Hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího mělo před časem svůj ustavující sněm, na kterém byl její dosavadní pověřený předseda zvolen řádným předsedou. Asi žádný jiný šéf politického uskupení nevykazuje takovou horečnatou aktivitu jako Klaus mladší.

S první místopředsedkyní Trikolóry Zuzanou Majerovou Zahradníkovou v dodávce objíždí republiku. Poskytuje rozhovory do médií. Za několik málo měsíců dal dohromady základní tým a strukturu svého hnutí, představil program a uspořádal sněm. Trikolóra se na něm chlubila tím, že má dva poslance, 21 starostů, 94 oblastních koordinátorů, 10 tisíc registrovaných příznivců, 30 tisíc sledujících na Facebooku a dosud získala tři miliony korun v drobných darech.

S dosavadními výsledky své práce tak Klaus mladší může být spokojený. V zářijovém šetření CVVM se stal nejdůvěryhodnějším mezi předsedy a prvními místopředsedy parlamentních stran, a přeskočil tak i premiéra Andreje Babiše, který se doposud držel na čele tohoto žebříčku. Ve volebních průzkumech Trikolóra rovněž vykazuje pozvolný růst. V červnu měla podle CVVM jedno procento hlasů, v září pak už procenta dvě. Kantar CZ jí v červnu přisoudil tři procenta, v srpnu pak 3,5. Podle Medianu by v srpnu získala dvě procenta, v září pak 1,5.

Může se zdát, že to není žádná sláva, ale vzhledem k tomu, že ještě letos v březnu byl Klaus mladší členem ODS a žádná Trikolóra neexistovala a do sněmovních voleb zbývá ještě dost času, není vůbec jasné, jak hnutí nakonec dopadne. Posměšky nad tím, že Klausovo hnutí má jen 1,5 procenta, rozhodně nejsou namístě. Naopak takhle rychle se začít objevovat v průzkumech veřejného mínění je docela úspěch.

Zásadní ovšem je, kam až může uskupení Václava Klause mladšího se svými preferencemi vystoupat. Jak velký je jeho potenciál a jestli existují nějaké limity, díky nimž se už teď dá říct, že určitou procentuální hranici Trikolóra zkrátka nepřekročí, i kdyby se její předseda a všichni jeho soukmenovci na hlavu stavěli.

Konzervativismus? Punk dneška

Klaus mladší sází na to, že když do svého projektu vloží co nejvíce energie, bude den co den dělat malé krůčky vpřed, potkávat se s lidmi a sympatizanty svého hnutí a svůj úspěch si odpracuje, výsledky se dostaví. Když vezmeme v potaz to, že vznik Trikolóry oznámil teprve před čtyřmi měsíci, vypadá to, že mu tahle strategie celkem vychází.

Zúročuje se mu totiž i práce, kterou odváděl již několik let předtím - například psaním svých pravidelných komentářů pro Novinky.cz, vkládáním dalších a dalších příspěvků na facebook, ale patří sem i mediální pozornost, kterou k sobě přitáhl svým konfliktním angažmá v ODS završeným vyloučením z partaje.

Klaus mladší vychází z toho, že plody úsilí, které nyní do Trikolóry vkládá, se časem znásobí. Pokud věnuje hodně času získávání sympatizantů a členů svého uskupení napříč republikou, povzbuzování těch, které hnutí už má, a působení navenek, kdy upoutává pozornost veřejnosti, v následujících měsících a letech se to Trikolóře může mnohonásobně vrátit a přinést další příznivce, kteří hnutí budou opět získávat nové a nové fanoušky a voliče.

V tomto kontextu stojí za to se ještě vrátit ke Klausovu projevu z ustavujícího sněmu jeho hnutí, který je pozoruhodný a poučný hned z několika důvodů. Pokud někdo Trikolóře v době, kdy zveřejnila svůj podrobný program, vyčítal, jak je dlouhý, nezáživný a nepřitažlivý, měl by nyní vztáhnout tato kritéria ke kandidátskému projevu jejího předsedy.

Klaus mladší se v něm pokusil oslovit všechny věkové skupiny. Mladým vzkázal, že páteční klimatické stávky nejsou žádná rebelie, protože to po nich chce "panel OSN, komise Evropské unie, polovina české vlády a pražský primátor" a "chrání je u toho policie a vzývají novináři". Přirovnal je ke svazákům a dodal, že "být rebelem, dnes znamená podporovat Trikolóru. Konzervativismus je punk dneška."

