Informují o tom místní média s odkazem na zprávu, která má být zveřejněna dnes a o níž mají senátoři hlasovat 26. října. Podle analytiků sice není pravděpodobné, že by prokuratura stíhání prezidenta zahájila, závěry komise ale mohou Bolsonarovi uškodit v prezidentských volbách, jež se mají konat příští rok. Bolsonaro už dříve vyšetřování komise označil za frašku.

Senátní komise za téměř půl roku vyslechla desítky expertů i vládních činitelů, jejichž výpovědi mohli Brazilci sledovat v televizi. Ve zprávě, která má bezmála 1200 stran, viní prezidenta zejména z toho, že odmítal koronavirová opatření zaváděná brazilskými guvernéry, doporučoval proti nemoci covid-19 vědecky neověřené medikamenty a obstrukcemi zpozdil dodávky vakcín proti covidu. Tím přispěl k jeho šíření a k úmrtí spojených s covidem, jichž dvousetmilionová Brazílie eviduje na 604 000.

„Rozhodnutí nepořizovat vakcíny v období od července 2020 nejméně do ledna 2021, které postrádalo jakýkoli technický nebo vědecký základ a vzpíralo se doporučením mezinárodních zdravotnických úřadů, si vyžádalo životy tisíců Brazilců, kteří by jinak jistě měli z očkování užitek,“ citoval ze zprávy deník The Guardian. Právě Bolsonarovo odmítnutí nakoupit včas vakcíny by podle autorů zprávy šlo posuzovat jako vraždu.

Například šéf americké farmaceutické firmy Pfizer pro Latinskou Ameriku Carlos Murillo před komisí vypověděl, že brazilská vláda od loňského srpna do letošního února ignorovala několik nabídek Pfizeru na dodávku vakcíny. Zpoždění v dodávkách způsobily i Bolsonarovy kritické výroky na adresu vakcín a Číny. Bolsonaro například prohlásil, že vakcína Coronavac pochází ze země, „která, jak říkají, ten virus vytvořila“.

Laxní přístup k epidemii

Zpráva, kterou mohou senátoři i upravit či odmítnout, navrhuje obvinit sem desítek lidí z asi 24 zločinů. Mohou mezi nimi být i Bolsonarovi synové (senátor, poslanec a radní), kteří se podle komise podíleli na dezinformační kampani. Prezidenta se mělo podle dřívějších zpráv místních médií týkat 11 trestných činů, dva z nich (genocidu a vraždu) ale zřejmě na poslední chvíli komise vyškrtla v obavách, že by zpráva s tak závažnými obviněními v Senátu neprošla.

„Stran těchto činů nepanovala shoda, a to ani mezi právníky,“ uvedl šéf komise Omar Aziz. Mezi zbývajícími devíti činy jsou mimo jiné zločiny proti lidskosti, falšování dokumentů, podvod, zneužití veřejných fondů, podněcování k trestnému činu či šarlatánství.

Bolsonaro od počátku pandemie covid-19 zlehčoval. Opatření proti šíření nemoci odmítal s tím, že důležitější je zachovat chod ekonomiky a nepřipravit lidi o práci. Letos také několikrát napadl u nejvyššího soudu dekrety, jimiž se guvernéři států brazilské federace snažili epidemii zmírnit. Prezident zpochybňuje i očkování proti covidu, který sám loni prodělal, a tvrdí, že nejlepší vakcínou je virus. Jako lék proti nemoci propagoval bez vědeckých důkazů antimalarikum chlorochin či byliny amazonských indiánů.

Kvůli laxnímu přístupu k šíření koronaviru podaly na Bolsonara nevládní organizace a různá sdružení i stížnosti k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), v nichž ho viní ze zločinů proti lidskosti a z genocidy domorodého obyvatelstva. Ze stejného důvodu dorazilo do brazilského parlamentu několik žádostí opozice o zahájení procesu sesazení prezidenta, které ale nemají šanci na schválení.

Někteří kritici prezidenta viní Bolsonara i z toho, že neprojevil dostatečný soucit nad oběťmi pandemie. Loni například pozůstalým vzkázal, že je mu sice „líto všech zemřelých“, ale že „takový je osud“.