Greta Thunbergová je hvězdou první velikosti. Na klimatickém nebi září jako supernova.

Šestnáctiletá Švédka se proslavila tím, že podnítila hnutí školních stávek pro klima, (#fridaysforfuture), které se ze skandinávské země rozšířilo do dalších států a na další kontinenty. Dnes ji přijímají na světových fórech, stala se osobností prestižního magazínu Time, je navržena na Nobelovu cenu za mír. A nikdo by se nemohl divit, kdyby ji skutečně dostala.

Copatá Greta je v jednom kole, přednáší na již zmíněných světových fórech a v parlamentech, kde vyzývá politiky, aby přijali zákony, které omezí emise plynů přispívajících ke globálnímu oteplování. "Chci, abyste cítili strach, který cítím každý den," říká.

Přijímají ji takové figury, jakými jsou papež František, generální tajemník OSN António Guterres či Terminátor a kalifornský exguvernér Arnold Schwarzenegger. Je jí přičítán úspěch zelených a environmentálních stran v květnových volbách do Evropského parlamentu. Nakladatelství Penguin Books vydává sbírku jejích projevů pod názvem "Nikdo není příliš malý na to, aby něco změnil".

Raketová kariéra. Vždyť před rokem o Gretě ještě nikdo nevěděl. Až jednoho srpnového dne dorazila před parlament ve Stockholmu s cedulí 'Skolstreik för Klimate'…

"Místo do školy si půjdu sednout před parlament. A budu v tom pokračovat, dokud politici nezačnou dodržovat pařížskou klimatickou dohodu," napsala tehdy na svůj facebookový účet.

V příštích měsících ji napodobily miliony školáků.

Pouhý marketing?

Teď si Greta vzala rok prázdnin, aby mohla šířit evangelium bezemisního světa. Plaví se přes severní Atlantik na klimatický summit do New Yorku.

Dělá to stylově – v jachtě Malizia II., která za sebou nezanechává uhlíkovou stopu, pokud si odmyslíme emise při její výrobě a také let dvou jejích spolupracovníků z Evropy do Ameriky, kteří jachtu odvezou zpět do Evropy. Plavidlo je vybaveno solárními panely a podvodními turbínami vyrábějícími elektřinu k navigaci a komunikaci. (Její plavbu můžete sledovat online na Windy.com.)

Fajn marketingový tah, můžete si říct. Je v tom ale jen vypočítavý marketing?

Nejsou za Gretiným misijním tažením proti ohřívání planety také geny? Vždyť jejím předkem byl nositel Nobelovy ceny za chemii Svante Arrhenius, který jako první popsal skleníkový efekt oxidu uhličitého. Bylo to už v roce 1896. V šedesátých letech minulého století pak David Keeling upozornil svět na svůj výpočet, ze kterého vyplývá, že emise oxidu uhličitého způsobené člověkem jsou dostatečně velké na to, aby způsobily globální oteplování.

zdroj: YouTube

Takže nic nového pod sluncem. Greta neříká nic, co by před ní neřekl někdo jiný. Ani to sama netvrdí. Důležitý je však motiv, proč to říká: "Dělám to proto, že vy dospělí mi kradete budoucnost," opakuje.

Greta vlastně jen připomíná politikům to, k čemu se oni nebo jejich předchůdci zavázali. Mimochodem, hodnotí to nedávná analýza Grantham Institute. Z ní vyplývá, že ze 185 států, které v roce 2015 ratifikovaly pařížskou klimatickou dohodu, jich sliby redukce skleníkových plynů plní jen 17. A Evropská unie, potažmo Česko, mezi nimi nejsou.

Copak bychom neměli být té naivní copaté teenagerce vděčni, že nás na to upozorňuje?

Pryč od fosilu. Ale za kolik?

Někdo Gretě Thunbergové nekriticky tleská, jiný ji zase demagogicky kritizuje. Jedny dokáže strhnout, druhé rozpálit do běla. Málokdo se však zabývá obsahem toho, co říká (jak jinak - příliš mladá na to, aby nám cokoli říkala).

Miloš Zeman ji nazval 'hysterkou'. Antónia Guterrese přiměla k pokání. Poté, co se s ní setkal, vrchní administrátor OSN pravil: "Moje generace selhala, když měla reagovat na dramatické výzvy změny klimatu."

Proč ale selhala? Vždyť voliči si přejí svět bez emisí.

Jenže jen do chvíle, než se dozvědí, kolik to bude stát a že to budou muset platit z daní. V takovém okamžiku přicházejí o iluze.

Když francouzská vláda zvýšila uhlíkovou daň, a tím zdražila benzín a naftu, zatížila lidi ve venkovských oblastech, odkázané na automobily se spalovacími motory. Z jejich protestů vzniklo hnutí žlutých vest, které přimělo kabinet prezidenta Emmanuela Macrona k ústupu.

Přechod od fosilní (uhlíkové) k nízkoemisní nebo bezemisní ekonomice je zkrátka technicky obtížný a také nákladný. Greta tlačí na politiky, ti se však řídí přáním voličů.

Neměli by si to tedy Greta a její klimatičtí vrstevníci vyříkat s rodiči, kteří jsou odpovědní za volbu těch, co "ničí planetu"? Brzy ostatně dostanou stejnou šanci.

Jak se svým volebním právem naloží? Zúčtují s fosilními politiky, anebo jako jejich rodiče zkrotnou a smíří se s nimi?

Tipněte si.