Trikolóra Václava Klause mladšího zveřejnila podrobnou verzi svého programu, seznam předsedů odborných komisí a nedávno také aktuální verzi svých stanov. Hnutí Klause mladšího se tak pomalu rozjíždí a vzhledem k tomu, že řádné sněmovní volby mají být až za více než dva roky a k předčasným se zatím neschyluje, zdá se, že bývalý předseda školského výboru ve sněmovně krok za krokem s dostatečnou časovou rezervou buduje nové politické uskupení, které se netají svou ambicí být ve vládě.

Je dobré nezapomínat, že Trikolóra sotva vznikla, a už je jí všude plno. Také se již objevila ve třech průzkumech veřejného mínění (podle červnového šetření Kantar CZ pro Českou televizi by měla tři procenta hlasů, rovněž v červnovém volebním modelu CVVM získala jedno procento a v srpnu v průzkumu společnosti Median dvě procenta).

Hnutí přitom stále ještě vede přípravný výbor a pověřený předseda, kterým je Klaus mladší. Ze svého středu si ho zvolil právě přípravný výbor. Řádné vedení nastoupí až po ustavujícím celostátním sněmu Trikolóry, který má přípravný výbor svolat nejpozději do šesti měsíců od vzniku hnutí.

Z toho plyne, že Klausovo uskupení se ještě ani pořádně neustavilo, a už se objevuje v předvolebních průzkumech a budí pozornost. Proto by byla chyba mávnout nad ním rukou a věštit mu v příštích volbách do sněmovny maximálně "krásná" dvě procenta, případně ho označovat za následovníka Realistů Petra Robejška, kteří se před časem rozpustili a v posledních sněmovních volbách získali 0,71 procenta. Stejně tak mylné je považovat Trikolóru za dvojče Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury a vyvozovat z toho, že musí nutně pohořet, protože jedno takové hnutí již existuje.

Pěkný počáteční kapitál od mateřské partaje

Pověřený předseda Trikolóry přes některé zdánlivé podobnosti vytváří něco trochu jiného, a hlavně si na rozdíl od Robejška a jeho Realistů počíná mnohem šikovněji. Už jen to, jak se nejprve nechal za ODS zvolit poslancem, nemluvě o tom, jak několik let předtím i poté systematicky budoval svoji fanouškovskou základu tím, že každý týden psal své komentáře na Novinky.cz, což mu pak také ve sněmovních volbách pomohlo získat velké množství preferenčních hlasů.

Následně se nechal ze strany vyhodit a nyní svůj poslanecký mandát, který obdržel v dresu občanských demokratů, využívá k propagaci a prezentaci nově založeného hnutí. Kromě toho své bývalé partaji přebral ještě další poslankyni Zuzanu Majerovou Zahradníkovou.

Rovněž předsedy odborných komisí a detailní verzi programu představil v prostorách Poslanecké sněmovny. Tím tomu dodal patřičnou váhu a ukázal, že s Trikolórou je třeba počítat, protože už dnes je v dolní komoře přítomná, hlásí se zde o slovo, je sněmovním hnutím a předpokládá, že jím zůstane i po příštích volbách.

Ostatně i všemi svými vystoupeními, která v dolní komoře má a ve kterých za své hnutí hovoří, Klaus mladší ve skutečnosti parazituje na tom, že mu ODS umožnila za ni kandidovat a nechat se do sněmovny zvolit. Nechala tak vyrůst svého přímého konkurenta, který stále těží z toho, že v řadách občanských demokratů donedávna působil. Jinak řečeno, Občanská demokratická strana mu dala do začátku pěkný počáteční kapitál, který pověřený šéf Trikolóry umně zúročuje a využívá proti své dříve mateřské partaji.

Drobný zemědělec a vlastník velkého agrárního podniku

Aktuální stanovy, postavy jednotlivých odborných garantů a podrobná verze programu pak především zpřesňují obrázek toho, co je hnutí Trikolora zač a jak by její případné působení ve vládní koalici jednou mohlo vypadat. Důležité je vnímat to všechno jako jeden celek a hledat v tom hlavní principy, na něž Klaus mladší sází.

