Fotograf a filmař, cestovatel i muzikant. Muž mnoha profesí, jemuž k osmdesátinám blahopřál americký prezident. Člověk plný energie a dobrodruh v tom nejlepším slova smyslu. Autor slavné Niagary,  Eduard Ingriš.

Loni dostalo město Brno novou sochu. 28. října 2015 byl na Moravském náměstí odhalen pomník nedoceněného Moravana, který již od začátku vzbuzuje rozporuplné reakce. Osmimetrového bronzového jezdce, přezdívaného místními "brněnská žirafa", vytvořil sochař Jaroslav Róna k šestistému výročí zvolení Jošta Lucemburského římským králem. 

Svatá země! Koho by nelákalo vypravit se do míst, kudy chodil Ježíš se svými apoštoly, patriarchové a proroci, do země poutníků i křižáků, jeruzalémského Chrámu i Božího hrobu. Naše předky rozhodně. Poutníci z českých zemí se na cestu vydávali už před křížovými výpravami. 

Charles Sealsfield, americký novinář a spisovatel "indiánek", a Karel Postl, rakouský kněz a řádový bratr. Co mají společného? Všechno, jedná se totiž o jednu a tutéž osobu, rodáka z moravských Popic na Znojemsku.

První historicky doloženou postavou našich dějin je zároveň náš první známý panovník – markomanský král Marobud. Díky němu se na přelomu letopočtu ocitly naše země v centru světového dění. Rozsáhlá Marobudova říše se udržela téměř čtvrt století. 

Jedna z nejjasnějších hvězd operního nebe 20. století. Žena podmanivého hlasu i vzhledu, rodinná přítelkyně prezidenta T. G. Masaryka, jejíž portrét zdobil i prvorepublikovou bankovku. Druhá Češka po Emě Destinnové s angažmá v newyorské Metropolitní opeře, lyrická sopranistka a filmová herečka Jarmila Novotná. Známější v zahraničí než ve své vlasti.

Dělnická Libeň konce 19. století nebyla nejspíš příliš lákavým místem. Karel Hlaváček se tam narodil, prožil většinu ze svých třiadvaceti let a tady také zemřel. Přesto anebo právě proto krása jeho poetických obrazů oslovuje dodnes - zrovna jako nezvyklé obrázky Vladimíra Boudníka či texty Bohumila Hrabala, také nerozlučně spjatých s touto pražskou čtvrtí.

Když se řekne Rettigová, vybaví se každému z nás nejspíš jedno jediné – dobré jídlo. Případně oblíbený citát: Dej do toho půl kopy vajec! Je to však trochu nespravedlivé. Magdalena Dobromila totiž zdaleka nebyla pouze autorkou kuchařských receptů. Její buditelské snahy měly podstatně širší záběr a vlastenecké povídky, básně, ale i humorná dílka dosáhla ve své době docela velkého úspěchu.