Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP.

České státní finance se propadají do dluhů.  

Téměř 90 procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu nesouviselo s bojem proti pandemii covidu-19.

Státní dluh loni stoupl na rekordních zhruba 2,466 bilionu korun. Na konci roku 2020 byl státní dluh 2,05 bilionu korun.

Končící volební období česká ekonomika procházela kromě pandemického období výraznou expanzí, kterou ovšem vláda nevyužila pro potřebné reformy nebo omezení zadlužování.

Vláda postrádá scénář ke krocení státních dluhů, a proto ratingové agentury snižují své hodnocení. To následně zvyšuje úroky ze státních dluhů a tak zdražuje financování státu.

Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu korun a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun.

Republikové předsednictvo, které si Piráti o víkendu zvolí na celostátním fóru, by mělo přesvědčit o tom, že jejich kritika Babišova hospodaření vychází z toho, že vědí, jak by na jeho místě sami hospodařili. Jen tak se můžou stát skutečnou alternativou k vládnímu hnutí a jeho předsedovi.