Co se týče předsedů odborných komisí, většinou sice nejde o nějaká extra známá jména, zato však mezi nimi najdeme bývalého ředitele Národního parku Šumava, prezidenta Agrární komory ČR, někdejšího ředitele Vinohradské nemocnice, válečného veterána, předsedu Národní rady osob se zdravotním postižením ČR či obhájce ředitelky zdravotní školy z případu se studentkami s muslimskými šátky.

Zdá se, že pro Klause mladšího je nejdůležitější to, aby si mohl odškrtnout, že jde o odborníky a lidi z praxe, a následně to hlásal do světa, jak to učinil i na svém facebookovém profilu ("pro policii skutečný policajt; pro zemědělce člověk pracující na spoustě hektarů; pro zahraničí někdo s obrovským mezinárodním renomé atd.").

Nelze si v této souvislosti nevzpomenout na premiéra Andreje Babiše a jeho řeči o vládě odborníků. Důraz na odborníky je zkrátka pořád populární. Je to už takový kolorit, který mnoho neznamená. O dost více záleží na tom, jaký bude konkrétní obsah a co daní experti hnutí přinesou.

Nakonec není příliš těžké najít experta, který vám odkývne přesně to, co byste rádi. Odborníci a lidé z praxe jsou různí, jejich úroveň se liší, a stejně tak jejich názory a - co je ještě důležitější - zájmy. Něco jiného vám řekne drobný zemědělec a něco jiného vlastník velkého agrárního podniku.

Výsostně konzervativní a obranářská síla v politice

Proti odbornosti Klause mladšího, který je předsedou odborné komise Trikolóry pro školství, asi velké množství učitelů a ředitelů nebude mít námitek. Ale nejde jen o to, že jim svými názory konvenuje? Naopak řada lidí, kteří se vzdělávacími politikami zabývají odborně a dívají se na vzdělávací systém jako na provázaný celek, nad různými jeho návrhy a postoji kroutí hlavou. Jedna věc je mít zkušenost s konkrétní školou, a druhá uvažovat o vzdělávání v širším kontextu.

Bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze Miroslav Ševčík, který pro změnu šéfuje odborné komisi pro finance, je na tom ještě výrazně hůř. V minulosti s ním byla spojena řada kauz a konfliktů a dokonce se veřejně zpochybňovala jeho odborná erudice.

Hodnotové a ideové vymezení Trikolory je jednoznačně a výstižně popsané v jejích stanovách, kde se mimo jiné píše: "Navazujeme na tradice naší evropské křesťanské civilizace, které jsou dnes z mnoha směrů ohrožovány. Hnutí Trikolóra chce rozvíjet humanitní a demokratické tradice naší společnosti a usiluje o uplatňování konzervativních hodnot v politice a v životě společnosti. Jsme připraveni vrátit lidem jejich zemi, bránit normální svět, rodinu, manželství, obec, stát. Víme, že bohatství vzniká z práce, a ne z dotací, bráníme národní demokracii a suverenitu České republiky."

Když k tomu přidáme osobnosti jednotlivých odborných garantů Trikolóry a co se konkrétně píše v podrobné verzi jejího programu, jasně z toho vyplývá obraz uskupení Klause mladšího jako politické síly, která je výsostně konzervativní a obranářská a kombinuje důraz na to staré, známé, malé a naše (vyostřený v kontextu kulturních, technologických i globálních změn) s pravicovým dědictvím ODS z 90. let.

Samotný program Trikolóry působí místy rozmělněně, nepřehledně a někdy až vágně a neuchopitelně. Trochu to vypadá, jako by podrobný program nově založeného subjektu nebyl zase tak podstatný. Klíčový je étos, který Klaus mladší svému hnutí dává, a následně některé emblematické věci, které zřejmě bude chtít v případě své účasti ve vládě prosadit - například zrušení plošné inkluze na školách.