Pirátská strana si na svém celostátním fóru v Ostravě 11. a 12. ledna zvolí nové vedení. Zajímavější než to, kdo nakonec v republikovém předsednictvu Pirátů zasedne, bude, jak přesně si vyhodnotí situaci, ve které se partaj nachází a jakým směrem by se měla nadále vyvíjet.

Piráti se ocitli na rozcestí, které ve své nominační vizi/řeči na post předsedy popsal i dosavadní šéf strany Ivan Bartoš. Zmínil "jistou stagnaci růstu preferencí" i "neúměrnou náročnost", s jakou se Pirátské straně daří realizovat řadu programových i funkčních věcí.

Podle Bartoše je podmínkou dalšího politického růstu Pirátů vnitřní růst, který by měl být založený na několika konkrétních bodech (třeba na "rozšiřování pevných základů - aktivní a informovaná členská základna", "rozvoji organizace jako celku ve smyslu kompetencí i nárůstu a zapojení nově příchozích lidí" či na "rozvoji každého z nás, kdo o to stojí a ještě třeba ani neobjevil onu politickou 'maršálskou hůl v torně'").

Předseda Bartoš jinak řečeno tvrdí, že hlavní potíž Pirátů není v programu nebo ve způsobu jeho prezentace, ale ve stranické struktuře, která jaksi nestíhá a potřebuje dobudovat a vystavět další kapacity. Podle Bartoše je mýtem to, že by existoval skleněný strop ohledně hledání nových voličských skupin Pirátské strany.

"Pouze nám chybí kapacity v dopracování a prezentaci témat a programu tak, jak by si to zasloužilo. A rovněž jakýsi fyzický 'doklep', kdy by naši politici kontinuálně mohli představovat program a řešení lidem v přímém setkávání. Děláme dobrou politiku s jasnou vizí pro celou řadu lidí, jenom jsme díky sekvenci voleb postavili už skoro střechu s komínem, ale vodu nosíme do druhého patra v kýblech, což by nás v krátkém horizontu mohlo uštvat a také by nám mohli dojít síly nebo nosiči. Za nosiče vody se ostatně považuji i já sám," zdůraznil předseda Pirátů.

Strana pro "geeky" a ucelená vize

Zkrátka, zdá se, že Bartoš klíčový zádrhel spatřuje v tom, že Pirátům chybějí lidi, což následně ovlivňuje fungování celé strany a způsobuje různé další problémy. V tom všem může mít předseda Pirátů pravdu, ale je to jen jedna strana mince. Druhá věc je, nakolik je skutečně politický program Pirátů něčím, na co se dá spolehnout a na čem je možné stavět, takže stačí pouze dopracovat nějaká konkrétní opatření a řešení, ovšem programový základ je hotový, pevně daný a zřejmý.

To souvisí s další věcí. Piráti se dnes profilují na řadě témat, ale celkový obraz, který vytvářejí, je ten, že sice mají své silné stránky a oblasti, kterým rozumějí, schází jim však ucelená vize vývoje České republiky. Navenek to pak vypadá, že stále zůstávají spíše potrhlými "geeky", kteří mají řadu nápadů, ale nikoliv odpověď na to, kam by se naše společnost měla ubírat.

Následně nevzbuzují příliš velkou důvěru, že kdyby jednoho dne měli zásadní vliv na podobu českého hospodářství, daňového systému, vzdělávání, energetiky atd., jejich počínání by mělo hlavu a patu a nešlo by o sled nedomyšlených pokusů a experimentů.

Dobrým směrem v tomto smyslu vykročil předseda Pirátů Bartoš, když se ve své reakci na novoroční projev premiéra Babiše pokusil zachytit to, co předseda hnutí ANO ve své politice opomíjí a na co by se oproti tomu zaměřil on sám.

Bartoš upozorňuje na to, že Babišova vláda v době ekonomické prosperity a růstu a za současného zvyšování daní žije na dluh, neinvestuje, rozpouští rezervy, chce prodat zásoby drahých kovů za dvě miliardy v průběhu dalších dvou let a jednorázově zdanit rezervy pojišťovnám a kupuje si voliče nesystémovými opatřeními. Rovněž nenabídla konstruktivní řešení dostupnosti bydlení a toho, že téměř milion lidí je v exekuční pasti.

