ROZHOVOR 29. 9. 2019 19:39 - Magazín
Sklízíme to, co se dělo posledních 250 let. Náš systém vytvořil environmentální krizi a není schopen účinně řešit ani sociální nerovnosti, upozorňuje nastupující ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková. (První část rozhovoru ZDE).
Anna Kárníková,zdroj: Filip Jandourek/Tiscali.cz
Samozřejmě jsme se po tomhle pídili, protože otázka, jak komunikovat změnu klimatu, je velmi těžká. Protože jako fenomén je velmi složitě popsatelná - odehrává se všude, dopady má všude, ale různé, je velmi zpožděná v čase, protože dnes tady sklízíme to, co se dělo posledních 250 let, atd.
Zároveň tím ovlivňujeme další generace. Je tam velmi mnoho věcí, na které podle mě lidský mozek není úplně dokonale nastavený. Na chápání toho, že to, co dělám tady, způsobuje záplavy v Bangladéši, podle mě opravdu v hlavě rozeznávací čidla nemáme.
Takže z toho hlediska je to složité a hledali jsme právě i akademické práce, které by nám pomohly se s tím vypořádat. A myslím, že z toho vyplývá docela jednoznačně, že velký tlak, urgence a katastrofální vize způsobuje u spousty lidí paralýzu, že člověk se tváří v tvář této vizi stáhne, protože si řekne - nemůžu to vyřešit sám, sama, už se to stejně děje.
Způsobuje to stažení se nebo dokonce odmítání a myslím, že je docela shoda na tom, že když člověk přijde s tím, co je špatně, musí hned potom přijít řešení a neustále vytvářet vizi dobré budoucnosti, která se může z toho marastu zjevit a kterou můžeme vytvořit. A také je nutné klást důraz i na to, jak k tomu můžu přispět.
Třeba Hnutí DUHA konkrétně v tom takhle cíleně postupuje. Vždycky když přijde nějaká naše kritika, je to kritika, protože víme, že to může vypadat lépe. Kritizujeme něco, o čem máme docela jasnou představu, jak by to mohlo vypadat a je to realizovatelné.
ČTĚTE TAKÉ: Ekonomika? Na mrtvé planetě žádná nebude
Není to nějaký vzdušný zámek, ale obecně si myslím, a to je věc, ke které nás klimatická změna povede a možná to do budoucna bude i úkol pro Hnutí DUHA, že transformace společnosti, která nás čeká, pokud chceme klima stabilizovat, je naprosto zásadní. Ale my jako společnost teď nemáme moc představu o tom, jak by tato změna mohla vypadat.
Takže je to i debata o tom, jak se přeuspořádají vztahy, jak bude vypadat byznys, jak bude vypadat naše osobní mobilita, jak budeme vytápět. Tohle všechno jsou věci, které se dají poskládat do příběhu společnosti, která nejen, že zvládne změnu klimatu a třeba bude ještě lepší.
Jak by vypadala společnost, která zvládne změnu klimatu?
Přiznám se, že tohle je třeba jedna z věcí, se kterou jsem přicházela i do Hnutí DUHA. Podle mě teď máme velmi propracované dílčí vize pro jednotlivé oblasti, třeba pro sektor energetiky, pro to, jak by měly vypadat lesy. A právě přemýšlíme, jestli by se daly integrovat do celkového narativu.
Je jasné, že současný systém je pod tlakem, protože vytvořil ohromnou environmentální krizi, a není schopen efektivně řešit ani sociální nerovnosti, obojí postupně vede ke ztrátě jeho legitimity. Vnímám to jako nesmírně křehký moment s mnoha možnými směry vývoje, nespornou výhodou současné situace ale je, že zvětšuje naši představivost nad rámec statu quo. Prostě začíná být jasné, že se svět může změnit, a že se také změní, a je čas přemýšlet jak.
Evropské scénáře uhlíkové neutrality nám nabízejí tak trochu pohled do budoucnosti a je z nich zjevné, že samotné nahrazení technologií na stabilizaci klimatu v souladu s Pařížskou dohodou stačit nebude. Scénáře, které jsou schopny uhlíkové neutrality v roce 2050 dosáhnout, proto obsahují také složku změny našeho chování, například způsobu, jak cestujeme.
Anna Kárníková,zdroj:Filip Jandourek/Tiscali.cz
Jedná se ale jen o scénáře, varianty budoucnosti, které nám jen málo říkají o cestě, jak se k nim dostat. Bude to otázka regulace nebo generační změny? Jak se rozdělí přínosy a náklady u socioekonomické transformace tohoto rozměru? Jsem přesvědčená, že se o tom rozhoduje právě teď.
Určitě je to hendikep, rozhodně, protože to znamená, že ekologická agenda je pak dost často jenom reaktivní. Reagujeme na to, co se děje v Evropě a snažíme se tady přijít na to, co si o tom myslíme. Případně se reaguje už na reálně způsobené krize. Pravděpodobně nás čeká velká krize s půdou. Už máme krizi s kůrovcem atd. Vlastní vize ekologické politiky tady chybí.
Navíc je vidět, že třeba v Německu to téma je naopak schopné dodávat stranám velké množství hlasů. Teď mám na mysli konkrétně úspěch Zelených ve volbách do Evropského parlamentu. Takže si myslím, že jsme teď na rozmezí mezi tím, že podle mě poptávka pomalu narůstá a zatím to není reflektováno nabídkou. Předpokládám, že se brzy objeví subjekt, který to uchopí.
Těžko říct, to bychom asi museli brát jednotlivé věci a dívat se na to, jak se k tomu kdo postavil. Z našich zkušeností i analýzy programů a výsledků práce politických stran ale jednoznačně plyne, že zájem politických stran o ekologická témata roste. Nemám však pocit, že bychom v současné době měli na české politické scéně nějakého environmentálního šampióna.
