Dnes je pátek 30. července 2021., Svátek má Bořivoj
Počasí dnes 29°C Místy bouřky

Američané touží po restartu s Ruskem, stále si ho ale nemohou dovolit

Američané touží po restartu s Ruskem, stále si ho ale nemohou dovolit
Kerry a Lavrov při setkání v Soči | zdroj: Profimedia

Americký ministr zahraničí John Kerry měl v posledních dnech napilno. Poprvé za poslední dva roky navštívil Rusko, kde ho čekalo čtyřhodinové jednání s tamním prezidentem Vladimirem Putinem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Ze Soči, kde se politici sešli, letěl rovnou do turecké Antalye na schůzku ministrů zahraničí členských zemí NATO. 

"Překrásné," tak popsal Lavrov sočinské jednání s Kerrym, který se do Ruska podíval poprvé od propuknutí ukrajinské krize. Ne, že by oba ministři spolu po celou dobu nejednali jinde, cesta šéfa americké diplomacie na ruské území přece jen měla symbolický charakter. A výsledek rozhovorů proto netrpělivě očekávala jak Moskva, tak Washington.

Přesto, že by si Američané druhý pokus o restart vztahů s Rusy přáli, oteplování zřejmě jen tak nepřijde. Kerry na aliančním summitu v Turecku znovu zopakoval, že zrušení protiruských sankcí je podmíněno dodržováním minských dohod. A podle něj je jedno, kdo vystřelí jako první, jestli povstalci nebo vojáci.

Kerry ovšem vyzval Rusy a zástupce samozvaných východoukrajinských republik, aby "společně zahájili dialog s vedením Ukrajiny". Kerry tak snad poprvé za celou dobu konfliktu připustil účast vedení Doněcké a Luhanské lidové republiky na jednání o ukončení války.

Za určitý symbolický náznak se dá považovat i Kerryho vzkaz ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi, kterého ze Soči důrazně varoval před pokusem ovládnout znovu doněcké letiště násilím.

I sankcím se Kerry vyjádřil celkem smířlivě a jeho slova vyzněla ve smyslu, že Spojené státy vůbec nemají radost ze sankční politiky vůči Rusku a považují ji za vynucené opatření. "Pro nás sankce nejsou samoúčelné, ale jsme nuceni je ponechat v platnosti jako záruku míru na Ukrajině," prohlásil k tomu šéf americké diplomacie.

Faktem zůstává, že Američané by už potřebovali pohnout s řešením jiných problémů, jež jsou alespoň tedy pro ně ožehavější než Ukrajina, která je vzhledem k její hraniční poloze zásadní především pro Evropu.

Patří mezi ně občanská válka v Sýrii a boje s Islámským státem, který představuje pro Moskvu a Washington společnou hrozbu. Zásadní je pro Spojené státy také návrat ke stabilnější spolupráci v kosmické sféře.

Američanům se také příliš nehodí předávka ruských baterií S-300 Íránu kvůli dohodě o íránském jaderném programu. Rusové v dubnu zrušili zákaz dodání tohoto protiletadlových systémů do Teheránu. "Nejde o porušení zákona nebo pravidel. Prostě si myslíme, že teď na to není úplně vhodná doba a výsledek může být neuspokojivý," prohlásil k tématu Kerry. Američané potřebují mít na Íránce nějakou páku pro případ, že jadernou smlouvu nedodrží, a ruské zbraně ji situaci příliš neulehčí. 

Zdroje:
Vlastní, The Christian Science Monitor, Kommersant