No… vlastně skoro ano. Polovina mužů ve starém Římě se jmenovala Marcus, Lucius nebo Gaius (postaru Caius), třetina Publius nebo Quintus. Zbytek necelých dvou desítek obvyklých mužských jmen se používal spíše zřídka.

Tato vlastní jména – praenomen - vybírali rodiče a dávali je potomkům zhruba týden po narození. A pak formálně podruhé, když si mladík směl obléci mužskou tógu. Aby v tom nebyl chaos, měli muži vedle toho ještě tak zvané nomen gentile, čili rodové jméno, které dědili po svém otci.

A protože brzy už ani to nestačilo k jednoznačné identifikaci, přidávalo se ještě třetí jméno – cognomen. Šlo o jakýsi přídomek či přezdívku, která svého nositele charakterizovala a která se rovněž mohla zdědit. Takže například politik, vojevůdce a největší boháč své doby Marcus Licinius Crassus pocházel z rodu Liciniů a byl tlustý a hřmotný (crassus). Filozof a řečník Marcus Tullius Cicero pocházel z rodu Tulliů a podle všeho měl na špičce nosu malou prohlubeň, která připomínala cizrnu (cicer). Nikdy své jméno nechtěl změnit, ale chtěl je „učinit slavnějším než jména Scaurus (kotníkatý) nebo Catulus (mládě)“.

Římané v tom měli pořádek

A jak to bylo s Gaiem Juliem Caesarem? Gaius pocházel z patricijské rodiny Juliů, ale s tím Caesarem je to poněkud složitější. Caesar se sice ve významu císař později používal jako panovnický titul, ale to bylo právě kvůli Gaiovi Juliovi. Přídomek ale prapůvodně podle všeho vznikl ze slovesa caedere, tedy zabíjet, porážet, přeneseně též vyříznout. Podle historika Plinia byl totiž jeden z Caesarových předků vyříznut z matčina těla. Latinský výraz pro císařský řez je ostatně sectio caesarea.

A aby to s těmi jmény nebylo moc jednoduché, významné osobnosti ještě mohly mít další jméno, tak zvaný agnomen. Uděloval je senát a zpravidla odkazovala na zemi, v níž příslušný vojevůdce dosáhl vítězství (například Germanicus). Těchto jmen bylo možné získat více.

Jiná věc byla adopce, kdy dotyčný přejal celé jméno svého adoptivního otce a připojil k němu jméno odvozené od vlastní rodiny. Tak například první císař římské říše Augustus (narozen jako Gaius Octavius) byl adoptován svým prastrýcem Gaiem Juliem Caesarem. Jeho plné jméno pak znělo Gaius Iulius Caesar Octavianus, senát mu později udělil přízvisko Augustus (vznešený).

A jak to bylo se jmény Římanek? Ty měly také vlastní jména jako Gaia nebo Quinta a rodové jméno. A právě tímto rodový jménem bývaly také oslovovány. Takže Cicerově dceři se říkalo Tullia a Caesarově Julia. Římané v tom zkrátka měli pořádek – jako ostatně téměř ve všem.