To je právě zajímavé, protože když se podíváme na to, jaký zájem mají Češi a Češky o ekologická témata, není to vůbec špatné. Ve skutečnosti je velký. Spousta lidí považuje změnu klimatu za zásadní problém a očekávají, že ji stát a soukromý sektor budou řešit. Jsou k tomu souhrnná data v publikaci socioložek a sociologů z Masarykovy univerzity z roku 2018.
ČTĚTE TAKÉ: Vznikne na troskách Zelených nová strana?
Proto říkám, že je to spíš už otázka nabídky a pak je samozřejmě otázka, jak volíme na socioekonomické škále. To znamená, když by se teoreticky ODS stala číslem jedna v ekologických agendách, jaký segment voličů pro to může získat a jaká řešení bude schopna navrhovat. Je pak otázka, jestli ekologie bude to primární, podle čeho si lidé budou tu stranu volit.
Ne, myslím si, že ve vytváření agendy a nastolování témat mají politici a političky úplně jednoznačnou odpovědnost. To není tak, že jejich jediná volba, jak dělat politiku, je ta, že budou reagovat na to, co je nebo není ve společnosti. Podle mě je tam určitě velký prostor pro jejich aktivní účast. Funguje to spolu dohromady.
Anna Kárníková,zdroj:Filip Jandourek/Tiscali.cz
Nedávno jsem četla o velmi zajímavém výzkumu, kdy česká ekonomka a ekonom zkoumali sociální "nakažlivost" různých typů postojů a zjistili, že obzvlášť negativní postoje jsou vysoce nakažlivé. To znamená, že se opravdu dobře přenášejí do společnosti, a právě jeden z jejich závěrů je, že to, jak člověk působí ve veřejném prostoru, má úplně enormní efekt na to, jak se společnost staví k určitým věcem. Je to založeno na modelu, kdy sledovali rasistické postoje v určitých komunitách, ale byl z toho jednoznačný závěr, že se to dá zastavit a nenechat šířit společností.
Určitě jsou věci, které se dlouhodobě daří prosazovat. Konkrétně jsme například vždycky zmiňovali kotlíkové dotace. Mohly být samozřejmě ještě efektivnější, přístupné i nízkopříjmovým domácnostem. Měli jsme návrhy, které by mohly být lepší než ty, které vláda nakonec zvolila, ale je tam vidět setrvalá snaha s tím nějak naložit. Ovšem to je jenom jedna agenda.
To, jaký dojem vláda celkově zanechá, se ještě stále rozhoduje a přesně jak říkáte, zatím si myslím, že pan premiér na to nemá vyhraněný názor a podle mě hodně záleží na tom, kdo na něj v danou chvíli v té věci působí. Proto si například taky myslíme, že je potřeba, aby slyšel naše argumenty.
Už jsem to trošku zmiňovala, přiznám se, že jsem zatím nikde v žádném jiném sektoru ani tématu neviděla tak vysokou míru symbiózy a taky vysokou míru koordinace.
ČTĚTE TAKÉ: ... A ta kráva metan dává. Poženeme ji na emise?
To se jen posílilo v minulém roce, odkdy se setkávají opravdu všechny organizace, co mají co dočinění s klimatickou změnou, ať už z pozic environmentálních nebo třeba lidskoprávních.
Jisté dělení agendy už jsem naznačila dříve. Jak Hnutí DUHA tak Greenpeace jsou organizace, které mají velké množství individuálních podporovatelů a podporovatelek.
Hnutí DUHA má samozřejmě za 30 let své existence určitá témata, jako třeba lesy nebo Šumava, která opravdu sledujeme téměř celou tu dobu. To znamená, že máme v organizaci lidi, kteří jsou nejlepšími experty na tyto oblasti. Mají silné vazby na všechny relevantní aktéry, znají dopodrobna celou historii té agendy, v tom jsme podle mě unikátní.
Tagy: Česko kapitalismus domácí hospodářství Strana zelených emise ekonomický růst česká vláda změna klimatu česká politika česká ekonomika ekologie a ochrana životního prostředí občanská společnost česká energetika
Zdroje: Vlastní
8. 12. 2019 19:49 - Komentáře - 0
Sociální demokraté, ať se děje, co se děje, drží v čele vlády Andreje Babiše. Přitom představitelé ČSSD hovoří o tom, jak chtějí čelit populistům a oligarchům. Proč se straně nedaří být plnohodnotnou alternativou hnutí ANO? A proč by měla být mnohem ambicióznější než doposud? více
8. 12. 2019 13:12 - Magazín - 0
Tohle město není pro klaustrofobiky, natož pro někoho, komu není příjemné pohybovat se pod zemí. Zhruba dvě třetiny z 3500 obyvatel australského městečka Coober Pedy žije v podzemních jeskyních. To aby se chránili před smrtícím vedrem. A měli do blíž ke své obživě - těžbě opálů. více
8. 12. 2019 10:38 - Magazín - 0
Už naše babičky měly osvědčený způsob, jak srazit horečku pomocí "věcí", které byly po ruce v každé domácnosti. A jejich metody fungují dodnes. Než tedy spolknete pilulku, vyzkoušejte je! více
7. 12. 2019 20:05 - Magazín - 0
Tváří se tak, jak se většina z nás často cítí. Třeba při pondělku v práci, nebo ráno po firemním večírku. Navíc u toho vypadá tak trochu strašidelně, ale hlavně stále roztomile. I proto britský kocour Wilfred dobyl srdce svých internetových fandů. více
poslední komentáře | vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)