Když se stromům - ať už je zasadila příroda nebo člověk - daří, zvládnou ve svém vysokém věku kromě oxidu uhličitého pohltit i věci, které do přírody nepatří. Za to si zaslouží uznání nejen během Dne stromů, který v Česku připadá na neděli. 

Již v 60. letech 20. století se o světě hovořilo jako o globální vesnici. Dnešní svět je o to menší, oč se díky letecké dopravě vzdálenosti jaksi zkracují. Podle očekávání Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) se letos vydá na zahraniční cestu až 1,45 miliardy lidí. A tato čísla se rok od roku zvyšují. Některé turistické cíle nám ovšem doslova mizí před očima. Které to jsou a proč se tak děje?

Kvůli blbnutí kolem plastových brček, vatových tyčinek a igelitových pytlíků se zapomíná, že jedním z velkých ekologických problémů jsou i cigaretové nedopalky, které se v přírodě rozkládají kolem deseti let. Co s nimi?

Ježíš by neměl jezdit na oslíkovi, ale drandit na elektrické koloběžce, případně na jiném, adekvátním a ekologickém dopravním prostředku. To není hloupý fór, ale vážně míněná rada zelených aktivistů.

Spolu s klimatickou krizí se stále častěji hovoří o nutnosti přehodnotit stav, kdy se upínáme k věčnému ekonomickému růstu, protože nekonečný růst na konečné planetě není možný. Co si s růstem počít? Do jaké míry jsme na něm závislí a proč není tak jednoduché si říct: A dost, přestaneme růst?

Příroda není jen krásnou věcí, je živým organismem. Nikdy ji nepochopíme, dokud ji neprožijeme na vlastní kůži.

Sklízíme to, co se dělo posledních 250 let. Náš systém vytvořil environmentální krizi a není schopen účinně řešit ani sociální nerovnosti, upozorňuje nastupující ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková. (První část rozhovoru ZDE).

Nastupující šéfka Hnutí DUHA Anna Kárníková v rozhovoru pro Tiscali tvrdí, že Česko nemá vizi, jak snižovat emise.