Šikovný manipulátor a provokatér

Znovu se tak projevil jako šikovný manipulátor a provokatér. Samozřejmě, že Trikolóra nemá s klasickým punkem nic společného a její předseda asi ani nechtěl říct, že by jeho hnutí navazovalo na hudební a životní styl ze 70. let. Použil ho v přeneseném smyslu, aby vyjádřil, že mladí lidé, kteří se budou hlásit k Trikolóře a jejím hodnotám, se budou vymykat z mainstreamu své generace, budou tím vyčnívat a půjdou proti tomu, co od nich očekává velké množství liberálně naladěných médií a ve veřejném prostoru činných občanů.

Zároveň se šéf Trikolóry mladým pokusil vsugerovat, že cesta téhle provokace je ve skutečnosti sexy a má svoji hodnotu. Těžko říct, kdo z mladých lidí se víc vymyká z řad svých vrstevníků a dává najevo postoje, které jsou namířené proti establishmentu: zda ten, kdo se účastní protestů Fridays for Future, nebo ten, kdo je příznivcem Klausovy Trikolóry.

Mainstream ani establishment nejsou něčím černobílým, najdeme v nich různé postoje a názorové proudy. Ty Klausovy budou leckde mainstreamem, jinde však pravým opakem, a totéž platí o názorech klimatických aktivistů. Předseda Trikolóry se však tváří, že je nějaký obecně převládající establishment a elita, proti které on stojí a hájí občany České republiky, a právě z toho se snaží těžit.

To ale není pravda, protože postoje mu blízké nejsou ani v rámci establishmentu ojedinělé. V každém případě platí, že dnes není těžké najít prostředí, kde vás sežerou, když budete tvrdit to, co říká Greta Thunbergová, a stejně tak vás zase někde jinde rozcupují, když se budete hlásit k názorům Klause mladšího.

Neomarxističtí a maoističtí protivníci

Navzdory kejklům se slovy, které šéf Trikolóry předvádí, ovšem není tak jednoduché říct, zda jeho hnutí je pouhým výtvorem marketingu a marketingovým projektem, jak občas zaznívá. Co se tím myslí? A proč by jím měla být zrovna Trikolóra? Je zaměření Klausova uskupení, jeho akcenty, programové body a celé dosavadní působení navenek dílem promyšleného marketingu, vypočítavosti a kalkulu? Znamená to, že Klaus mladší sám nevěří tomu, co říká, a jen účelově využívá toho, o čem se domnívá, že to bude rezonovat? Doklady, které by o tom svědčily, nejsou.

Už jen tím, jakým způsobem Klaus mladší své uskupení vytváří a jaký důraz klade na místní organizace, oblastní koordinátory a velké množství registrovaných příznivců, ze kterých by se měli stát členové hnutí, ztěžuje to, aby Trikolóra byla jednoduše onálepkovaná jako marketingový projekt. Ten by se s ničím takovým nenamáhal a spoléhal by se na několik málo měsíců před volbami, kdy by voliče oslovil pomocí efektivní, profesionální a draze zaplacené kampaně.

To však nic nemění na tom, že různé rétorické figury, které předseda Trikolóry používá, jsou demagogické a manipulativní. Například už zmiňované vymezování se vůči elitám. Přitom sám Klaus mladší se za součást elit nepovažuje. Tohle slovo si tak ponechává v záloze pro tu část elit, s jejímiž názory nesouhlasí, respektive "pro neomarxistické a maoistické protivníky", jak o nich také hovoří, jako by nikdo jiný do elit nepatřil a žádné jiné elity neexistovaly.

Elity jsou ale obecným pojmem, který definuje určitý vliv a pozice ve společnosti, sociální, kulturní a ekonomický kapitál. Kdežto Klaus mladší elity používá jako synonymum pro ty, proti kterým brojí, takže by nikdy neuznal, že on sám - stejně jako jeho otec - je samozřejmě rovněž příslušníkem elit.

Za elity má předseda Trikolóry ty, kteří nejsou na straně lidu, o sobě si však myslí, nebo se tak alespoň tváří, že stojí na stejném břehu jako lid. Nakolik tomu tak je a zda je skutečně v tom, co hlásá, autentický, musí posoudit voliči. Na jejich verdiktu záleží budoucnost Klausova hnutí.