Dlouhé, až čtrnáctihodinové pracovní směny a vysoká úrazovost za mizerné peníze. Podmínky v amerických továrnách v polovině 19. století byly všechno, jen ne vstřícné. Marné požadavky pracovníků na osmihodinovou pracovní dobu vedly 1. května 1886 ke generální stávce, která o tři dny později skončila masakrem.

Zažitý módní genderový stereotyp, kdy je růžová pro holčičky a modrá pro chlapečky, není nic, co by tu platilo odjakživa. Před 107 lety vyšel článek, který potvrzuje, že to dokonce bývalo obráceně.

Jmenoval se Leif Eriksson a v Evropě ho zná málokdo. Tento viking, od jehož smrti letos uplyne 1000 let, přitom jako první Evropan doplul do Ameriky, téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem.

Zdánlivá banalita, jako je zmrzlinový kornout, byla ve své době revoluční vynález. Dokonce je i známo, že poživatelnou nádobku na ledovou dobrotu vymysleli 23. července 1904. Jen se neví, kdo s nápadem přišel jako první. O autorství se totiž handrkovalo rovnou osm lidí.

Zvráceností a zločinů nashromáždil římský císař Nero za 14 let své vlády požehnaně. Když ale v červnu 68 stál před skutečným problémem, selhal na celé čáře.

Děti v páté třídě brzy dostanou úkol typu "převeď arabská čísla na římská a naopak". Takové zadání však má hned dvě slabá místa: Číslice, se kterými počítáme, nazýváme arabské, jenže Arabové je nevymysleli. Co víc, ani staří Římané nevymysleli římské číslice.

Ve školním dějepise a při sledování historických filmů či seriálů se člověk ne a ne zbavit pocitu, že se ti staří Římané jmenovali tak nějak všichni stejně. Opravdu to tak bylo?

Přísloví "dopadnout jak sedláci u Chlumce" jistě dobře znáte. Událost, podle které vzniklo a která se odehrála před téměř 250 lety, však dnes už tak známá není. Pojďme si ji na její výročí připomenout.