Obyvatelé Krymu si opět zvykají na život bez elektřiny. Ukrajina se nepustila do opravy elektrických sloupů, které o víkendu odpálili ukrajinští radikálové a přerušili tak dodávku elektřiny na poloostrov anektovaný Ruskem. Kyjev tentokrát dává přednost politice před ekonomikou a sází na nacionalistickou nótu. Nejde si přitom nevšimnout načasování akce radikálů – vedení odpálili v době, kdy se Západ začíná domlouvat s Ruskem na spolupráci v boji proti Islámskému státu. 

Desetičlenná delegace francouzských poslanců a senátorů míří na Krym. Jejich návštěva území anektovaného před časem Ruskem, která začíná ve čtvrtek, vyvolala bouřlivé reakce. Francouzští politici se brání, že jde o jejich soukromou iniciativu a jedou tam proto, aby se pobavili s místními obyvateli. 

Kauza Ukrajina se vyvíjí pro zkušené globální zločince docela úspěšně. Mají už v tom praxi, říká předlistopadový signatář Charty 77, někdejší pracovník BIS a nyní bezpečnostní analytik Jan Schneider. Lobbisté vojensko-průmyslového komplexu podle něj stále bojují proti míru a my zatím prohráváme. 

Když se objevila zpráva, že ukrajinský prezident Petro Porošenko jmenoval bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho gubernátorem Oděské oblasti, znělo to nejprve jako novinářská kachna. Jenže záhy se ukázalo, že nejde o žádný žert. Oděsité nevědí, co si o tom mají myslet, Gruzínci jsou naštvaní a Rusové se tomu všemu smějí. 

Proč byla návštěva šéfky francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penové v Česku důležitá? Kam směřuje Evropa a co je pro ni nyní větší hrozbou, konfliktní Rusko nebo Islámský stát? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru  Josef Brož - publicista, spisovatel, přispěvatel Českého rozhlasu či Britských listů. 

Ponechme chvíli vtípky na konto dovolené a ruských vojáků stranou. Většina Rusů se chystá strávit prázdniny doma, nebo přesněji neplánuje cestovat do zahraničí. Až dvě třetiny (65 procent) letenek prodaných v Rusku na letní období připadá na vnitrostátní linky, což je až o 15 procent víc než loni v létě. 

Celý svět čeká na to, co udělá Rusko. Zahájit válku pro Moskvu není dobré, dál by muselo čelit sankcím, říká ukrajinistka Lenka Víchová. Výhodné pro Rusy podle jejích slov není ani zmrazení konfliktu, protože by museli živit okupovanou část Donbasu, která nebude mít vliv na politiku Kyjeva. Rusko chce ponechat Donbas Ukrajině, ale s ústavní reformou tak, aby toto území mohlo ovlivňovat mezinárodní postoje Kyjeva. 

Americký ministr zahraničí John Kerry měl v posledních dnech napilno. Poprvé za poslední dva roky navštívil Rusko, kde ho čekalo čtyřhodinové jednání s tamním prezidentem Vladimirem Putinem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Ze Soči, kde se politici sešli, letěl rovnou do turecké Antalye na schůzku ministrů zahraničí členských zemí NATO.