Nic nekončí, jedeme dál: Jde se zbavit Klause?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Politická kariéra Václava Klause mladšího se jeho vyhazovem z ODS zachvěla, ke svému závěru se však nechýlí. Jaké plány může mít a jak by současnou situaci mohl využít ve svůj prospěch? A proč by občanští demokraté měli být ostražitější, než když ho měli ve svých řadách?

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší,zdroj: Michal Šula / MAFRA / Profimedia

Říká se, že pokaždé, když něco končí, něco nového začíná. Totéž platí i o vyloučení Václava Klause mladšího z ODS. Vzhledem k tomu, že poslanec a předseda školského sněmovního výboru ke svému konci ve straně sám směřoval a neudělal nic pro to, aby mu zabránil, jeho další dráha a působení asi nebudou úplně nahodilé a postavené na improvizaci.

Nemá smysl rozebírat, zda občanští demokraté měli jinou možnost, než ho z partaje vypoklonkovat. Na jednu stranu tím sice jen vyplnili to, co si zřejmě sám Klaus přál, ale kdyby se s ním v sobotu nerozloučili, vše by pro ně bylo ještě horší. Poslanec by situaci nadále hrotil, stupňoval svoje provokace, ODS by se stále více trápila a nakonec by vedení strany stejně nemělo jinou možnost než syna bývalého prezidenta a otce zakladatele ze svých řad vyloučit.

Zásadní bude, jaká interpretace Klausova vyhazovu ve veřejném vnímání zvítězí. Z minulosti víme, že Václav Klaus starší vynikal schopností vnutit všem svoji verzi událostí. Už jen to, že se ujal termín 'sarajevský atentát', v němž je obsaženo to, že na tehdejšího předsedu ODS a premiéra někdo zákeřně a zbaběle zaútočil a pokusil se ho svrhnout v době jeho nepřítomnosti, je toho dokladem. Jestli touto dovedností disponuje i Klaus mladší, teprve uvidíme.

V jeho stanovisku k vyloučení z ODS, které Klaus zveřejnil na své facebookové stránce, je důležitý jednak první bod: "Kdybych byl předsedou strany a měl tam řadového poslance Profesora Fialu, nikdy bych ho nevylučoval, nebál se, že mě zastíní nebo mi to pokazí nebo že má jiné názory." A stejně tak stojí za pozornost bod třetí: "Nebudu se k ODS vyjadřovat také z důvodu, že se spoustou členů budu v budoucnosti spolupracovat. Nejenom s těmi, co mě podpořili v posledních dnech."

Při troše snahy a s pomocí dalších vyjádření Klause mladšího můžeme rekonstruovat další kroky, které může podniknout, a celkový směr jeho aktivit. Poslanec dává najevo, že jeho úmyslem není dlouhodobě působit na pozici řadového člena dolní komory. Rád by do exekutivní funkce, konkrétně se nabízí post ministra školství. Když se zamyslíme nad tím, co by mu mohlo pomoci se jím stát, je zjevné, že by musel být součástí takové strany - nebo mít k ní alespoň velmi blízko - která bude ve vládě a na ministerské posty dosáhne.

Méně agresivní a ukřičená než SPD

V první fázi zkusil ODS. Zmapoval si terén a zjistil, že jeho pozice ve straně je natolik slabá a okrajová, že tudy cesta nepovede. V poslední době také koketoval s Okamurovou SPD. Otázka je, zda zrovna tohle je partaj, která by Klausovi mohla zajistit exekutivní post. Z toho důvodu není úplně od věci, že dříve či později může usilovat o založení vlastní politické strany.

Časem může dát kolem sebe dohromady hlouček blízkých poslanců a poslankyň, odpadlíků z různých subjektů, asi především z SPD a ODS, ale určitě se přidá i leckdo další mimo Poslaneckou sněmovnu. Spolu s nimi by pak mohl založit novou partaj inspirovanou německou AfD (Alternativou pro Německo).

Takové uskupení by za určitých okolností mohlo z politické mapy vymazat SPD, a kromě toho ukrojit část voličů občanským demokratům. Na rozdíl od Svobody a přímé demokracie by však nešlo o podnikatelský projekt, a byť by partaj byla od začátku profilovaná jako strana Václava Klause mladšího a jeho místy dost vyhrocených názorů, navenek by se prezentovala přece jen o něco seriózněji než SPD.

Už od začátku by musela být vymezená tak, aby s ní aspoň některé strany byly ochotné jít do vládní koalice. Takové vyhlídky dnes SPD nemá. V první řadě by spolupráce s novou partají musela být přijatelná pro Babišovo hnutí ANO a ODS. Oproti Okamurovu hnutí by proto Klausova strana musela působit méně agresivně, ukřičeně a extrémně.

