Václav Klaus ml. jako pokrytecký bojovník proti politické korektnosti

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Václav Štefan

Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. Tuto známou hlášku z alegorie George Orwella Farma zvířat znají snad i ti, kdo knihu nečetli. Tímto heslem, jak se zdá, by se u nás chtěl částečně řídit i kontroverzní poslanec za ODS Václav Klaus ml. - aspoň, co se politické korektnosti týče.

Václav Klaus ml.

Václav Klaus ml.,zdroj: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Syn bývalého prezidenta je obecně znám svou častou kritikou politické korektnosti a někdy skutečně značně ostrými útoky na své politické protivníky a názorové oponenty. Jeho vášnivá rétorika je plná poněkud směšných hanlivých výrazů jako "eurohujeři" a "neomarxisté", které slouží především ke shození a onálepkování protivníka, ač je těžké definovat, co vlastně přesně znamenají.

Velkou oblibu má Klaus ml. v laciných útocích přes asijské diktátory. Můžeme tak slyšet, jak někoho spojuje s maoismem, případně přímo s vůdcem Rudých Khmerů Pol Potem. Nedávno se tak stalo například v případě pirátských poslanců Jakuba Michálka a Mikuláše Ferjenčíka.

Útočník Klaus

Klausova kariéra je podobných "politicky nekorektních" útoků plná. Během první prezidentské volby v roce 2013 se ostře pustil do Karla Schwarzenberga, jemuž se dětinsky vysmíval za jeho výslovnost při zpěvu hymny (za to se nakonec omluvil) a útočil i přes kandidátova otce, kterého spojoval s kolaborací s třetí říší.

V souvislosti s tímto případem přirovnal rovněž novináře Martina Veselovského k inkvizitorovi, když s ním na téma vedl rozhovor. Veselovský ho jako moderátor pochopitelně konfrontoval s opačnými názory, což se ale Klausovi mladšímu nelíbilo a žádal omluvu.

Dalších výrazných nevybíravých útoků se kontroverzní politik dopustil také na účet mladého prostějovského aktivisty Jakuba Čecha, kterého na Facebooku označil za udavače a spojil ho s legendárním dětským hrdinou Sovětského svazu Pavlíkem Morozovem, jenž udal svoje rodiče. Proč je toho názoru, se tehdy Klaus nesnažil nijak vysvětlit ani podložit.

Výrazná byla i bouře, kterou syn bývalého prezidenta rozpoutal loni v červenci svými útoky na režisérku Olgu Sommerovou, jež se tehdy chystala na volby do Poslanecké sněmovny na kandidátce TOP09. Klaus mladší ji napadl přes podle všeho lživou citaci, dle níž měla Sommerová pohrdat lidmi žijícími v panelácích. Ač se režisérka proti útoku ohradila a žádala Klause, ať buď doloží pravdivost vyjádření, nebo se omluví, nestalo se ani jedno. Václav Klaus mladší se odmítl omluvit s vyjádřením ve smyslu, že nebude TOP09 dělat reklamu.

Čiré pokrytectví 

Co se ale stane, když někdo na takového hrdého zastánce boje proti politické korektnosti, cenzuře a zpátečnickým "neomarxistům" použije jeho vlastní medicínu? Překvapivě se nezasměje a nemávne nad tím rukou a nepolibuje si v tom, jak je dobře, že jsou všichni tak politicky nekorektní.

Udělá pokrytecky přesně pravý opak. Naštve se, že se o něm někdo odvážil vyjadřovat nepěkně, autorův názor prohlásí za lež, zavolá svému právníkovi a jeho prostřednictvím požádá o omluvu. A přesně to se minulý týden stalo kvůli pátému číslu měsíčníku Revue Forum Pavla Šafra, o čemž informoval sám Václav Klaus ml. prostřednictvím internetového videa.

Rozhořčil se, že byl novinářem Janem Jandourkem kvůli svým nekompromisním postojům proti EU zařazen do seznamu lidí jdoucích na ruku zájmům Ruské federace, kde je například ve společnosti svého otce, současné hlavy státu nebo politologa a neúspěšného politika Petra Robejška. Především mu vadí název seznamu, který zní "Putinovi služebníci: Tito lidé usilují o odchod Česka z EU a připoutání k Rusku" a proti kterému se ve své zprávě ohrazuje i Klausův právník, jenž toto označení považuje za pomluvu.