Vnitřně konzistentní alternativa a nesystémová opatření

Předseda Pirátů kritizoval také to, že náklady na provoz státu i počet úředníků trvale rostou a Češi ze svých odměn za práci odvádějí jednu z nejvyšších daní a v součtu dokonce více, než co odvedou firmy. Bartoš rovněž připomněl, že jednoho dne rezervy dojdou a vláda bude muset čelit realitě.

Otázka je, co by si s tím vším počali Piráti. Jak a případně pomocí jakých prostředků chtějí řešit dostupnost bydlení? Pokud Babišovi vyčítají nedostatek investic, z čeho jejich větší množství chtějí hradit, když zároveň chtějí snižovat zdanění práce a nezadlužovat stát?

Chtějí ušetřit na masivním propouštění úředníků? Nebo si myslí, že tolik prostředků ušetří tím, když si na rozdíl od Babiše nebudou kupovat voliče "nesystémovými opatřeními"? A co všechno tím vlastně myslí? Slevy na jízdné pro důchodce a studenty? A co ještě? Růst platů učitelů? Zvyšování rodičovské?

Bartošova kritika premiéra Babiše a jeho vlády je sice z velké části namístě, ale minimálně na první pohled (a zřejmě ani na druhý) se nezdá, že by Piráti nabízeli soudržnou a vnitřně konzistentní alternativu. Možná to bude lepší, až vyřeší své vnitřní fungování, "vyrostou", budou mít více lidí a už všichni nebudou muset tahat kýble s vodou do druhého patra.

To však nic nemění na tom, že pokud předseda Pirátské strany napadá Babišovo hospodaření a ekonomické vedení státu, jeho partaj by měla mít načrtnuté alespoň hrubé rysy toho, jak by hospodařila na jeho místě. Piráti se tváří, že by to zvládli lépe, ale jak?

Konkrétní propočty a daňová zátěž

Při pohledu do aktuálních programových materiálů Pirátské strany (především dlouhodobého programu) to o moc jasnější není. Stačí zmínit pár bodů. Piráti chtějí zaručený minimální důchod a zvýšení důchodů nižších než 75 procent minimální mzdy (to by při současné minimální mzdě dělalo 10 950 korun). Navrhují zavedení základního příjmu. Zároveň jejich cílem jsou vyrovnané veřejné rozpočty a odstranění státního dluhu.

Navíc chtějí prosadit již zmiňované nižší zdanění práce, protože daňovou zátěž dnes podle nich nesou z velké části zaměstnanci. Co se týče dostupného bydlení, Piráti hodlají dát obcím peníze na veřejnou vybavenost a obecní bytový fond zvýšením rozpočtového určení daní. To všechno představuje zátěž pro státní rozpočet, přičemž neřeší důchodový systém, který v následujících desetiletích bude pod stále větším tlakem vlivem odchodu početných ročníků do penze, na což bude nutné nějak reagovat.

Naopak prostředky do rozpočtu chtějí Piráti přinést tím, že usilují "o rozložení daňové zátěže i na dosud nezdaněné či nedostatečně zdaněné oblasti (daňové ráje, velké korporace, zdanění transakcí u finančních a pozemkových spekulací, prostituce, drogy)". Rádi by zdanili finanční sektor, tedy vývoz kapitálu a zdanění finančních transakcí.

Chtějí, aby zisk vytvořený v České republice byl tady rovněž daněn. Hodlají také podpořit sektorovou daň pro banky, telekomunikace, vodárny a jiné trhy, kde je malá konkurence. Kromě toho chtějí zvýšit poplatky za těžbu "národního bohatství".

Nakolik tahle i další opatření drží pohromadě, jsou realizovatelná a skutečně přinesou to, co si od nich Piráti slibují? Neznáme konkrétní propočty, ovšem souhrn toho, s čím Piráti přicházejí, působí celkem divoce a těžko říct, jak by to v praxi vypadalo a k čemu všemu vedlo.

V každém případě by bylo dobré, aby nové vedení Pirátské strany, které vzejde z nadcházejícího celostátního fóra, přišlo s ucelenou představou, co to znamená hospodařit lépe než Babiš, nekupovat si voliče nesystémovými opatřeními a nežít na dluh. Možná pak Pirátům přestanou stagnovat voličské preference a spolu s jejich stranickými kapacitami jim poroste i důvěryhodnost.