Ne tak nereálné sci-fi

Zvlášť opatrný by Klaus musel být ve vztahu k občanským demokratům, aby si je proti sobě příliš nepoštval, a neohrozil tím budoucí koaliční spolupráci, což je patrné už teď z jeho stanoviska k vyloučení z partaje. Svoji kritiku tak směřuje spíše na předsedu ODS Petra Fialu než na stranu jako takovou, ke které se už nechce dále vyjadřovat.

V případě, že by se Klausovi povedlo dostat novou stranu do sněmovny, nemusí už být takové sci-fi, jak to vypadá nyní, udělat z ní součást vládní koalice a případně získat post ministra školství. Po příštích volbách bude mít hnutí ANO o koaliční partnery nouzi a bude rádo za každého, který se mu nabídne. ODS sice může mít s takovým scénářem problém, záleží však v jaké kondici v té době bude a jak silnou pozici v ní bude mít Petr Fiala.

I když se Klaus mladší nebude k ODS vyjadřovat, neznamená to, že nebude využívat své příznivce ve straně k tomu, aby Fialovi co nejvíce zatopil. A pokud opravdu nová partaj část voličů (a možná také členů) ODS odláká a preference občanských demokratů budou stagnovat či klesat, docela dobře se může stát, že Fiala bude nucen odejít a do čela strany se dostane někdo, kdo koaliční spolupráci s hnutím ANO a Klausovým uskupením bude více nakloněn.

Důležité je rovněž připomenout, že po dalších sněmovních volbách bude ve funkci prezidenta zřejmě stále Miloš Zeman, což může prospět jak Babišovi, tak Klausovi. A samozřejmě, pokud by tenhle tah Klausovi vyšel, je pak už jen otázka času, kdy bude kandidovat na prezidenta republiky: zda již v roce 2023, nebo jestli by dal přednost vedení ministerstva a své straně a kandidaturu na Hrad by o jedno volební období odložil.

Stále platná věta Klause staršího

Jistě, vše se může odehrát i jinak, ale pro ODS určitě z vyloučení Klause mladšího neplyne to, že by bylo po všem a mohla si oddechnout. Naopak. Ten pravý útok, který bude mít za cíl připravit ji minimálně o část straníků, sympatizantů a voličů, pravděpodobně teprve přijde. Z výše popsaných důvodů nemusí být vedený přímo a explicitně proti Občanské demokratické straně.

Výzva adresovaná jejím členům a příznivcům - a nejen jim - může znít: Chybí tady opravdová pravicová, konzervativní strana, kterou v době svého vzniku a ještě v 90. letech byla ODS. Dnes tady takovou stranu nemáme, chceme ji založit, přidejte se k nám.

Občanští demokraté by na to měli myslet už teď a počítat s tím, že se něco takového může stát, protože čím více oslabená a vnitřními spory paralyzovaná ODS bude, tím lépe pro novou partaj, která by chtěla alespoň z části zaujmout její místo. Proto je pro Klause výhodnější, aby někteří jeho sympatizanti ze strany neodcházeli a činili se uvnitř.

Těm, kterým se uvedený scénář nezamlouvá, nezbývá než se aspoň nenechat zneužít a nenaskakovat na budoucí útoky, kterými může být Fialova ODS - a hlavně pozice samotného stranického předsedy - oslabována a podkopávána. V této souvislosti stojí za to připomenout článek v sobotní Mladé frontě Dnes s titulkem: Voliči důvěřují více Klausovi mladšímu než Fialovi, ukázal průzkum ODS. Z textu, jenž pojednává o průzkumu, který si strana nechala udělat k volbám do Evropského parlamentu, ovšem vyplývá, že u voličů, kteří by dali hlas ODS v evropských volbách, má větší důvěru Fiala.

Tak nebo tak, Klausovým vyhozením z partaje nic nekončí, naopak stále platí okřídlená věta jeho otce, kterou prohlásil v době po sarajevském atentátu: "Nic nekončí, jdeme dál." (Když končil ve funkci prezidenta, zopakoval ji v lehce upravené podobě: "Nic nekončí, jedeme dál.") Vzhledem k tomu, co všechno následovalo a co vše jsme si posléze s Klausem starším užili, je dobré nepodceňovat ani to, co všechno nás ještě může čekat s Klausem mladším.

Tagy: ODS Česko domácí Parlamentní volby přímá volba prezidenta hnutí Ano česká politika Poslanecká sněmovna ČR pravice a levice Svoboda a přímá demokracie SPD

Zdroje: Vlastní