Přitom se jedná o legitimní názor novináře, který se jednoduše domnívá, že politikovo působení proti EU může nahrávat do karet ruským zájmům, a činit tak nepřímou službu pro Vladimíra Putina. Nikdo se tu opravdu nesnaží tvrdit, že by Václav Klaus ml. byl tajným ruským agentem, jak o tom rozhořčený politik mluví: "Nenechám si od zprofanovaných mediálních šíbrů nadávat do ruských agentů a podobně, jen proto, že si myslím o Evropské unii něco jiného než oni," stojí u zmíněného videa na Klausově Facebooku. Těžko říct, kde pan poslanec toto nadávání do ruských agentů četl, v Revue Forum to rozhodně nebylo.

Jako nacistická propaganda?

Václava Klause ml. rovněž pobouřila titulní strana časopisu, kde je společně se svým otcem, předsedou SPD Tomiem Okamurou a dalšími politiky lehce karikován a autor obrázku mu přiřkl podobu záporáka Jokera z komiksů a filmů se superhrdinou Batmanem. Klaus i jeho právník to velmi přehnaně označili za inspirované nacistickým propagandistickým časopisem Der Stürmer z dob třetí říše.

Screenshot-2018-04-05-14.34.16

Jasně, titulní strana časopisu Revue Forum se nám nemusí líbit a můžeme ji považovat za krajně nevkusnou. Ale označit její obsah jako něco, co je už za hranou, prostě nelze. Je to skutečně jen slabý odvar toho, co se obvykle v rámci politických karikatur objevuje. Stačí se podívat například na titulní strany známého časopisu Charlie Hebdo. Proti tomu je dnes prakticky upadlá kultura politických karikatur u nás opravdu naprosté nic, zachraňuje to snad jedině Pavel Reisenauer, s jehož kresbami se lze nejčastěji setkat v týdeníku Respekt.

Politici vs. karikatury

Ostatně většina politiků, kteří se u nás v minulosti pokusili podobně napadnout nelichotivé karikatury a označení, pohořela. Takřka legendárním se stal konflikt mezi Tomiem Okamurou a týdeníkem Reflex, který ho v roce 2013 na přebalu jednoho vydání vyobrazil jako klauna a několikrát ho označil za Pitomia. Soudy následně připustily, že v rámci legitimní kritiky je taková přezdívka možná. S tím se Okamura dodnes nesmířil a loni kauzu pohnal k Nejvyššímu soudu.

S Reflexem byl v konfliktu také David Rath, když se na titulní straně časopisu v roce 2009 objevil jeho obličej stylizovaný do Adolfa Hitlera. Rath se pokusil věc vyřešit právními kroky, ale marně. Soud se postavil na stranu Reflexu a prohlásil, že "karikatura je specifickým prostředkem k vyjádření názoru, jenž pracuje se sobě vlastními prostředky, které se vyznačují nadsázkou, ironií, ostrostí a jednostranností".

Nejčerstvější případ je z loňského roku, kdy se Jana Nečasová ohradila proti karikatuře, která se objevila v rámci předvolební kampaně na autobusu Pirátů. Manželka bývalého premiéra na ní byla vyobrazena jako loutkářka hrající si právě s Petrem Nečasem. Soud se zastal Pirátů a dodal, že "žalobkyně je osobou veřejného zájmu, která je povinna snášet důsledky vyvozené z její politické odpovědnosti a akceptovat větší míru kritiky".

I v těchto případech se rozhodně jednalo o drsnější karikatury, než jaké se dočkal Václav Klaus ml., takže uvidíme, jak tento odvážný bojovník proti politické korektnosti ve svém momentálním boji za politickou korektnost pochodí.

Tagy: Rusko Česko Česká republika domácí karikatura česká média média a internet justice a soudy politická korektnost

Zdroje: Vlastní