Jak lze podle jména předpokládat, hrad Valdštejn kdysi býval rodovým sídlem Valdštejnů. Nikoliv však Albrechta, který jej získal coby konfiskát ve značně zanedbaném stavu. Hrádek pozvedla k bývalé slávě další členka slavného rodu hraběnka Marie Markéta, když ho proměnila v barokní poutní místo, mající dokonce vlastního poustevníka. Romantický nádech dodali poslední majitelé Lexové z Aerenthalu a Karel Hynek Mácha. V době současnější poskytl Valdštejn kulisy filmovým pohádkovým postavám - Bajajovi, Arabele či Aničce s lískovými oříšky. A pokud zrovna plánujete svatbu, rád je poskytne i vám.

Hrad, který vás mile překvapí. Slogan z úvodních stránek Velhartice tak trochu podceňuje. Je sice pravdou, že nedaleko odtud najdete Rabí, podstatně proslulejší středověkou zříceninu, ovšem návštěva Velhartic se bohatě vyplatí. A to nejen hradu, ale také půvabného městečka stejného jména, kam často a rád zajížděl třeba Jan Werich, případně i proslulého místního strašidelného hřbitova. 

Patříte mezi milovníky hradních zřícenin, Krušných hor či snad dokonce obojího? Pak rozhodně neváhejte a objevte působivý Hasištejn nedaleko podkrušnohorského Chomutova. Půjdete navíc ve stopách Johanna Wolfganga Goetha, který hrad navštívil již roku 1810, jak připomíná zdejší návštěvní deska.

Před 65 lety zahájila skupina bratří Mašínů odbojovou činnost proti komunistickému režimu. První větší akce skupiny, na které bratry Mašíny doprovázel Milan Paumer, se odehrála v Chlumci nad Cidlinou 13. září 1951. Skupina přepadla zdejší služebnu Sboru národní bezpečnosti (SNB). Česká společnost je dodnes rozpolcena, zda Mašínové a spol byli hrdinové či zločinci. Aleš Rozehnal se na činnost odbojové skupiny podíval pohledem práva a tvrdí: některé činy legitimní byly, jiné však vykazují znaky válečných zločinů.

Na letos mnohokráte skloňovanou otázku, kdo že to byl největším českým panovníkem, odpoví většina dotázaných bez zaváhání. Samozřejmě Karel IV. Někdo snad vzpomene i na Přemysla Otakara II., "krále železného a zlatého", či na svatého knížete Václava. Jeho jmenovec s přídomkem "První" je zcela zapomenut. A přece byl Václav I. schopným a dobrým panovníkem, odvážným bojovníkem i zakladatelem kostelů a klášterů. Jeho zásluhou dorazila do českých zemí gotika se vším všudy. S jemnějšími mravy i zbožností, turnaji i trubadúry. Václav I. byl prvním králem rytířů.

18. května loňského roku byla v Praze 4 v ulici Na Bitevní pláni odhalena pamětní deska, nesoucí čtveřici jmen. Čtyři jména, čtyři sourozenci - Bedřich, Zdeněk, Václav a Otto. A k tomu jednoduchý nápis: „Rodině Linhartových za jejich oběť pro svobodu země.“ Přežil pouze jediný z nich.

Václav Krolmus, romantik s motyčkou. A objevitel. Ne však dalekých zemí, ale starých časů. Ano, i tak by se dala popsat jedna z nejzajímavějších postav české archeologie, přesněji řečeno jejích počátků. Třetina původní archeologické sbírky Národního muzea pocházela právě od něj.

O Karlu IV. se toho ví hodně, jaké ale bylo okolí, které ho obklopovalo? Kdo byli lidé, kteří mu byli nejblíže? A jak vypadaly oslavy narození 'největší osobnosti českých dějin'?