Vyhlášení válečného stavu v Polsku přesně před 35 lety – 13. prosince 1981 – bylo jen malým zastavením na dlouhé cestě ke svobodě, píše v textu pro HlídacíPes.org publicista Kristián Chalupa.

Škoda, že nemáme moře! A piráty a korzáry, povzdechne si možná nejedno dítko. Omyl. Jeden by se našel. Augustin Heřman, obchodník, diplomat a kartograf, tvůrce první mapy Virginie a Marylandu. A korzár, tedy alespoň na chvíli. V pohnutém sedmnáctém století brázdil s lodí jménem La Grace vody Karibiku i Atlantiku.

Japonský premiér Šinzó Abe bude historicky prvním vysoce postaveným japonským politikem, který zamíří do Pearl Harboru uctít památku obětí útoku, který v roce 1941 rozpoutal válku Spojených států proti Japonsku. Omluvu od něj sice nikdo nečeká, i tak jde ale o zlom ve vztazích obou velmocí. 

"Nedávno se pokrevní příbuzná Ferdinanda Peroutky vyjádřila ve smyslu, že hodnocení Peroutky by mělo náležet historikům. Cítím, že tuto hozenou rukavici bych tu měl zvednout. Činit tak ale budu s ostychem, neboť se domnívám, že historik by měl být spíš vypravěčem než sudím," píše v textu pro HlídacíPes.org historik František Štambera.

Noha prvního Čecha, či vlastně Moravana, stanula na promrzlé půdě Islandu roku 1613. Tehdy totiž připlul do země ohně a ledu Daniel Strejc-Vetter spolu s přítelem Janem Salomonem. Za necelý měsíc procestovali většinu ostrova a navštívili sněm zvaný Althing, považovaný za první evropský parlament. Spis s názvem Islandia vyšel o pětadvacet let později.

Kukuřice je jednoděložnou rostlinou z čeledi lipnicovitých. Jinými slovy, ač se to může zdát neuvěřitelné, kukuřici můžeme zařadit mezi "obyčejné" trávy. Pravda, do stejné skupiny spadá i pšenice a rýže, tedy potraviny, které jsou spolu s kukuřicí zodpovědné za zhruba 60 procent ročního kalorického příjmu lidské populace. Žádná jiná obilnina se ale svému divokému předku nevzdálila tolik, jako kukuřice. 

Tleskali jí v evropských i amerických městech. Krásný mezzosoprán, půvabný zjev a temperament. Není divu, že uplatnění nalezla Klementina Kalašová zvláště v italských operách. V Čechách se ovšem přílišné pozornosti nedočkala. Zemřela daleko od domova v necelých čtyřiceti letech. 

"Jako zloděj pod rouškou noci". Tak podle dlouhé řady kritiků jednal filipínský prezident Rodrigo Duterte, když v pátek nařídil přenesení těla diktátora Ferdinanda Marcose na manilský Hřbitov hrdinů, tedy nejposvátnější pohřební místo v celé zemi, kde spočívají ostatky třiceti tisíc padlých bojovníků proti japonské okupaci, prezidentů, významných vědců a umělců. Duterte tímto krokem znovu potvrdil svůj obdiv k autokratickému vládci Filipín – a zároveň v zemi vyvolal nemalé vášně.