Společnou kandidátku opozičního hnutí SPD a neparlamentní Trikolory pro eurovolby povede někdejší europoslanec Petr Mach (SPD), který v minulosti stál v čele Svobodných. Za ním budou na listině nynější europoslanec Ivan David (SPD) a někdejší poslankyně ODS, předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. Při dnešní celostátní konferenci hnutí SPD v Praze to novinářům oznámil jeho předseda Tomio Okamura. Cílem je podle něho získat ve volbách do Evropského parlamentu nejméně tři mandáty.

Alternativa pro Německo chce více spolupracovat s rakouskou stranou Svobodných. Zatímco AfD posílily nedávné volební úspěchy na východě Německa, Svobodní se teprve dávají dohromady po skandálu s ruskou stopou, kvůli němuž vloni padla rakouská vláda. O kontakty obou stran se dlouhodobě stará i poslanec Bundestagu s českými kořeny Petr Bystroň. Ten je i spojkou mezi AfD a hnutím Trikolóra Václava Klause mladšího, píše Vojtěch Berger na serveru Hlídací pes.

KDU-ČSL si příští týden zvolí nového stranického šéfa, který v čele partaje nahradí Marka Výborného, jenž se rozhodl po smrti manželky rezignovat. Jeho nástupce stojí před úkolem, jak stranu i v příštím volebním období udržet v Poslanecké sněmovně. Nabízejí se dvě možnosti. Dokážou je lidovci využít?

Milion chvilek chce docílit toho, že "demokratické strany" zvítězí v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny. Jak si tento závazek vykládat, v čem je problematický a proč jde o přelomový počin spolku, v jehož čele stojí Mikuláš Minář? A je vůbec představitelné, že Milion chvilek svého cíle dosáhne? 

Alternativa pro Německo si o víkendu na stranickém sjezdu vybere nové vedení. Se zájmem bude aktuální vývoj v německé opoziční straně jistě sledovat i české hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího. Do předsednictva AfD totiž kandiduje i Petr Bystroň, německý poslanec českého původu, který v září řečnil na ustavujícím sjezdu Trikolóry v Brně. Oficiální partnerství zatím ale AfD s Trikolórou nemá, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.

Milion chvilek má novou podpisovou akci, která na rozdíl od té předchozí obsahuje pozitivní program. Jeho obecnost sice umožňuje, aby se k němu přidal skoro každý. Přesto spolek, v jehož čele stojí Mikuláš Minář, možná nevědomky vytváří hráz mezi těmi, kteří jsou ochotni věnovat chvilku demokracii, a těmi ostatními.

Nejen v Česku zapůsobily jako menší bomba titulky z minulého týdne, podle kterých "Drážďany vyhlásily nouzový stav kvůli nacismu". Nic takového se sice nestalo, téma ale začalo žít svým vlastním životem a saská metropole se teď obává o ztrátu renomé. Spolková země Sasko nicméně problém s krajní pravicí nezpochybnitelně má, a to dlouhodobý. Týká se navíc i sousední České republiky, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.

Svoboda a nezávislost veřejnoprávních médií je lakmusovým papírkem toho, zda a nakolik se politika obrací od liberální demokracie k autokratismu. Jasně vidět je to na příkladu Maďarska nebo Polska. I v Česku útoků na veřejnoprávní média znatelně přibývá. Ať už jde o výroky a návrhy politiků, či o výběr členů mediálních rad a jejich činy, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.