě museli opustit? Ruský politik varuje před odvetou za zbrklé výpady proti Kremlu.

Pět let Krym patří Rusku. Jak na tehdejší a nynější situaci na poloostrově pohlížejí Ukrajinci a Rusové? Zpravodaj Tiscali.cz hovořil s lidmi, do jejichž života krymské události přímo či nepřímo zasáhly.

Válka, nebo sankce? Ukrajina, Rusko a s nimi celý svět čekají, jaké bude mít rozuzlení námořní incident v Kerčském průlivu. Jedno je jasné: ozbrojený střet ruských a ukrajinských plavidel přivedl vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou hluboko pod bod mrazu.

Málokdy se podaří, aby se z lidské tragédie udělala přes noc fraška. Ukrajinci to před týdnem dokázali. Evropa nevěřícně kroutí hlavou a v Kremlu si pobaveně mnou ruce.

V sociální demokracii musí dojít ke strukturálním změnám například ve fungování Lidového domu či ve stanovách, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz předseda spolku Idealisté.cz Radim Hejduk, který za ČSSD také kandidoval do Poslanecké sněmovny v Praze.

Středeční schůzka německého a ruského prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a Vladimira Putina nic zajímavého nepřinesla - kromě obvyklých frází o "nutnosti posílení důvěry a zlepšení vztahů, překonání odcizení a nalezení dlouhodobých řešení existujících krizí". Šlo nicméně o první cestu německé hlavy státu do Moskvy po sedmi letech, která navíc symbolicky připomněla dvě letošní jubilea: Pětisté výročí reformace a sté výročí Velké říjnové socialistické revoluce.

Hájit morální principy je sice věc chvályhodná, setrvávat na nich ale tvrdošíjně a za každou cenu i tehdy, když vedou do slepé uličky, nikomu neprospěje. To platí především v zahraniční politice. Něco podobného se pokusil naznačit šéf německých liberálu ze Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner, když navrhl, aby se konflikt kolem anektovaného Krymu "zmrazil" a začalo se s Moskvou zase normálně mluvit. Za to, že se pokusil prolomit tabu, to pořádně schytal, což je podle deníku Die Welt ukázkou toho, jak maximalistické lpění na morálních pozicích znemožňuje jakoukoliv cestu vpřed.

Pravdu o tom, co se skutečně stalo na počátku srpna na krymských hraničících, se nejspíš jen tak nedozvíme. Chtěli Ukrajinci opravdu spustit vlnu teroru na území, o něž před časem přišli, jak tvrdí Moskva, nebo šlo naopak o ruskou inscenaci, jak se dušují v Kyjevě? Vyloučit se nedá ani "ochotnická činnost", tedy obrazně řečeno.