Dnes je pondělí 29. listopadu 2021., Svátek má Zina
Počasí dnes 2°C Sněhové přeháňky

Pište si: Vynalezl jsem… zmrzlinový kornout

Pište si: Vynalezl jsem… zmrzlinový kornout
Modelka Devon Windsorová si také dá ráda zmrzlinku | zdroj: Profimedia

Zdánlivá banalita, jako je zmrzlinový kornout, byla ve své době revoluční vynález. Dokonce je i známo, že poživatelnou nádobku na ledovou dobrotu vymysleli 23. července 1904. Jen se neví, kdo s nápadem přišel jako první. O autorství se totiž handrkovalo rovnou osm lidí.

Na světové výstavě v americkém St. Louis v roce 1904 zmrzlinář Charles E. Menches prohlásil, že vynalezl oplatkový zmrzlinový kornout. Došly mu totiž skleněné misky, a tak si od sousedního cukráře půjčil vafle, stočil je do kornoutu a naplnil zmrzlinou. Autorství se ovšem domáhal i zmíněný cukrář a bývalý námořník Ernest A. Hamwi, který naopak tvrdil, že udělat pro Menchese poživatelný kornout byl jeho nápad. Použil na něj těsto, z něhož se v jeho rodné Sýrii dělají sladké smažené kuličky známé pod názvem zalabia.

Ale tím to nekončilo. Na téže výstavě se k autorství vaflových kornoutů hlásil i libanonský imigrant Abe Doumar a nejméně pět dalších zmrzlinářů a cukrářů. Podle všeho některý z nich přišel jednoho dne s tímto nápadem a všichni ostatní jej ihned začali napodobovat. Celkem nejméně osm prodejců zmrzliny a vaflí tvrdilo, že 23. července 1904 na světové výstavě v St. Louis vynalezli vaflový kornout.

Zmrzlinový kornout byl přitom ve své době skutečně revoluční vynález, protože na přelomu 19. a 20. století ještě nebylo příliš běžné, že by si člověk vzal do ruky něco poživatelného a na ulici to za chůze spořádal.

Při vší úctě k pánům vynálezcům je ovšem třeba připomenout, že první zmínka o něčem na způsob kornoutu, v němž by se podávala zmrzlina, objevuje už v kuchařce Mrs. A. B. Marshall's Book of Cookery z roku 1888. Předpokládá se, že první oplatkové zmrzlinové kornouty použil ve Spojených státech v roce 1896 italský imigrant Italo Marchiony. V prosinci 1903 na ně získal patent (ZDE), byť nejde v pravém slova smyslu o kornouty, ale o poživatelné misky na zmrzlinu. A právě to bylo rozhodující, když se později u soudu neúspěšně domáhal svých práv poté, co se kornouty rozšířily a staly se populární.

Kdo kornout jako jednoduchou, geniální a zároveň poživatelnou nádobku na zmrzlinu vymyslel, se tedy už asi nedopátráme. Lze předpokládat, že tak během krátké doby nezávisle na sobě učinilo několik lidí na různých místech, protože si to zkrátka žádala doba. Stejné je to koneckonců i se samotnou zmrzlinou, jejíž původ se datuje zřejmě už do roku 200 před Kristem, kdy staří Číňané dávali do sněhu zmrznout oslazenou směs rýže a mléka. Recept na tohoto předchůdce zmrzliny pak podle všeho do Evropy přivezl Marco Polo, i když se tvrdí, že už římský císař Nero si potrpěl na sníh a led smíchaný s ovocnou šťávou a Alexandr Veliký zase s chutí polykal sníh oslazený medem.

Zdroje:
Vlastní