Letní americká vlna strhávání "rasistických" soch, pomníků, fontán a dalších monumentů připomínajících konfederační generály se pomaličku přelila přes Atlantik do Evropy. Nebo přesněji řečeno zatím jen do Velké Británie, protože možná není daleko doba, kdy po brexitu bude považováno za politicky nekorektní i označovat britské ostrovy za součást Evropy.

Historici se doteď přou o to, zda byla britská zdravotní sestra Edit Cavellová špionka, nebo jen odvážná žena s dobrou duší. Ať tak či tak, během první světové války pomáhala z okupované Belgie prchnout ukrytým Britům a zachránit jim tak životy. Sama za to zaplatila nejvyšší cenu – tento týden uplynulo 102 let ode dne, kdy ji Němci za její činy popravili. Téměř přes noc se z ní kvůli tomu stala národní hrdinka.

Psi rozumějí lidem jako žádné jiné zvíře a jako žádné jiné zvíře dokáží reagovat na naše signály a podněty. A to platí nejen pro dospělé hafany, ale i pro štěňata. Psi se zkrátka už rodí s tím, že člověka pokládají za relevantního tvora. Teď vědci zkoumají, zda náš nejlepší přítel nasazuje svůj proslulý smutný psí pohled záměrně, aby z toho pro sebe vytěžil nějaké výhody.

Britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová se sice na výroční konferenci své Konzervativní strany snažila zachránit, co se dá, s největší pravděpodobností je ale už politicky vyřízená. Škodolibá a zlomyslná radost Evropanů z drhnoucích jednání o brexitu a britské bezradnosti přitom není namístě: pro budoucnost starého kontinentu to je zničující.

V příběhu nechybí černá neoznačená auta, staré mobily s neregistrovanými simkami, noční schůzky v zapadlých podnicích za městem a posílání zpráv a dokumentů pomocí šifrovacích programů. Na konci děje jako k krimifilmů stálo odhalení pravé totožnosti jednoho z nejhledanějších islamistů posledních let: Džihádisty Johna. 

Je horší přežívat ve vegetativním stavu, nebo být v kómatu, ve kterém člověk vnímá, ale je uvězněn v nehybném, nefunkčním těle a nikdo o tom neví? Unikátní vědecká metoda umožňuje se na to pacientů zeptat přímo. Odpovědí pomocí myšlenek.

Po 31. srpnu 1997 se zdálo, že se celý svět spojil v zármutku nad smrtí princezny Diany. Byl to zároveň zásadní zlom v kultuře společného a masového truchlení. Ne že by tento fenomén dřív neexistoval, ale po Dianině smrti nabyl dosud nevídaných dimenzí, kdy na několik dní ochromil nejen celý národ, ale zasáhl v podstatě celý svět.

Tolikrát zatracovaná globalizace je zřejmě historicky nejúspěšnějším programem boje proti chudobě. Rozšíření ekonomické svobody a kapitalismus vytáhly za posledních 35 let téměř miliardu lidí z bídy. Ekonomická svoboda, nebo chcete-li kapitalismus či tržní hospodářství, jsou ale vždy logicky spojeny s materiální nerovností. Přesto se většině obyčejných lidí na Západě ještě nikdy nedařilo tak dobře jako nyní. Žijí si v podstatě tak, jako kdysi králové, jen s tím rozdílem, že nemají moc. Ta totiž patří výhradně takzvaným elitám. Z toho pramenící nevole občanů pak s úspěchem využívají populisté.